Unikátní výzkumný projekt ukázal, že lze snížit plýtvání jídlem o polovinu

Odborníci z Mendelovy univerzity už druhým rokem měřili ve vybraných městských částech Brna množství potravin vyhozených do komunálního odpadu. V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných „černých“ popelnic celkem z 900 domácností v Brně, z toho 300 ze sídlištní zástavby, 300 z vilové a 300 z venkovské zástavby. Projekt, který financuje Technologická agentura České republiky, však nemá za cíl pouze zjistit, kolik potravin se reálně vyplýtvá, vědci chtějí i změnit chování lidí.

Nejmarkantnější byl pokles vyhozených potravin mezi obyvateli brněnských sídlišť, vloni to bylo téměř o 27 procent méně než o rok dříve. Chování domácností se vědci snažili změnit pomocí různých intervencí a podle dostupných dat se to podařilo. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v České republice, ale zřejmě ani jinde na světě,“ uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.

Až o 14 kilogramů méně

Podle aktuálních dat průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 33,3 kilogramů potravin, když bez intervencí to bylo v průměru 37,4 kilo. Nejvíce plýtvaných potravin je v komunálním odpadu i nadále na sídlišti, konkrétně jde o 39,4 kilogramů na osobu a rok. V prvním sledovaném roce to ovšem bylo 53,6 kilo, což představuje dramatický pokles o 26,5 procent. Efekt pozitivního působení na veřejnost je zde proto nejvyšší.

Na venkově a ve vilové zástavbě je plýtvání v porovnání s minulým rokem téměř beze změn. „Celkově je u těchto zástaveb objem vyplýtvaných potravin v komunálním odpadu menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně zbytky potravin je možno zkrmit zvířatům,“ konstatovala Lea Kubíčková, jejíž tým spolupracuje na sběru dat s firmami SAKO Brno a Green Solution.

Dodala, že nyní je její pracovní skupina schopná popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezónní a jiné výkyvy. „Máme k dispozici velmi zajímavé údaje o obsahu ‚černých popelnic‘ – víme, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papíru a plastu či textilu, ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen. V centru pozornosti byly samozřejmě potraviny,“ řekla Kubíčková.

Ovoce, zelenina, pečivo…

Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu.

Na podzim přitom Brňané vyplýtvali výrazněji méně potravin než v ostatních ročních obdobích, v létě naopak nejvíc. Skladba v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. V létě se vyhodí větší množství balených potravin. Stejně tak v případě masa, vajec a mléčných výrobků. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Zastoupení biologického odpadu se v roce s intervencemi mírně zvýšilo – tvořil 52,28 procent, přičemž v roce předchozím to bylo 48,81 kilo. Podle odborného týmu mohla v tomto případě sehrát roli koronavirová pandemie, kdy lidé zůstávali doma a více vařili.

Vědci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity se nyní věnují vyhodnocení účinnosti jednotlivých kampaní, kterými ovlivňovali domácnosti – chtějí zjistit, co přimělo rodiny ke změně chování, tedy menšímu plýtvání. Věnují se také tomu, zda na pozitivní změnu neměla zásadní vliv pandemická situace. V dalším kroku chtějí experti očistit výsledky o vlivy vnějších okolností, jako je například zmiňovaná koronavirová pandemie a změny návyků při zacházení s jídlem.

Až o polovinu méně

V celé České republice se vyhodí bezmála 2 tisíce tun potravin ročně, přičemž dlouhodobým cílem sdružení Zachraň jídlo je mezi lety 2020 až 2030 snížit toto číslo o polovinu. „To je samozřejmě vize, kterou by měla mít celá naše společnost, a my se snažíme to neustále připomínat,“ řekla v nedávném rozhovoru pro Obnovitelně.cz ředitelka spolku Anna Strejcová.

Česká republika se podle ní přidala k úmluvám, které mají tento cíl. „Abychom toho dosáhli, spolupráce by měla probíhat na úrovni států, ale i nadnárodních potravinářských firem a veřejnosti. My se snažíme podněcovat důležité aktéry k tomu, aby si tento cíl vzali za svůj. Iniciativu vidíme spíš u soukromých nadnárodních firem, které tuto problematiku začlenily do svého CSR (společenská odpovědnost firem – pozn. aut.), a některé se skutečně snaží o vylepšení svých procesů směrem k neplýtvání, ze strany státu je ale zatím ticho,“ konstatovala Strejcová.

Existují nějaké základní rady, návody, jak má postupovat rodina, která chce zásadně omezit plýtvání? Anna Strejcová doporučuje udělat si podobný „výzkum“, jako to udělali vědci Mendelovy univerzity v Brně, a po dobu dvou týdnů si zapisovat, co se v domácnosti vyhodí.

„Člověk tak přijde na to, kde by se dalo vyhazování předcházet – příště si tuto potravinu už nekoupí nebo si ji koupí v menším balení, případně část rovnou zmrazí. Mnoho rad a tipů máme na našich webových stránkách www.zachranjidlo.cz, například jak nakupovat, jak skladovat, jak číst data na obalech nebo jak používat ledničku či mrazák,“ dodala Strejcová.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Unsplash