Více škod než užitku. Zemanův megalomanský kanál schytal kritiku i na Slovensku

Ve svém vyjádření slovenské ministerstvo životního prostředí připomíná, že při posuzování projektu je třeba vzít ekonomické a sociální aspekty, ale rovněž mezinárodní závazky České republiky, a to v oblasti ochrany vod, ochrany přírody a vodní dopravy. Podle slovenského názoru je přitom tento projekt problematický hned z několika důvodů.

„Z vodohospodářského hlediska by znamenal značný zásah do vodních útvarů. Dokonce by na mnoha místech znemožnil dosažení jejich dobrého stavu, což je závazný cíl, vyplývající z evropské legislativy. Vodní cestu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) nelze považovat ani za adaptační opatření na změnu klimatu, naopak, mohla by prohloubit některé problémy,“ uvedlo slovenské ministerstvo životního prostředí.

Dodalo, že vedle toho by stavba vázala značné investiční prostředky, které jsou potřebné na jiná vodohospodářská opatření, zejména k dosažení dobrého stavu vod a adaptaci na dopady změny klimatu. „Z dostupných informací je zřejmé, že ekonomická efektivita D-O-L je přinejmenším sporná vzhledem k využitelné kapacity železniční dopravy a investičním nákladům, které by si budování vodní cesty vyžádalo,“ uvádí se ve stanovisku.

Zasažená chráněná území

Úřad rovněž připomíná, že by kanál mohl zasáhnout do několika chráněných území, byť ještě není známá definitivní trasa, takže není možné přesně určit, kterých oblastí by se vodní cesta dotkla. Podle slovenského ministerstva počítá projekt s několika alternativami napojení koridoru na Dunaj, a to přes Rakousko u Vídně, nebo přes území Slovenska, kde je navrženo napojení na Dunaj přes řeku Morava při Bratislavě nebo napojení umělým kanálem na řeku Váh (tato alternativa obsahuje tunel přes Malé Karpaty).

„Pokud bychom uvažovali i s alternativou napojení přes Moravu, v úvahu připadá zásah do některých z pěti území národních kategorií, tří chráněných ptačích území, deset území evropského významu a jednoho území mezinárodního významu - Ramsarské lokality,“ uvedlo ministerstvo a připomnělo, že Rakousko napojení přes své území odmítá.

„Ministerstvo chce řešit problematiku údržby a rekonstrukce vodních děl na Vážské kaskádě, je však toho názoru, že primárně je třeba realizovat opatření k dosažení dobrého stavu vodních útvarů, ne na dobudování vodní cesty,“ konstatoval slovenský ekologický úřad, podle něhož detailnější návrhy na řešení vodohospodářských problémů přinese nová Koncepce vodní politiky, na níž pracují expertní skupiny ministerstva spolu s odbornou veřejností.

Kritika českých děkanů

Česká vláda schválila přípravu první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi začátkem loňského října. První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030.

Na rozhodnutí vzápětí reagovaly mimo jiné desítky českých vědců včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult. Uvedly, že megalomanský projekt nenávratně poškodí krajinu. „V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem,“ stojí v prohlášení.

„Jakékoli kroky ve prospěch projektu D-O-L tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ dodali vědci.

Ministerstvo dopravy označilo prohlášení za zavádějící. „Investorská příprava tohoto úseku v žádném případě není rozhodnutím o zahájení výstavby vodního koridoru jako celku. Uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít ještě řadu variant, které budou teprve diskutovány,“ uvedl mluvčí resortu František Jemelka. „Je zcela samozřejmé, že před jeho případnou realizací musí takové dílo projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejné diskuse a jednání s dotčenými obcemi a regionem,“ dodal.

Odpor z regionů

Proti budování vodního kanálu na svém území se už ovšem jednoznačně postavili například zastupitelé Olomouckého kraje nebo Ostravy, která dokonce napsala dopis premiérovi Babišovi. Upozornila v něm, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí obecně v okolí řeky Odry. Negativně by ovlivnila také urbanismus města i jeho rozvojový potenciál. Ostravští zastupitelé proto požádali o ukončení příprav tohoto vodního díla.

„Vyjadřujeme naše nesouhlasné stanovisko s plánem na zahájení příprav vybudování Oderské větve vodního koridoru, a zároveň žádáme vládu o změnu usnesení ke stavbě kanálu. Požadujeme, aby byla ještě před procesem EIA zpracována komplexní podrobná analýza dopadů stavby na životní prostředí, včetně vyhodnocení souladu stavby se zákony naší republiky v oblasti životního prostředí, a dále podrobná analýza vlivu zamýšlené stavby na dopravní infrastrukturu města, její zatížení, propustnost a stavebně technickou připravenost. Považujeme za nepřijatelné, že s námi materiál nikdo předem neprojednal, přestože stavba by způsobila nevratné škody v krajině a na životním prostředí celého Ostravska,“ uvedl ostravský primátor Tomáš Macura.

Projekt zkritizovala rovněž opozice, podle níž jde o ekologický i ekonomický nesmysl, a vláda pouze vychází vstříc prezidentu Miloši Zemanovi. „Stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe má stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem. O ekologii nemluvě,“ uvedla například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy jde o ekonomicky neudržitelný projekt, jenž zničí půdu a rozvrátí krajinu.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Ministerstvo dopravy