Největší nebezpečí pro českou vzácnou přírodu: nepoučitelní turisté

Poslední případ je z poloviny ledna, kdy dva členové horolezeckého svazu vyrazili s mačkami a cepíny do centra Velké kotliny v národní přírodní rezervaci Praděd. Lezli v místě, kde přesně před rokem tragicky zahynul mladý skialpinista. Přitom věděli, že je sem zákaz vstupu. Důvodem je ochrana jedné z nejvzácnějších oblastí Jeseníků, ale také bezpečnost lidí – nachází se zde nejaktivnější lavinové území tohoto pohoří.

„Při odchodu z lokality zjistila jejich totožnost stráž přírody. Protože spolupracuje s policií, byla v dosahu i její hlídka. Dostali pokutu v celkové výši dvaceti tisíc korun. Velkou část přestupků přitom řešíme domluvou, protože víme, že lidé mnohdy dělají chyby pouze z neznalosti. V tomto případě ale horolezci při projednávání přestupku uznali, že o zákazu vstupu věděli předem,“ konstatoval Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Stejně jako v minulých letech budou nejcennější partie Jeseníků pravidelně hlídat ochránci přírody společně s policisty. Takto kombinované terénní hlídky se velmi osvědčily a jsou rovněž pozitivně vnímány značnou částí veřejnosti. Vedle ochrany přírody jde také o prevenci před zbytečnými úrazy.

„Chráněná krajinná oblast Jeseníky má 740 kilometrů čtverečních, po většině území mohou lidé chodit bez jakýchkoli omezení. Ty nejcennější partie – národní přírodní rezervace, kam se kvůli zachování zdejší přírody může jen po značených cestách, tvoří jen pět procent celé chráněné krajinné oblasti. Mnozí lidé mají pocit, že pokud je sníh, mohou kamkoli. Svou jízdou ve volném terénu ale hranami lyží poničí množství odrůstajících mladých stromků a ruší vzácné druhy živočichů ve velmi náročném zimním období,“ poznamenal Petr Šaj.

Ohrožená zimoviště

Právě národní přírodní rezervace Praděd, kde zkraje loňského roku v nebezpečném lavinovém svahu zmiňovaný skialpinista, patří mezi lákavá místa pro neukázněné skialpinisty nebo snowboardisty. Před časem zde ochránci přírody udělili za jediný víkend desítky pokut. Podobnou zkušenost mají z uplynulých zimních sezón rovněž v Krkonošském národním parku.

„Sníh neznamená absolutní ochranu přírody. Že je něco pod sněhem, neznamená, že je možné dělat cokoli bez negativního dopadu na přírodu. V Krkonoších třeba stále ještě přežívá jedna ze dvou posledních populací tetřívka obecného v Česku. Ten pták zimuje v záhrabech, odkud ráno a vpodvečer vyráží hledat cokoli k snědku – pupeny, větvičky. A pak zase zaleze a snaží se s tím minimem energie přežít. Zaleze tam, kde ví, že nevede cesta, protože předpokládá, že tam bude mít klid. Ale když se freerider nebo skialpinista vydá v takové lokalitě mimo cestu, vyplaší ho. S energií, kterou má to zvíře k dispozici, to mockrát nevydrží. A tetřívků ubývá. Blížíme se k limitní hranici přežití druhu,“ řekl před časem v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Jakub Kašpar, náměstek ředitele Správy KRNAP.

„Nejspíš i skialpinista, který s pocitem, že nemůže nic zničit, projede ledovcovým karem, kde zimují tetřívci, nepoleze někde v zámeckých komnatách, kam nemá, a nelehne si do hraběcí postele, protože mu dojde, že když to udělá každý desátý, postel přestane existovat. Bohužel, často se potkávám s argumentem, že jeden lyžař přece nic nezničí. Je to tak. Jeden by nic nezničil. Jenže najede stopu, a ještě ten den ji za ním použije několik desítek dalších. A další den noví. A pozítří další,“ upozornil Jakub Kašpar.

Motorkáři i selfíčkáři

Za velký problém označil také nelegální jízdy na skútrech, které na zakázaných místech například poškozují mladé stromky. Známý je případ čtyř motocyklistů, kteří se na strojích s pásy první dubnový den 2020 proháněli po zasněžených krkonošských svazích. Každý dostal nejvyšší možnou pokutu 100 tisíc korun. „Rozjezdili ty nejcennější lokality národního parku. Hrubě narušili ochranu první zóny KRNAP a ohrožovali mimo jiné i hnízdiště sokola stěhovavého a zimoviště tetřívka obecného,“ uvedl tehdy ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Jen v roce 2020 udělili strážci krkonošského parku 65 pokut v celkové výši 80,6 tisíc korun. Pracovníci odboru státní správy zahájili navíc 58 správních řízení a uložili pokuty za 1,3 milionu korun. Patrně jde ale jen o špičku ledovce, spoustu přestupků nedokážou ochránci přírody postihnout, protože nemohou být všude.

V Národním parku Šumava zase v zimní sezóně na přelomu let 2000 a 2001 udělili tamní strážci přírody několik až pětitisícových pokut neukázněným návštěvníkům, kteří opakovaně chodili po zamrzlé hladině ledovcového Čertova nebo Černého jezera nedaleko Železné rudy. Pracovníci parku ale rozhodují o sankcích také například za nepovolené vypouštění dronů nad šumavskou přírodu. Poměrně často opouštějí značené cesty a vydávají se do zakázaných míst takzvaní selfíčkáři, kteří si uprostřed krásné přírody chtějí pořídit svoji co nejpůsobivější fotku – aby se s ní mohli pochlubit na sociálních sítích.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay