Zemědělská půda u nás nenávratně mizí zastavováním. Ohrožena je i erozí

„Ekozemědělci a ekozemědělkyně používají organická hnojiva místo průmyslových a nestříkají pole umělými pesticidy. Půda na jejich pozemcích je plná organické hmoty, je živá. Šetrnou praxí podporují biodiverzitu a lepší hospodaření s vodou. Ekologické zemědělství je skutečně udržitelným systémem hospodaření. Stát by měl formou spravedlivě rozdělených dotací a přehledného poradenského systému zemědělce podporovat a motivovat v přechodu k tomuto typu hospodaření,“ uvádí se ve výzvě.

Jan Skalík z Hnutí Duha připomněl, že kvůli špatnému hospodaření ročně mizí až 21 milionů tun ornice a více než polovina půdy je ohrožená erozí. „Za posledních 30 let ubyly v zemědělské krajině dva miliony ptáků. Kvůli klimatické změně vysychají studny a zároveň jsou obce zaplavované přívalovými dešti. Poškození zemědělské půdy jako problém vnímá 86 procent Čechů a Češek. Spolu s nimi, vědci i zemědělci se chceme zasadit o to, aby budoucnost české krajiny a nás všech, kteří v ní žijeme, byla zdravější,“ řekl Skalík.

Moc pastvin, málo orné půdy

Sdružení rovněž žádají, aby polovinu ekologicky obhospodařených ploch tvořila orná půda. V současnosti převažují pastviny a louky, tedy trvalé travní porosty, které v roce 2019 zaujímaly více než 80 procent rozlohy. Orná půda tvoří necelých sedmnáct procent. Zbytek připadá na vinice, sady, chmelnice a další plochy.

To, že je zapotřebí podíl orné půdy zvyšovat, uznává i poslední Zpráva o životním prostředí. „Přestože trvalé travní porosty mají důležitou funkci v krajině a jsou využívány pro ekologický chov hospodářských zvířat, je nutné do budoucna zvyšovat podíl ostatních kategorií, zvláště pak orné půdy, a to hlavně z důvodu zvýšení produkce biopotravin a z důvodu udržitelného obhospodařování a využívání zemědělské půdy,“ uvádí se v dokumentu.

Výzvu Za zdravou a pestrou krajinu podpořil rovněž půdní biolog a někdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko. „Zemědělská půda u nás nenávratně mizí zastavováním, a ta, kterou ještě máme, je ohrožena vodní a větrnou erozí, utužením, úbytkem organické hmoty a biologické aktivity. V konečném důsledku se snižuje schopnost půdy zadržet vodu a chránit nás před dopady sucha i povodní. Je třeba pokračovat v prosazování půdoochranných opatření a pozitivní motivaci zemědělců ve správné zemědělské praxi,“ uvedl Miko.

Deset procent zeleně či mokřadů

Podle Václava Zámečníka z České společnosti ornitologické je zapotřebí zvyšovat pestrost krajiny, aby se zastavil úbytek ptactva a dalších druhů a zlepšila se odolnost vůči probíhajícím klimatickým změnám. „Součástí otevřené zemědělské krajiny se musí stát nejrůznější prvky na úrovni nejméně deseti procent její výměry, jako jsou meze, liniová zeleň, remízky, mokřady, úhory nebo květnaté pásy, které podpoří mizející druhy živočichů a současně přispějí ke snížení rizika eroze a k lepšímu zadržení vody v krajině,“ konstatoval Zámečník.

Václav Izák z Nadace Partnerství dodal, že přispět k lepšímu stavu zemědělské krajiny může i značná část veřejnosti. „Zhruba tři miliony drobných vlastníků půdy dávají svá pole k zemědělskému hospodaření různým zemědělským subjektům. Pokud ve smlouvách se zemědělskými hospodáři nastaví dobré podmínky, podpoří nejen šetrnější zacházení s půdou, ale současně budou lépe pečovat o dlouhodobé udržení hodnoty svého majetku,“ vysvětlil Izák.

Osminásobně více ekofarem

Podle Zprávy o stavu životního prostředí v České republice v souvislosti s vývojem ekologického zemědělství významně přibylo rovněž ekologicky hospodařících farem: od roku 2000 se jejich počet zvýšil z 563 na 4 690 ekofarem, což je přibližně osminásobný nárůst. Jen v roce 2019, ze kdy jsou dostupná poslední data, bylo registrováno o 49 subjektů více než v předchozím roce.

„Celkový počet ekologicky chovaných zvířat v roce 2019 činil 427,3 tisíc kusů, přičemž chov skotu významně převažoval s podílem 61,5 procent,“ konstatuje se v právě zveřejněném dokumentu.

Stále se rovněž zvyšuje počet výrobců biopotravin, zatímco v roce 2001 je vyrábělo 75 podniků, v roce 2019 to bylo již 826 výrobců. I tak ovšem podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů činil - i přes dlouhodobý nárůst počtu výrobců - v roce 2018 pouze 1,5 procenta. Podle údajů ministerstva zemědělství si zákazníci v roce 2018 koupili biopotraviny za více než tři miliardy korun.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Pixabay