Tesla v Česku otevřela další tři superrychlé nabíječky

Nové stanice jsou v Lovosicích, na výpadovce z Plzně na Rozvadov a v obci Štilec v místě, kde se silnice z Českých Budějovic rozděluje na směr Rakousko a do Českého Krumlova.

Jako tradičně Tesla netroškaří a nestaví v lokalitě jeden nebo dva stojany jako jiné společnosti. V Lovosicích a Štilci jich je rovnou osm, v Plzni pak šest. Otevření provázely srazy majitelů vozů Tesla, kteří si novou lokalitu hned přijeli prohlédnout.

Nevýhodou všech nových lokalit je umístění dále od dálnic a vyžadují tak zajížďku kvůli dobití. Restaurace ve Štilci sice přímo přiléhá k současnému tahu do Lince, ale už za tři roky má být hotová dálnice, která provoz povede o dva kilometry dál.

Technickou zajímavostí je, že nabíjecí stanice v Lovosicích je přímo napojena na tamní vodní elektrárnu a nabízí tak čistou energii vyrobenou přímo v místě. Vedle stojanů Tesly také vznikly čtyři stojany konkurenční sítě Ionity.

Největší rychlá síť

Tesla má v současnosti v Česku už sedm superchargerů, nové tři přibyly ke stanicím ve Vestci jižně od Prahy, u Humpolce, v Brně a Olomouci. Množství lokalit řadí Teslu v Česku mezi menší poskytovatele nabíjení, jinak to ale vychází při počtu stojanů. Těch už je celkem 48 a všechny umožňují dobíjení vysokými rychlostmi (150–250 kW). Z tohoto pohledu jde o největší ultrarychlou síť v Česku. Například největší síť dobíjecích stanic v Česku – ČEZ – nemá takto rychlý stojan zatím ani jeden. PRE, která je na trhu dvojkou, jich má jen několik. Tesle se nejvíce přibližuje pouze síť Ionity se čtrnácti stojany, ty ale nabízí rovnou impozantní výkon 350 kilowattů. Na trhu ale zatím nejsou žádná auta, která by si tolik proudu dokázala vzít. Pouze Porsche Taycan dokáže nabíjet až výkonem 225 kW.

Stávající evropská síť superchargerů umožňuje majitelům vozů Tesla bezproblémové cestování prakticky po celé západní Evropě. Síť dobře pokrývá i cesty Čechů k moři do Itálie nebo Chorvatska, a to až do Dubrovníku. Dojet lze pouze s využíváním nabíječek Tesla nově i k Černému moři do Rumunska nebo Bulharska. Výhodou sítě je, že stačí jen účet u Tesly a není potřeba si pro žádnou zemi zařizovat další čipy či aplikace. Stačí strčit kabel do auta a Tesla už si to vyúčtuje.

Tesla buduje dál

V Česku je alespoň podle mapy další na řadě stanice na severu Prahy. Rozvoj ale čeká i další evropské země. Síť se zahustí a přibudou další lokality, kam bude možné dojet. Ve výhledu je například Moskva, Kyjev nebo Ankara. Celosvětový počet stanic se pomalu blíží ke třem tisícům. V květnu šlo o více než 2700 lokalit s 25000 stojany. To je nárůst zhruba o třetinu jen během půl roku. V počtu možností nabíjení vítězí USA s 1066 stanicemi, druhá je Čína se 787, následuje Kanada (111), Německo (93) a Francie (90). Mezi novými členskými zeměmi Evropské unie vévodí Polsko s devíti stanicemi, následuje Chorvatsko s osmi (zde pomohla poptávka dovolenkářů hlavně z Německa), Česko a Maďarsko mají po sedmi a následuje Slovensko se čtyřmi.

Zatím zcela bez pokrytí zůstává pouze Jižní Amerika, Afrika a samozřejmě Antarktida. Stále platí, že množství superchargerů zpravidla odpovídá kupní síle obyvatel a také podpoře elektromobily v lokalitě. Proto je například pokrytí Německa a Rakouska, případně i Nového Zélandu, vyšší než v Česku.

Největší nabíjecí stanice je ve Firebaughu v Kalifornii, která nabízí 56 stojanů. V Evropě je největší 20 kilometrů od norského Osla, kde je 40 stojanů. Cílem je zajistit bezproblémové nabíjení a zamezit tak potížím, které vznikají u jednostojanových dobíjecích stanic konkurentů. Když je obsazeno, nezbývá, než jet jinam nebo čekat. To může být hlavně u delších cest významná komplikace.

Hlavně pro majitele vozů Tesla je v Česku také zhruba sedm desítek možností nabíjet v cíli, takzvaných Tesla destination chargers. Pomalé stojany zpravidla pro své zákazníky nabízí hotely, restaurace nebo golfové kluby. Stále se hovoří o tom, zda Tesla neotevře svou síť superchargerů i automobilům jiných značek. Podle Elona Muska je ale podmínkou ochota konkurenčních automobilek podílet se na nákladech.

Autor: Roman Šitner

FOTO: Unsplash