Brno spustilo solární revoluci, stovky střech dostanou fotovoltaické panely

Prvních 88 fotovoltaických panelů se začalo na konci uplynulého roku instalovat na střechách brněnských domů. V následujících 5 letech vyrostou solární elektrárny na 500 střechách, jejich instalovaný výkon dosáhne 40 megawattů, což z brněnského projektu dělá druhou největší sluneční elektrárnu v republice. Každoročně vyrobí asi 43 gigawatthodin elektřiny, což představuje každoroční úsporu 36 tisíc tun oxidu uhličitého.

Pavel Baroch

18. 1. 2022

Instalace prvních panelů na bytových komplexech Vojtova 7 a Vojtova 9 dokončilo město ještě před začátkem nového roku. Každá ze střech pilotního projektu bude schopna vyrobit elektřinu, pomocí níž bude napájet společnou spotřebu objektů – osvětlení společných prostor, vzduchotechniku nebo provoz výtahů. Bezprostředně poté následovalo osazení panelů na střeše Domu s pečovatelskou službou v ulici Horova 77.

„Je to jenom začátek. Zatím budeme instalovat převážně na městské budovy, domovy seniorů nebo na školy. Do budoucna ale chceme dát příležitost i firmám, institucím a samotným Brňákům, aby se mohli zapojit, instalovat panely na své střechy a s přebytky energie obchodovat. Díky tomu zajistíme stabilní a nízké ceny energie v našem městě,“ řekl náměstek primátorky Petr Hladík, který je velikým podporovatelem této myšlenky.

Školy i domovy seniorů

Instalaci má na starost městská společnost SAKO Brno. „První instalace jsou primárně určeny ke spotřebě v místě objektu. V navazující etapě, až nám to umožní změna legislativy, již naplno využijeme maximální plochy všech střech. Získanou energii použijeme na potřebných místech našeho systému, uložíme v bateriových úložištích, případně energii naakumulujeme do horké vody či vodíku a odložíme její spotřebu na pozdější dobu,“ řekl Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.

Na konci roku oslovila firma 18 z 29 městských brněnských částí, s nimiž SAKO hledá vhodné objekty pro instalaci fotovoltaiky. „Z 230 posuzovaných střech máme nyní 65 v užším výběru pro realizaci v roce 2022,“ konstatoval Leder. V užším výběru je tak 25 mateřských škol, 20 základních škol nebo 5 úředních budov.

Od městské fotovoltaické elektrárny si Brno slibuje, že bude jedním z důležitých nástrojů, jak snižovat skleníkové emise. „Rozvoj komunitní energetiky napomůže k racionálnějšímu využívání přírodních zdrojů, diverzifikaci energetického mixu a ke stabilitě distribuční soustavy a jejímu menšímu zatěžování,“ sdělilo město.

Tisíce pražských střech

Velké plány s rozvojem fotovoltaiky má rovněž hlavní město. Pro razantní omezení emisí oxidu uhličitého počítá pražský klimatický plán s více než 20 tisíci budovami vybavenými solárními a kogeneračními zdroji elektřiny.

Jako pilotní projekt si pražský magistrát vloni vybral střechy dvou bytových domů na Černém Mostě. „Jde o projekt takzvané lokální distribuční soustavy v místě energetické spotřeby, kdy se na střechy jednotlivých objektů nainstalují fotovoltaické elektrárny, a vyrobená elektřina se distribuuje a spotřebovává přímo v místě výroby. Jelikož jde o bytové domy, je zde zajištěn dostatečný počet odběratelů i při plném potenciálním výkonu elektrárny. Vyrábí a spotřebovává se tak zelená elektřina rovnou na jednom místě,“ uvedl radní Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu). „Vedle toho, že šetříme životní prostředí, šetříme i v peněženkách odběratelů, protože za tuto elektřinu nebude nutno platit poplatek za distribuci,“ dodal.

Nově zřízená městská organizace Pražské společenství obnovitelné energie začala v listopadu přijímat přihlášky o zapojení se do dotačních žádostí na výstavbu fotovoltaických elektráren na pražských střechách. Zájemci se mohou registrovat na webové stránce pripojdum.cz.

„V poslední době jsme svědky dramatického růstu cen energií, který v příštích měsících dolehne na každou domácnost – Prahu nevyjímaje. Odpovědí na nejistotu spojenou s růstem cen elektřiny z uhlí je urychlit přechod na obnovitelné zdroje a zvýšit tak energetickou soběstačnost bytových domů a domácností,“ řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu) pro oblast životního prostředí a infrastruktury.

„Decentralizované zelené zdroje mají navíc klíčový význam pro naplnění klimatických závazků hlavního města a skrze snížení emisí oxidu uhličitého celkové zlepšení životního prostředí a kvality života v hlavním městě,“ dodal náměstek Hlubuček.

Využití dotačních programů

Nově zřízená organizace Pražské společenství obnovitelné energie chce využít dotační programy, jako jsou Modernizační fond nebo Nová zelená úsporám pro podporu obnovitelných zdrojů. „Skrze Společenství otevíráme registraci zájemcům o přistoupení k pražské sluneční elektrárně. Vlastníkům rodinných i činžovních domů, společenstvím vlastníků, bytovým družstvům, živnostníkům i malým a středním podnikatelům chceme vytvořit maximálně výhodné podmínky pro vybudování fotovoltaických zdrojů na střechách,“ poznamenal Hlubuček.

Pražské společenství obnovitelné energie pro zájemce poskytne poradenství, projektovou asistenci, přípravu žádosti o dotaci z programů Nová zelená úsporám či Modernizačního fondu. Dále připraví podklady pro výběrové řízení na dodavatele sluneční elektrárny, bude provozovat instalovanou fotovoltaickou elektrárnu za pevných smluvních podmínek, a vlastník budovy přitom získá úsporu nákladů na dodávky elektřiny ze sítě díky vlastní vyrobené a spotřebované elektřině.

„Společenství také zajistí přenos nevyužité elektřiny jinému členovi společenství za oboustranně výhodných podmínek, čímž postupně dojde k vytvoření klimaticky odpovědné komunity Pražanů, kteří sami aktivně přispívají k ochraně klimatu a ovzduší,“ dodal Hlubuček.

Fotovoltaická spokojenost

Na energie ze slunečního záření sázejí rovněž menší města a obce. Například východočeská Chrudim si před několika lety nechala nainstalovat fotovoltaické panely na jednu z budov svého úřadu. Jelikož se vlastní ekologický zdroj osvědčil, rozhodlo se vedení města, že v těchto projektech bude pokračovat. Zkraje loňského roku tak Chrudim spustila svou už třetí fotovoltaickou elektrárnu.

Stejně jako v předchozích případech vyrostly fotovoltaické panely na městské budově, tentokrát dokonce na střeše samotné radnice. „Na již dvou projektech jsme si ověřili, že se nám fotovoltaické elektrárny vyplácejí a skutečně generují úspory. Kupříkladu na budově OSPODu v Pardubické ulici jsme od poloviny roku 2018 vyrobili elektřinu v hodnotě 207 tisíc korun a sloučením odběrných míst ušetřili dalších 168 tisíc na poplatcích,“ konstatoval starosta František Pilný (ANO). „Celková úspora je tak 375 tisíc korun a návratnost investice do fotovoltaické elektrárny vychází na čtyři a půl roku, to je skvělé.“

Před několika lety vyrostla fotovoltaická elektrárna také na střeše základní školy v severočeském Horním Jiřetíně, který dlouho bojoval, aby nezmizel kvůli rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Žáky tak v dubnu 2018 zdravil při příchodu vzkaz „Vítejte v budoucnosti“. Vedle solárních panelů přibylo také tepelné čerpadlo, které nahradilo původní kotel na uhlí. Tím to ale neskončilo.

„Od roku 2013 město administruje vlastní kotlíkovou dotaci. Za tu dobu byly odstraněny stovky neekologických uhelných zdrojů v soukromých i obecních domech. Město využilo pro své občany také „kotlíkových půjček“ ze Státního fondu životního prostředí. Nevyhovující kotle byly nahrazeny zdroji na biomasu a tepelnými čerpadly. Byla také vybudována městská distribuční soustava s vlastní trafostanicí, v jejímž rámci máme vyprojektované větší fotovoltaické elektrárny,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Obnovitelně.cz tamní starosta Vladimír Buřt (koalice Strany zelených a nezávislých kandidátů).

Autor: Pavel Baroch

Foto: SAKO Brno