Co se to děje u tureckého pobřeží, které je pokryté mořským slizem?
Marmarské moře u tureckého pobřeží pokrývá již několik měsíců vrstva mořského slizu, jež se postupně rozšiřuje. Tento mořský sliz světle hnědé barvy tvořený mořskými řasami sice není nebezpečný pro člověka, ale obsahuje nebezpečné mikroorganismy a bakterie. Hlavně ale dusí veškerý mořský život a pro Turecko může znamenat klimatickou katastrofu. Podle biologů však sám sliz není problémem, ale pouze výsledkem dlouhodobého znečišťování moře.
Kristýna Vobecká
29. 6. 2021
Obyvatelé Istanbulu, kteří žijí na pobřeží Marmarského moře, pozorují výskyt slizu již několik měsíců. Poprvé byl však tento druh mořského znečištění zpozorován již v roce 2007 jak v Turecku, tak Egejském moři nedaleko řecké pevniny. Nynější výskyt slizu, který tenkou vrstvou z mikroskopických řas pokrývá mořskou hladinu, je však největší v historii a experti ho připisují kombinaci znečištění a globálního oteplování, které růst řas urychluje. „Mořský sliz není problém, je to pouze výsledek. Marmarské moře je mořem již pouze podle svého názvu a v nejlepším případě se budeme s tímto slizem potýkat jednou za pět nebo šest let. Pokud budou vládní orgány jednat rychle, můžeme ještě zachránit Černé a Egejské moře,“ řekl v telefonickém rozhovoru hydrobiolog Leyen Artuz agentuře Bloomberg.
Sliz dusí ryby a další mořské živočichy
Obavy o znečištění slizem sousedících moří jsou na místě, což podle BBC uznal také turecký prezident Erdogan: „Mám strach, že se sliz rozšíří do Černého moře, což bude mít nedozírné následky. Musíme učinit kroky k tomu, abychom tomu zabránili.“ Podle příspěvku tureckého ministra životního prostředí a urbanizace Murata Kurama na Twitteru bylo k 19. červnu odsáto z moře 4500 kubických metrů slizu a 14 společností, které produkují znečištění, jež může být za kalamitu zodpovědné, zastavilo svůj provoz.
Mořský sliz však znamená ekologickou katastrofu nejen pro lidi, kteří jsou závislí na příjmech z cestovního ruchu a rybolovu. Ten klesl ve srovnání s lednem letošního roku o 90 %. „Je teď mnohem těžší chytat ryby, sítě se slizem ucpávají a když už něco chytíme, nikdo to stejně nekupuje,“ řekl vedoucí rybářského družstva v Istanbulu Erdogan Kartal agentuře Anadolu. Sliz hlavně škodí rybám a dalším mořským živočichům. Brání pronikání slunečních paprsků a kyslíku do moře, takže ryby se pomalu dusí. „Víte, co ten sliz dělá měkkýšům? Když se otevřou, sliz jim zabrání se znovu uzavřít a všichni mořští šneci tady jsou už mrtví,“ řekl pro The Guardian rybář Mahsum Daga pohybující se ve vodách Marmarského moře.
Řasy živí dlouhodobé znečištění Marmarského moře
Kdo tedy může za to, že turecké pobřeží pokrývá mořský sliz, jehož rozšíření hrozí i dalším mořím? Leader turecké opozice Kemal Kilicdaroglu obvinil vládu, že z Marmarského moře dělá nádrž pro průmyslový odpad. Marmarské moře je obklopeno největšími průmyslovými provozy v Turecku a pracovník z Istanbulské univerzity Meric Albay podle agentury Bloomberg řekl, že domácí i průmyslový odpad se do těchto vod vlévá již půl století. Hydrobiolog Artuz za možnou příčinu rozšíření mořského slizu označil loňskou snahu o vyčištění nejvíce znečištěné evropské řeky Ergene. V rámci projektu o její vyčištění se totiž ke konci minulého roku začal do moře vypouštět další průmyslový odpad. Oficiální zdroj z Ankary se znalostí projektu však uvedl, že projekt je pouze na 3 % své kapacity a zdrojem znečištění bude spíše odpad ze stovek továren v okolí pobřeží.
Profesor Bayram Ozturk z Tureckého mořského výzkumného střediska pro BBC uvedl, že tento problém bude pokračovat, dokud vláda nezačne investovat do čištění odpadních vod vypouštěných z Istanbulu. „Přemnožený sliz ohrožuje mnoho mořských druhů včetně ústřic, mušlí a mořských hvězdic. Je to skutečná katastrofa.“ Profesor biologie z Istanbulské univerzity Muharrem Balci pro The Guardian dodal, že přemnožení řas je způsobeno zvýšením znečištění ve vodě, kterým se řasy živí. „Tento sliz nyní pokrývá mořskou hladinu jako stanová plachta. Po nějaké době však klesne ke dnu a pokryje celý mořský ekosystém.“
Zdroje: The Guardian, Bloomberg, BBC
FOTO: Australian Institute of Marine Science (ilustrační foto)