Největší česká solární elektrárna: pasou se zde ovce a najdete u ní divoké zubry

Původně zde bývala letecká střelnice, dnes žijí v oboře Židlov v někdejším vojenském prostoru Ralsko přibližně čtyři desítky zubrů. Cesta k fotovoltaickému parku Ralsko Ra 1 vede právě přes brány této oplocené obory. A hned za lesem na rozsáhlé travnaté ploše stojí dlouhé řady solárních modulů a mezi nimi další zvířata – tentokrát ovce. Místní jim říkají přírodní sekačky, protože spásají trávník mezi nosnými pilotami. A když prší, zalezou si pod panely. Takto se živé sekačky dlouhodobě starají o travnaté porosty na většině míst, kde od roku 2010 stojí fotovoltaické elektrárny – spásají na osmdesát procent plochy.

Ra 1 je jednou z pěti elektráren, kterým se souhrnně říká FVE Ralsko. Jsou od sebe vzdálené jen pár kilometrů. Dohromady představují největší fotovoltaickou elektrárnu na území České republiky. Ačkoli je právě krátce po dešti a slunce je ukryto za tmavými mraky, takže výroba elektřiny je daleko za svými maximálními hodnotami, i tak jde s ohledem na přírodní podmínky o jednu z nejvhodnějších lokalit pro výrobu elektrické energie ze slunečního záření.

„Průměrný roční úhrn globálního záření zde dosahuje až 3,8 megajoulů na metr čtvereční. Využití ploch se navíc jeví optimální také proto, že jde o území bývalého vojenského areálu, které by těžko hledalo alternativní uplatnění,“ uvedla Barbora Peterová, mluvčí skupiny ČEZ, která je majitelem elektrárny.

Uspořených 545 tisíc tun uhlí

Kromě přímo dopadajícího záření zvládají panely zpracovat také rozptýlené sluneční světlo, takže i když se obloha zatáhne, provoz běží na určitý nižší výkon dále. Elektřinu nevyrábí 260 758 panelů pouze v noci. Je to mix monokrystalických a polykrystalických panelů.

Celkový instalovaný výkon fotovoltaické elektrárny Ralsko, která byla postavena na pomezí středních a severních Čech v roce 2010, je 55 762 megawattů. Do konce letošního srpna vyrobila 601 303 megawatthodin elektřiny, což znamená úsporu 545 tisíc tun uhlí a 577 tisíc tun oxidu uhličitého.

Řady fotovoltaických panelů jsou situovány přímo k jihu. Po více než desetiletých zkušenostech z provozu elektrárny se technici ČEZ domnívají, že by bylo výhodnější, kdyby byl sklon panelů okolo 20 procent namísto současných 30 až 35 stupňů. Menší úhel by podle nich „vyšel vstříc“ letním měsícům, na jedno místo by se navíc vešlo více panelů, takže by se rovněž zvýšil výkon elektrárny. Dalším poznatkem je, že degradace panelů je i po letech provozu minimální, účinnost prakticky neklesá.

„Články se skládají z většího počtu menších polykrystalů a jejich účinnost se pohybuje v rozmezí dvanáct až patnáct procent,“ sdělila mluvčí Peterová. Hlavní kabeláže jsou podzemní, měniče jsou naopak skupinové, aby při náhodném zastínění části pozemku nedocházelo ke snížení výnosu celé elektrárny.

Solární elektrárna může slušet i vaší střeše. Rodinnému rozpočtu umí uspořit i 10 tisíc korun za rok

Hadí kameny a přenesená mraveniště

Dalším pozitivním poznatkem za více než deset let provozu je skutečnost, že se fotovoltaické panely nesnaží poškodit žádní vandalové, že se nikdo nepokouší přelézt plot a dostat se mezi stojany. Bezpečnostní kamery ovšem opakovaně zachycují v okolí elektrárny divoká zvířata včetně lišek nebo dravých ptáků. Skupina ČEZ uvedla, že elektrárna je umístěná v pestrém ekosystému bývalého vojenského prostoru, proto se snažila, aby zásahy do přírody byly co nejmenší.

„Přestože je elektrárna z bezpečnostních důvodů oplocená, nebrání volnému pohybu menších obratlovců, jako jsou zajíci nebo ježci. V oplocení jsou pro ně vybudované prostupy,“ uvedla Barbora Peterová. Na několika místech jsou mezi panely navršené hromádky kamenů – slouží k vyhřívání a rozmnožování plazů.

„Samostatným příkladem je pak řešení soužití elektrárny a dvou druhů zvláště chráněných ohrožených mravenců Formica pratensis a Formica polyctena. Ze dvou lokalit bylo postupně do náhradních míst přeneseno šest mravenišť, aby na nových místech mohl nerušeně pokračovat jejich životní cyklus,“ řekla Peterová. „Na celou akci dohlíželi odborníci z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Všechna mraveniště se na nových lokalitách bez problémů ‚uchytila‘ a projekt přenášení sídlišť se stal vzorovým modelem i pro další stavby obdobného charakteru.“

Další tisíce megawattů

Skupina ČEZ hodlá v následujících letech své portfolio obnovitelných zdrojů výrazně rozšířit. Do roku 2030 hodlá vybudovat zdroje o výkonu 6 tisíc megawattů – převážně fotovoltaických elektráren.

„Snaha zabránit změnám klimatu je celosvětovou prioritou, společenský i politický tlak na energetiku proto roste. Cíle dekarbonizace se postupně zpřísňují nejen u nás v Evropě, ale i v dalších částech světa,“ uvedl při představení tohoto plánu generální ředitel Daniel Beneš.

Stavět chce ČEZ především v Česku. „Dominantní technologie budou fotovoltaické elektrárny. Už dnes, do první vlny této výstavby, kterou připravujeme, počítáme s pozemky, které máme kolem Severočeských dolů a obecně v severních Čechách na brownfieldech,“ konstatoval místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Tomáš Novák (FVE Ralsko)