Biometan má v Česku ohromný potenciál. Zvládneme i evropskou výzvu obnovitelných plynů

Taxonomie vytváří pravidla pro použití veřejných prostředků pro financování různých odvětví. Uznání zelených investic v oblasti rozvoje využití zemního plynu podmiňuje Taxonomie zmiňovaným podílem zelených plynů ve výši 30 procent v roce 2026 a 55 procent v roce 2030. Kdyby se podíl bioplynu vztahoval k celkové očekávané spotřebě zemního plynu, pak bychom museli v roce 2025 disponovat zeleným plynem o energetickém objemu téměř 30 terawatthodin (TWh) a v roce 2030 více než jednou tolik.

Profesní spolek CZ Biom ovšem upozornil, že podmínka Taxonomie se vztahuje na jednotlivé resorty, a proto pro uznání zelených investic do transformace teplárenství a elektroenergetiky je třeba vycházet ze spotřeby zemního plynu právě v těchto odvětvích.

Podle plánu vývoje poptávky po zemním plynu budeme potřebovat v roce 2025 podíl zeleného plynu pro sektory teplárenství, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výrobu elektřiny ve výši téměř 5,5 TWh a v roce 2030 již více než 20 TWh. Na část biometanu si navíc dělá nárok i resort dopravy, který biometan považuje za jediné dostupné řešení splnění plánovaných cílů v ozeleňování paliv. Pro splnění cíle pokročilých biopaliv bude nutné v roce 2025 využít okolo 0,5 TWh z produkovaného biometanu do dopravy.

Česko výrazně zaspalo

„Podmínky Taxonomie jsou přísné, ale nikoliv nesplnitelné. Dá se říct, že kdybychom drželi tempo v rozvoji OZE a technologií s Evropou, tak bychom již dnes neměli se splněním problém,“ poznamenal CZ Biom, jehož hlavním cílem je podpora rozvoje a propagace biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice.

Podstatné v tomto vyjádření je „kdybychom drželi tempo s Evropou“. V posledních deseti letech byl totiž postoj vlády k obnovitelným zdrojům velmi zdrženlivý. „A v oblasti obnovitelných plynů jsme zaspali úplně,“ konstatoval tento profesní spolek.

Připomněl, že v roce 2012 novelou zákona o podporovaných zdrojích se zastavuje podpora OZE včetně biometanu, od té doby se zavádí náročnější nástroje výkaznictví, stavebního povolení, autorizace, modernizace výrobny se trestá ukončením podpory, odsouvá se konec skládkování odpadů do nejzazšího termínu, odmítá se valorizace podpory v bioenergetice, zavádí kontrola přiměřenosti podpory, nadvýroba OZE nad plán se prodává Slovinsku, odmítá se zapracovat do legislativy roli vodíku a systémů Power to Gas a instalace nových zdrojů se rovná téměř nule.

„Pod pojmem obnovitelný plyn si Evropa představuje zelený vodík a biometan. Je paradox, že nový zákon o podporovaných zdrojích, který po více jak dvou a půlleté přípravě vešel v platnost, ve stejný den jako vydání návrhu podmínek Taxonomie, pojem vodík vůbec nezná. Útěchou může být snad jen to, že se do zákona vrátila alespoň podpora biometanu, byť s dvojitým zastropováním, které může být velmi omezující. Pro splnění prvního milníku v roce 2026 bude klíčovou roli hrát biometan a s větší úlohou vodíku můžeme počítat pro dosažení druhého milníku v roce 2030,“ upozornil CZ Biom.

A připomněl, že tam, kde je vůle, tak to jde. „Důkazem byla výstavba mezi lety 2008 až 2013, kdy se dařilo během krátké doby postavit bioplynové stanice s celkovou roční výrobou 6,5 TWh v bioplynu. Vstupní substráty tvoří směs odpadů, statkových hnojiv, pěstované biomasy a vedlejších produktů,“ uvedlo sdružení. Pěstování energetických plodin pro bioplyn přitom zabírá plochu jen přibližně 130 až 180 tisíc hektarů, což jsou zhruba 4 procenta celkové zemědělské plochy v zemi.

Drtivá část bioplynu je dnes používána ke kombinované výrobě elektřiny a tepla. „Přibližně polovina bioplynových stanic je technicky připojitelná k síti zemního plynu a v ostatních stanicích je možné přímo v místě vyrábět BioLNG nebo BioCNG. Biometan do sítě zemního plynu však zatím dodává jen jedno zařízení,“ sdělil CZ Biom.

Až 1,5 milionu hektarů

Podle spolku je pro splnění nové Taxonomie nutné soustředit se na precizní tříděný sběr bioodpadu a vybudovat nová zařízení pro jeho využití. Potenciál využití odpadu a vedlejších produktů však může nabídnout pouze přibližně 2,5 TWh, a z toho již dnes část míří na kompostárny. CZ Biom současně upozornil, že produkce bioodpadů musí v budoucnu klesat, aby se snížilo nehorázné plýtvání s potravinami, kdy třetina produkovaných potravin končí jako odpad.

Základem dalšího rozvoje biometanu proto podle CZ Biom musí být pěstovaná biomasa. „Akční plán pro biomasu uvádí, že z celkové plochy zemědělské půdy v České republice při zajištění stoprocentní potravinové soběstačnosti může být uvolněno 1 160 000 hektarů až 1 508 000 hektarů pro energetické plodiny,“ uvedl profesní spolek. Dodal, že dnes je využito na energii 350 až 400 tisíc hektarů a z toho pro bioplyn 130 až 180 tisíc hektarů.

„Potenciál pro výrobu obnovitelného plynu je tedy dostatečný. Dokazuje to vývoz pšenice z České republiky dosahující ekvivalentu energie v bioplynu 8 TWh ročně – pěstební plocha pšenice vyvážené bez přidané hodnoty je zhruba 300 tisíc hektarů,“ uvedl CZ Biom.

Vedle maximalizace produkce bioplynu a z něho pak biometanu včetně využití potenciálu cíleně pěstované biomasy je podle spolku zapotřebí rovněž urychlit odklon bioodpadů ze skládek do bioplynových stanic, urychleně doplnit legislativu o další obnovitelné plyny a jejich využití včetně definice modrého a zeleného vodíku, z veřejných zdrojů se soustředit na podporu maximálního instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, a to především fotovoltaických elektráren, bez odkladu provést transformaci energetiky, umožnit výstavbu a připojení nových zdrojů, přičemž přebytky v síti řešit systémy Power to Gas.

Perspektivní biometan

Zatímco bioplyn obsahuje zhruba 55 procent metanu, 40 procent oxidu uhličitého a zbytek tvoří další látky, biometan má minimálně 95 procent metanu – vyrábí se právě úpravou bioplynu. Komerční výroba biometanu byla v Evropě zahájena před více než deseti lety, ačkoli technologické postupy, jak získat z bioplynu čistý metan, byly známé a ověřené již mnohem dříve. Biometan, který může nahradit fosilní zemní plyn, se používá především v dopravě a teplárenství. Pro jeho rozvoj byl klíčový konec roku 2018, kdy byla přijata takzvaná RED II – první revize evropské směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

„Některé členské státy, v čele s Itálií, ale zavedly provozní podporu vtláčení biometanu do sítě zemního plynu už o devět měsíců dříve. Výroba biometanu je od té doby neustále na vzestupu a každý měsíc se v Evropě otevírají desítky nových zdrojů. Průměrné tempo růstu od roku 2011 navíc stále zrychluje a růst evropského trhu o 16 procent ke konci roku 2019 ukazuje, že biometan je palivo, které má budoucnost, a že na něj Evropa vsadila,“ uvedl před časem Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom.

Ke konci roku 2019 bylo podle Evropské bioplynové asociace v provozu 578 výroben biometanu a jejich počet se zkraje roku 2021 odhadoval na 650. „Mezi nejrozvinutější evropské trhy patří Francie se 123 a Německo s 232 výrobnami. „V Česku výroba biometanu prakticky neexistuje, s výjimkou jedné bioplynové stanice a jedné čistírny odpadních vod,“ konstatoval Schwarz. Podle CZ Biom má ovšem biometan v České republice ohromný potenciál, a to nejen v dopravě, ale rovněž v teplárenství a výrobě elektřiny.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay