Za drahou energii nemůže zelenání Evropy. Krátkodobá pomoc musí být adresná

K nalezení funkčních řešení je třeba správně popsat důvody současného růstu cen elektřiny a zemního plynu: zájem o využití zemního plynu roste zejména z důvodu poměrně rychlého oživení ekonomiky po pandemii. O plyn roste zájem ve státech, které se zavázaly ke klimatické neutralitě, protože má menší emisní stopu než uhlí. Na straně nabídky v Evropě pak došlo k souběhu událostí: zkapalněný zemní plyn vykoupily asijské státy, evropská produkce plynu klesla kvůli technickým problémům při těžbě a na vyšší poptávku nereaguje Rusko. Od ceny zemního plynu se ze 70 až 90 % odvíjí cena elektřiny, zbývající část je z důvodu rostoucí ceny emisní povolenky. Růst ceny zemního plynu a jeho nedostatek pak vede některé elektrárenské společnosti k návratu k uhlí.

„Proměna energetiky je na samotném začátku a jako taková je zranitelná. Evropa se potýká s restartem ekonomiky po pandemii i nemožností navýšit dodávky zemního plynu. Růst cen plynu je hlavním důvodem, proč roste i cena elektřiny. Z dlouhodobého hlediska je zapotřebí zajistit postupný přechod na obnovitelné zdroje energie, které jsou na nezávislé na ceně fosilních paliv a emisních povolenek. Krátkodobě je třeba domácnostem, podnikům, ale i městům a obcím pomoci adresně mířenou podporou,“ shrnuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Většina odborníků se však shoduje, že takto extrémně vysoké ceny energie by měly v průběhu následujícího zhruba půl roku pominout. „Očekávaný pokles cen elektřiny a plynu indikují i kontrakty s budoucím vypořádáním na energetických burzách. Ceny elektřiny pro druhé čtvrtletí příštího roku jsou již poloviční oproti současným hodnotám. Pásmo pro celý rok 2022 oceňují středoevropské burzy zhruba 130 eury, stejný kontrakt pro rok 2023 stojí však již pouze 90 eur. Podobný trend vidíme i u plynu, kdy se v Evropě plyn do konce prvního čtvrtletí obchoduje těsně pod 100 eury za megawatthodinu, zatímco od druhého kvartálu stojí již jen okolo 45 eur. V následujících letech jsou pak ceny ještě mnohem nižší,“ říká Jan Fousek, člen představenstva Svazu moderní energetiky, který se v minulosti věnoval obchodu s elektřinou a emisními povolenkami.

Růst cen lze zmírnit krátkodobými opatřeními

Evropská komise doporučila členským státům sérii opatření, které mohou využít pro zmírnění růstu cen elektřiny a zemního plynu. Jde o snížení DPH na energii nebo vouchery pro postižené domácnosti. V Česku lze v souladu se zákony snížit daň na 10 procent, nikoliv zvolit nulové zdanění, jak navrhuje končící vláda Andreje Babiše. Podpora by měla být současně adresná a vycházet z analýzy situace na trhu. Není například důvod dotovat spotřebitele energie, kteří mají zafixovanou cenu energie.

“Pokud se končící či nová vláda rozhodne pro plošné snížení DPH na energii, nastane perverzní situace, která sice zajistí krátkodobou úlevu všem, ale znevýhodní investice do systémového řešení jako jsou energetické úspory, obnovitelné zdroje a renovace budov. Ty by byly nadále daněny 21% sazbou. Přitom ceny stavebních materiálů a technologií také rychle rostou,” komentuje možnosti strategických opatření Petr Holub ze společnosti Budovy 21.

“Z dlouhodobého hlediska nedává smysl nabídnout závislému uprostřed odvykací kůry levnější drogu, ale naopak mu odvykání zatraktivnit. Tedy přesunout do 10% snížené sazby DPH řešení pro úspory energie a využití obnovitelných zdrojů. Krátkodobá úleva pro ty, co to skutečně potřebují, pak musí být zcela adresná a administrativně jednoduchá, nejlépe přímo přes faktury dodavatele elektřiny a plynu tam, kde vypršela fixace nebo dodavatel ukončil činnost,” doplňuje Petr Holub.

Svaz moderní energetiky současně upozorňuje, že zdroje financování pro krátkodobá opatření nesmí ohrozit již rozběhnuté programy pro financování dekarbonizace české energetiky. Klíčem k úspěchu v nahrazování uhlí je předvídatelné a stabilní prostředí investic.

Dlouhodobý recept na nezávislost

Česko může do konce desetiletí zvýšit výkon solárních elektráren na 12 tisíc megawattů ze současných zhruba 2,2 tisíce megawattů. Podíl solární energetiky by tak dosáhl na zhruba 20 % české spotřeby elektřiny. Právě modernizace energetiky přináší řešení, která umožní postupnou decentralizaci a posílení energetické bezpečnosti. V horizontu tohoto desetiletí jsou klíčem ke stabilizaci energetického trhu především investice do obnovitelných zdrojů energie. Může jít o řešení, které pokryje část spotřeby domácnosti nebo podniku pomocí střešní solární elektrárny.

Pro energeticky úsporné renovace je pak třeba zajistit administrativně jednoduché programy podpory, a to pro všechny segmenty budov (obytné, veřejné, komerční). I tak úspěšné programy jako je Nová zelená úsporám je nutné rozšířit 2x až 3x, aby budovy nechátraly a jejich renovace přispěly k naplňování českých cílů ve snižování spotřeby a emisí skleníkových plynů.

Krom investiční podpory musí vlastníci budov získat přístup ke zvýhodněné a kvalitní předprojektové a projektové přípravě. Provedená energeticko-optimalizační studie na začátku může snížit investiční náklady a zároveň zvýšit míru úspory a kvalitu budovy po zásahu.

Autorka: Jana Pikardová

FOTO: Unsplash