Když miluješ krajinu, není co řešit. Časem se investice do udržitelnosti vrátí, věří Kofola

„Nepotrpíme si na módní slůvka, takže se u nás mluví spíš o šetrnosti a respektu k přírodě,“ říká Jana Ptačinská Jirátová, manažerka komunikace Kofoly ČeskoSlovensko. Firma se podle ní od roku 2010 intenzivně zabývá velkými tématy jako je ochrana vody, minimalizace odpadů či uhlíková neutralita, jíž chce dosáhnout do konce dekády. A snaží se, aby se udržitelné uvažování stalo součástí jejího každodenního chodu.

Všechno pro dobrou vodu

Kofola věnuje zvláštní péči zdrojům svých pramenitých a minerálních vod, protože jejich kvalita je pro ni klíčová. A tak například průběžně sleduje na sto třicet chemických a mikrobiologických parametrů vody z Rajecké doliny, odkud pochází její pramenitá voda Rajec. Když v ní v roce 2017 objevila stopové množství reziduí pesticidů, byť zdravotně nezávadné a na hranici meze detekovatelnosti stanovené legislativou, rozhodli se její představitelé navázat aktivní spolupráci s místními a podniknout v Rajecké dolině ozdravné kroky.

Rozběhlo se setkávání se starosty, zemědělci, lesníky i drobnými pěstiteli a poté byly uzavřeny dohody, jejichž prostřednictvím se všichni společně zavázali k šetrnému zemědělství a ohleduplnému přístupu ke krajině. Podobně se chce společnost věnovat i dalším lokalitám, kde má významné zdroje vody. Jsou to oblasti kolem Ondrášova, kde stáčí minerálku Ondrášovku, a Stráže nad Ohří, odkud pochází Karlovarská Korunní.

Certifikát bio lokality

Jana Ptačinská Jirátová vysvětluje, že Kofole nejde jen o tyto velké cíle. „Život každého našeho produktu začíná mnohem ‚přízemněji‘, u surovin. Preferujeme lokální dodavatele, ideálně takové, které osobně známe. Díky nim jsme schopni zaručit našim zákazníkům prvotřídní kvalitu výrobků a současně podporovat ekonomický ekosystém v místě, kde žijeme a podnikáme,“ doplňuje manažerka.

Kofola podle ní v současnosti z lokálních zdrojů využívá zhruba sedmdesát procent bylinek, které zpracovává ve svém závodě Leros ve Strážnici. Asi třicet pět procent z nich pochází z výkupen, od drobných pěstitelů. S některými firma úzce spolupracuje i na pěstování vlastních bylin, z nichž vyrábí nápoje. Například čtyři příchuti bylinkových pramenitých vod Rajec pocházejí přímo z bylin vypěstovaných v Rajecké dolině. Mimochodem, snaha o zachování jedinečného ekosystému Rajecké doliny a jeho biodiverzity vyvrcholila udělením certifikátu Bio lokality pro volný sběr bylin, který uděluje společnost Naturalis SK, katastrům několika obcí v okolí vodních vrtů Kofoly.

Flotila na CNG, voda bez obalu či rPET

„Přestože bylo nutné některé větší investiční projekty pozastavit nebo odložit, v těch, které souvisí s našimi dlouhodobými udržitelnými cíli, jsme se rozhodli pokračovat,“ uvedl vloni Jannis Samaras, generální ředitel Skupiny Kofola, v reakci na koronavirovou pandemii. Společnost například rozšířila svou flotilu kamionů poháněných stlačeným zemním plynem (CNG), o které tvrdí, že je největší ve střední Evropě, o dalších osm vozů. Provozuje také vlastní CNG čerpací stanici v Krnově, která je přístupná i veřejnosti.

Firma si rovněž nechala udělat analýzu uhlíkové stopy obalů, kterých samozřejmě využívá značné množství. „Vyšlo nám, že nejšetrnější je nerezový sud, tzv. KEG. Čepované nápoje dlouhodobě rozvíjíme, abychom nyní ale ušetřili zbytečný obal na dalších vhodných místech, rozhodli jsme se přijít s novinkou v podobě pramenité vody Rajec bez obalu,“ uvedl Jannis Samaras. Firma tedy například ve svých UGO Salateriích nabízí alternativu k balené vodě, které se tam prodá každoročně na čtvrt milionu kusů. V polovině roku 2019 pak mohla oznámit, že za rok díky tomu ušetřila dvanáct tun plastu.

Kofola využívá i láhve z recyklovatelného plastu, tzv. rPET. Jako první balenou vodu na Slovensku v roce 2019 a v České republice vloni začala v tomto materiálu distribuovat minerální vodu Kláštorná Kalcia. V Salateriích zákazníci dostávají jídlo a nápoje do porcelánového nádobí a do skla, firma za každý nevyužitý plastový kelímek, místo kterého si zákazník přinese vlastní znovupoužitelnou nádobu, přispívá jednou korunou na projekt Nový prales neziskové organizace Čmelák, která se snaží o obnovu druhové pestrosti českých lesů atd.

Věříme, že jdeme správným směrem

Představitelé společnosti naznačují, že tohle všechno není právě snadné. Je samozřejmě pravda, že třeba lehčí PET lahve přinášejí kromě nižšího celkového objemu plastového materiálu a také uhlíkové stopy i ekonomickou úsporu. „U většiny udržitelných aktivit se ale ekonomická výhoda projeví až časem, zatím je to spíš dražší cesta. Třeba náklady na šetření jednorázových plastů se pohybují v řádech desítek tisíc korun na každou pobočku. Přesto věříme, že jdeme správným směrem a že soulad s přírodou bude nutnou podmínkou pro fungování firem,“ říká Jana Ptačinská Jirátová.

Ze strany akcionářů podle ní Kofola žádné negativní reakce na tyto aktivity nezaznamenala. Naopak, investoři se začínají čím dál tím více zabývat nefinančním reportingem firem a téma udržitelnosti nabývá na důležitosti napříč spektrem stakeholderů Kofoly, tvrdí manažerka. A dodává, že i u zákazníků je patrný nárůst environmentálních postojů. Lidé prý nejen mnohem více přemýšlejí o kvalitě a původu surovin, ale začínají také cíleně kupovat produkty z recyklovaných materiálů nebo využívat opakovatelně využitelné obaly. Za jeden z důkazů tooto tvrzení považují představitelé Kofoly fakt, že zákazníky zaujali již zmíněnou minerální vodou Kláštorná Kalcia v lahvi ze stoprocentního rPETu.

Jak dosáhnout uhlíkové neutrality

Jak už jsme zmínili, Kofola si dala za cíl být do roku 2030 uhlíkově neutrální. „Meziročně náš dopad snižujeme,“ říká Jana Ptačinská Jirátová. Firma identifikovala dvacet nejdůležitějších faktorů, s nimiž se snaží aktivně pracovat. „Snižujeme spotřebu energie a preferujeme využívání zelené elektřiny, na Slovensku dosahuje její podíl již 100 procent, v Česku ho stále zvyšujeme. Omezujeme spotřebu paliva při dopravě, a to jak vstupních surovin, tak finálních výrobků. Skoro polovina naší flotily jezdí na CNG, jejíž uhlíková stopa je ve srovnání s běžnými kamiony o čtvrtinu nižší. Mimořádnou pozornost věnujeme také uhlíkové stopě nápojových obalů,“ vypočítává. A doplňuje, že část uhlíkové stopy, kterou firma nedokáže zredukovat, což je například používání surovin, jež nelze získat z lokálních zdrojů, plánuje v následujících letech „offsetovat“ výsadbou stromů a dalšími zelenými opatřeními.

I malý krok přinese velkou změnu k lepšímu

Kofola je také jednou z velkých firem, které se vloni připojily k iniciativě Změna k lepšímu. Jak už bylo uvedeno, ani v koronavirové krizi se krnovský nápojový gigant nevzdal svých dlouhodobých udržitelných plánů. A tak bylo podle Jany Ptačinské Jirátové zapojení do Změny k lepšímu logickým krokem, který měl mimo jiné v těžké době inspirovat ostatní, aby nerezignovali na to podstatné. Firma chce být také aktivní v oblasti ochrany podzemních vod. „Kromě aktivní ochrany před znečištěním také usilujeme o uchování vody v přírodě, abychom předcházeli suchu. A to, že jsme součástí Změny k lepšímu, nás inspiruje k mnoha úvahám i v této oblasti,“ zdůrazňuje manažerka.

Další otázkou, kterou se firma intenzivně zabývá, a na níž dnes mimochodem hledá odpověď celý nápojový průmysl, je jak najít rovnováhu udržitelnosti podnikání a jeho dopadů na životní prostředí. Tedy jak vyrábět oblíbené produkty, jejichž obaly budou co nejekologičtější a zároveň zachovají kvalitu a komfort pro spotřebitele. Co v tomto ohledu společnost očekává od Změny k lepšímu? Především že bude iniciovat, inspirovat a propojovat. I malý krok, který v tom každý z nás udělá, totiž přinese velkou změnu k lepšímu, uzavírá reprezentantka Kofoly.



Autor: Martin Zika

FOTO: ve spoluprác s Kofola