První plovoucí solární elektrárnu v Česku testuje ČEZ na štěchovické nádrži

V létě se pilotní instalace rozšíří do regulérní elektrárny využívající energii ze slunečního záření o výkonu 100 kWp. Celkově by horní nádrž mohla pojmout solární panely o výkonu až 2,5 MW. Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny, jsou alternativou k záboru pozemků a jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních FVE. Pro případné zařazení do výzev Modernizačního fondu má ČEZ připravené také další projekty plovoucích fotovoltaik.

Na pilotní plovoucí fotovoltaice o výkonu 22 kWp umístěné na horní nádrži přečerpávací elektrárny ve středočeských Štěchovicích zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.

Štěchovická přečerpávací elektrárna, cenný pohotovostní zdroj, získává nyní na dalším významu. Skládačka v podobě čtyř řad monokrystalických fotovoltaických panelů vznikla díky spolupráci firem ČEZ Obnovitelné zdroje, PRODECO a vodních elektráren ČEZ. Tzv. stříšky s orientací východ-západ drží

nad hladinou horní nádrže více než třicet vzduchem plněných plováků o nosnosti přes 6 tun. Proti rozmarům počasí a neustálému pohybu hladiny nádrže, kterou určuje provoz přečerpávací elektrárny, je celá konstrukce fixována pojezdovými lyžinami připevněnými na stěny nádrže.

„Fotovoltaika má díky neustále se zvyšující efektivitě solárních panelů obrovský potenciál a my nechceme podcenit žádnou z oblastí jejího využití. Velká očekávání jsou od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách. Pokud nás pilotní instalace ve Štěchovicích přesvědčí, v létě bychom chtěli zpětinásobit její výkon a začít ho standardně dodávat do sítě. Pro případ, že by s plovoucími solárními zdroji počítaly další výzvy Modernizačního fondu, chceme být připraveni nejen teoreticky, ale především prakticky,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.

Štěchovická přečerpávací elektrárna, spuštěná už v roce 1947 a komplexně zmodernizovaná v roce 1996, umí najet na stoprocentní výkon za pouhé tři minuty od povelu dispečera. Od prvního pohybu hřídele do okamžiku maximálního výkonu ale uplyne jen 100 vteřin. Díky vodě puštěné na údolní turbínu z rezervoáru na kopci Homole dokáže během čtyř hodin dodat celkově 200 MWh elektřiny a pomoci tak stabilizovat českou energetickou soustavu.

Výhody solárních panelů na vodní hladině

Plovoucí solární elektrárna má výhody ve vyšší výrobě díky chladícímu účinku vody. „Potenciál pro podobná řešení mají zejména vodní plochy, které vznikly zatopením bývalých dolů. V Evropě by mohlo v příštích letech vzniknout několik desítek až stovek gigawattů podobných projektů obnovitelných zdrojů. Tato inovativní řešení mohou do budoucna pomoci i v boji proti suchu," představuje výhody solárních panelů na vodní hladině Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energtiky.

Fotovoltaika umístěná na vodě může podle expertů nabídnout výrobu energie o 10-15 % vyšší než je tomu u pozemní nebo střešní elektrárny ve stejné oblasti. Zastínění části jezer solárními panely má přínosyy i pro samotnou vodní plochu: dochází k menšímu odparu vody během parných letních dnů a současně potlačují vznik vodních řas stíněním slunce. Provozovatel plovoucí solární elektrárny se však musí vypořádat s potenciálně vyšším znečištěním fotovoltaických modulů a rychlejší degradací elektronických částí.

V České republice lze uvažovat například o budoucích vodních plochách plánovaných na území po bývalých dolech v severních Čechách. Jde například o 700 ha jezero, které má vzniknout po zatopení současného velkolomu ČSA. Pokud by se desetina této plochy využila pro instalaci plovoucí solární elektrárny, bude mít výkon přes 30 MW.

Autor: Martin Prax (s využitím tiskové zprávy ČEZ)

FOTO: ČEZ