Český start-up vyvíjí technologii pro výrobu kultivovaného masa

Označení kultivované maso se používá pro maso, které vzniká kultivací zvířecích buněk, a to včetně svalových buněk, tukových buněk, pojivové tkáně, krve a dalších složek běžného masa. Na rozdíl od běžného masa však pro jeho získání není nutné porážet živá zvířata, ale k jeho produkci stačí pouze malý vzorek tkáně ze zvířat získaný biopsií. „My jdeme cestou bez genetických modifikací a bez zvířecích složek. Tedy kromě nutného malého vzorku tkáně, který musí pocházet ze zvířete. Velmi zjednodušeně – vezmeme kousek tkáně, izolujeme z ní buňky svalové, tukové a pojivové a zkoušíme, jak se s nimi co nejlépe ‚domluvit‘, aby dělaly to, co chceme my,“ popisuje produkci kultivovaného masa vedoucí projektu Bene Meat Technologies Roman Kříž.

Konkurenceschopná cena a velký objem výroby

V Bene Meat se momentálně zaměřují na produkci kultivovaného hovězího a jejich cílem je vyvinout technologii, která bude produkovat umělé maso pomocí množení živočišných buněk. Důležitá pro široké rozšíření umělého masa mezi spotřebitele je samozřejmě také jeho cena. Konkurenceschopnost umělého masa na trhu je tak jeden ze sledovaných cílů českého start-upu. „Podle našich výpočtů by mohly být přímé výrobní náklady (bez investic do zařízení) na úrovni čtyř eur za kilo kultivovaného hovězího. Ale chvilku to potrvá,“ upřesňuje Kříž a dodává, že by přijatelné tržní ceny umělého masa dosáhli rádi do čtyř let.

Na výrobu umělého masa se podle Kříže ve světě specializuje několik desítek firem a každá na to jde trochu jinak. Žádná z nich však zatím nemá finální produkt, který by smysluplně mohla dodávat na trh. „Klíčové dva problémy dneška jsou cena a umět udělat ve velkém objemu to, co funguje v laboratoři. Obojí je výzva.“ Pro dosažení potřebného objemu výroby umělého masa je nutné přinutit buňky poslouchat, levně je nakrmit a mít funkční bioreaktory. Minimální výrobní modul by pak mohl produkovat zhruba deset tun masa denně a neměl by zabírat více než pár hektarů půdy. Podle dat Bene Meat Technologies sníme v ČR ročně zhruba 85 kilo masa na osobu a je tak možné spočítat, kolik takových modulů by uspokojilo českou poptávku po mase.

Na steak z umělého masa si ještě počkáme

Produkce umělého masa začíná u samotné buňky. „Už dnes je ve světě několik firem, které tyto buňky zamíchají do rostlinných proteinů a drze to vydávají za kultivované maso. Složitější už je dosáhnout toho, aby se buňky spojily do kousků odpovídajících mletému masu,“ vysvětluje propagátor umělého masa. Nejsložitější potom je vyrobit skutečný steak, což zatím žádná firma oficiálně neumí. Nelze tedy srovnat, jak se chuť umělého masa liší od běžného masa. V Bene Meat Technologies se však domnívají, že nic nenasvědčuje tomu, že by chuť umělého masa měla být horší. Možná bude dokonce lepší. Jediné, co zatím není možné uměle vytvořit, je cévní systém. Ten by však podle Kříže neměl hrát roli z hlediska chuti, ani nutričních hodnot kultivovaného masa.



Umělé maso by tak mohlo životnímu prostředí výrazně ulehčit, zásadně snížit počet zvířat, které každoročně umírají za účelem pokrytí lidské spotřeby, a pomoci zlepšit jejich životní podmínky. „Kultivované maso by mělo nejméně desetkrát redukovat plochu polí nutných k pěstování plodin ke krmení. Zvířata bude výhodné chovat v co nejlepších podmínkách, jen tak totiž budou zdrojem kvalitních buněk. Z jednoho milimetru kubického buněk pak bude možné v budoucnu vypěstovat maso o hmotnosti až stovek tisíc tun,“ uzavírá vedoucí českého start-upu zaměřeného na produkci umělého masa.

Foto: Pixabay