Unikátní systém pro pěstování rajčat v podobě soběstačného ekosystému
Dokážete si představit, že byste surfovali na webu, jehož provoz je zajištěn z energie získané z rajčat? Tak přesně to se povedlo absolventce Akademie designu v nizozemském Eindhovenu Ilja Schamle, která vytvořila systémový server, v němž nahradila baterie živými rostlinami. Chce tím ukázat, že technologie mohou fungovat v symbiotickém vztahu s přírodou. Informoval o tom server Dezeen.
Kristýna Vobecká
3. 11. 2021
Projekt, v němž obnovitelná energie získaná z rajčat pohání cloudový server, byl součástí absolventské výstavy Missed Your Call představené v rámci milánského design weeku. Teplo, které server produkuje, zase naopak poskytuje ideální podmínky pro růst zeleniny. Designérka tento systém nazvala Teplá země (Warm Earth) a je zamýšlen pro vizi apokalyptické budoucnosti, kdy lidstvo již nemůže spoléhat na dodávky energie z elektráren, ale musí najít alternativní energetický zdroj, kterým jsou v tomto případě rostliny.
„Samozřejmě by nebylo možné vzhledem k tomu, jakým způsobem servery využíváme a kolik je na nich uchováno obsahu, provozovat celý internet jen z energie rostlin. Můj projekt nám tak může pomoci pochopit, kolik energie je potřeba k provozu těchto serverů a jak moc jsme od této reality odstřiženi,“ řekla autorka projektu pro server Dezeen.
Servery musejí být umístěny ve vnitřních prostorách, takže designérka nainstalovala do svého systému solární lampu. V projektu jsou tak umístěny rostliny rajčat v serverových regálech a sám server je umístěn na vnější straně serverové skříně. Skříň je vybavena ventilátory, které do ní přivádí horký vzduch a v podstatě ji proměňují ve skleník. Rajčata přitom pohánějí server díky technologii tzv. mikrobiálních palivových článků, které vyvinuli vědci z nizozemské Wageningen University. Nic tak nepřijde nazmar. Rostliny pomocí fotosyntézy přeměňují světlo ze solárních lamp na chemickou energii a ukládají cukry a bílkoviny. Přebytečné živiny poté vylučují kořeny jako odpad a zde ji bakterie rozkládají, přičemž uvolňují energii. Elektrony uvolněné mikroby jsou potom přitahovány k mřížce ze železa a aktivního uhlí, jež je umístěna na dně květináčů a funguje jako vodič. A tak vzniká energie, která pohání celý server.
Zatím mohou rajčata produkovat dost energie pro provoz jedné webové stránky. „Tato technologie je stále ve vývoji a její příprava mě již stála mnoho pokusů a omylů. Server tak zatím běží na solární energii a na energii získanou z rostlin, protože je jí opravdu málo. Chtěla bych se však zaměřit na neefektivitu, na kterou se budeme muset adaptovat, pokud chceme žít v symbióze s ostatními bytostmi na planetě,“ řekla Schamle pro Dezeen.
Spotřeba energie datových serverů může být pro stabilitu sítě velkým strašákem
Získávání energie na provoz datových serverů je přitom velkým otazníkem z hlediska produkce emisí i pokrytí její spotřeby. V roce 2019 datacentra globálně produkovala 200 bilionů wattů každou hodinu. V období od února do dubna 2020 během koronavirové pandemie vzrostla produkce dat o 40 % a očekává se, že poptávka po datech a digitálních službách bude v příštích letech exponenciálně růst. Globální internetový provoz se má podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) do roku 2022 dokonce zdvojnásobit na 4,2 zettabytů za rok (4,2 bilionu gigabajtů). Datová centra tak každoročně produkují více emisí než letecká doprava.
Vědci již proto pracují na vývoji světel a baterií napájených rostlinnými mikrobiálními palivovými články, které designérka používá ve svém projektu. A podle prognóz by tato technologie mohla dávat dostatek energie například pro rodinný dům pomocí zelené střechy. „Tempo rozvoje internetu je ve srovnání s tempem růstu rostlin a fotosyntézy extrémní. Kombinace těchto dvou systémů v mém projektu tak ukazuje, jak je naše chování v online prostředí nadbytečné a extrémní a kolik spotřebovává elektřiny,“ uzavřela designérka k budoucnosti spotřebovávání a vyrábění energie pro Dezeen. Snad se tak její apokalyptické představy nenaplní a nebude naším jediným energetickým zdrojem energetický skleník.
Autorka: Kristýna Vobecká
FOTO: Ilja Schamle