Města hledají cesty, jak zlevnit nové stavby. Řešením může být recyklovaný beton

Největší švýcarské město prosazuje principy environmentální výstavby dlouhodobě. První veřejná budova zde byla za použití 80 % recyklovaného betonu postavena v roce 2002. Jednalo se o místní školu a v roce 2005 zavedli ve městě opatření, podle kterého jsou všechny veřejné budovy stavěny za použití recyklovaného betonu. V roce 2013 šlo město ještě dál a nařídilo používání cementu se sníženým obsahem oxidu uhličitého a tento přístup k využívání recyklovaného betonu pro výstavbu veřejných budov nyní podle agentury Bloomberg objevují také další evropská města.

Emise vznikají náročnou výrobou cementu, ale recyklát šetří původní materiál

Produkce emisí z výroby cementu (7 % z celkové světové produkce) je zapříčiněna nutností používání vysokých teplot, průměrně 1450 stupňů Celsia, pro jeho výrobu. Tento proces se nazývá kalcinace a díky němu vzniká látka zvaná slínek, která se rozemílá na jemné částice. Vzniklé emise jsou přitom ze 60 % vedlejším produktem chemické reakce a ze 40 % způsobené spalováním paliva pro vytvoření tak vysokých teplot. V době, kdy se očekává nárůst globální výstavby o 35 % do roku 2030, je však zpracovávání stavebních materiálů s tak velkou mírou emisí velkou otázkou. „V evropských zemích, které jsou kompaktní, mají vysokou hustotu osídlení a není zde nutné jezdit na dlouhé vzdálenosti mezi demoličními místy a novými budovami, se stane recyklace běžnou záležitostí. Je to jednoznačně cesta, kterou musíme v nové výstavbě jít,“ řekla Karen Scrivener, profesorka z Ecole Polytechnique Fédérale v Lausanne a vedoucí výzkumu v Laboratoři konstrukčních materiálů, pro agenturu Bloomberg.

Ve Švýcarsku proto musí recyklovaný beton obsahovat alespoň 25 % recyklovaného stavebního materiálu, aby mohl být takto označován. Cement s redukovaným obsahem CO2 potom obsahuje mezi 50–70 % slínku. Tyto ekologické materiály Curych využívá pro výstavbu veřejných budov. Hlavní městské muzeum bylo postaveno s využitím 98 % recyklovaného cementu, při výstavbě nové nemocnice, bytové zástavby nebo nových školských zařízení dosáhla míra použitého recyklátu na 95 %. Pro představu tento přístup podle studie z roku 2019 ušetřil zhruba 17 tisíc metrů krychlových původního materiálu. Není tak divu, že využití recyklovaného betonu pro výstavbu zaujalo také zástupce dalších měst, například Říma nebo Helsinek, kteří se přijeli do Curychu o vlastnostech alternativního stavebního materiálu a možnostech výstavby z něj vzdělávat.

Recyklovaný beton v dojezdové vzdálenosti do 25 kilometrů od stavby

Přestože je město Curych průkopníkem na poli udržitelné výstavby, nemají zde žádné nařízení, které by nařizovalo využívání recyklovaných materiálů při stavbě budov soukromými investory. Není pro něj možné nalézt právní rámec. Z finančního hlediska je potom recyklovaný beton trochu levnější než běžný beton. „Největší překážkou v širším rozšíření používání recyklovaného betonu k výstavbě je neznalost. Někteří architekti, projektanti a inženýři nejsou o tomto materiálu zatím přesvědčeni a myslí si, že jeho využití pro výstavbu je náročnější. To však není pravda. Jen to prostě není standardní stavební materiál a lidé se s ním musí lépe seznámit,“ řekl Armin Grieder, hlavní inženýr v Curyšské geodetické kanceláři, pro agenturu Bloomberg.

Z udržitelného hlediska vychází využití recyklovaného betonu nejlépe, pokud vzdálenost jeho dopravy nepřesáhne 25 kilometrů. Výroba recyklovaného betonu totiž vyžaduje více cementu, takže poté se už vzhledem k nutnosti pokrytí dopravy energeticky dostává na úroveň běžného betonu. Příklad Curychu podle zprávy Evropské komise přitom ukazuje, že pokud je nařízeno využívání recyklovaného betonu při výstavbě veřejných budov, poptávka po něm roste a firmy investují do jeho výroby. V okolí Curychu nyní 8 z 10 dodavatelů stavebních materiálů umí dodat recyklovaný beton.

Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: Pixabay