Nadržuje Ústecký kraj miliardáři Tykačovi? Rozhodne ministr Brabec

Nevládní organizace Greenpeace ČR a Hnutí Duha jsou přesvědčené o tom, že Ústecký kraj neposoudí nestranně žádost o výraznou výjimku z ochrany ovzduší a zdraví pro uhelnou elektrárnu Počerady ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Tvrdí, že se kraj v minulosti zavázal k podpoře firmy a vytváření podmínek pro její projekty. Na oplátku kraj získal od roku 2014 již 44 milionů korun.

Pavel Baroch

19. 2. 2021

Kraj takový pohled odmítá a stejný je zatím postoj ministerstva životního prostředí, který odmítl podnět obou organizací, že je úřad podjatý. Greenpeace ČR i Hnutí Duha shodně uvedly, že se odvolají k ministru životnímu prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Trvají na svém požadavku, aby byl ředitel krajského úřadu Ústeckého kraje a další příslušní úředníci vyloučeny z rozhodování v projednávané věci.

Čtyřnásobné překročení

V celém sporu jde o to, jestli kraj povolí elektrárně Počerady, aby až čtyřnásobně překračovala emisní limity. Pokud by elektrárna výjimku dostala, mohla by vypouštět až 28 mikrogramů rtuti na metr krychlový. Laura Otýpková z právnické organizace Frank Bold upozornila, že metodický pokyn ministerstva životního prostředí doporučuje, aby výše výjimky pro rtuť počítala maximálně s 20 mikrogramy na metr krychlový.

„Zároveň je v rozporu s metodickým pokynem, že provozovatel odmítá říct, co s elektrárnou bude po skončení výjimky. Takže reálně hrozí, že po skončení výjimky, čtyřleté, bude žádat o další navazující výjimku," řekla Otýpková. Jako problematické vidí i to, že provozovatel část podkladů tají s odkazem na obchodní tajemství. „Přitom jde o podklady, které v podobných řízeních o výjimkách jsou účastníkům běžně poskytovány,“ dodala.

Hnědouhelná elektrárna Počerady původně patřila společnosti ČEZ, ale od ledna ji převzala Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová v prosinci uvedla, že elektrárna po modernizaci vyhoví většině nových požadavků kromě emisí rtuti. V jejím případě by podle ní byly náklady na případné náklady neúměrně vysoké oproti přínosům. Proto chce výjimku, o kterou požádal už předchozí majitel elektrárny, společnost ČEZ.

„I přesto stále platí, že oproti současnému stavu elektrárna emise výrazně sníží a udělení výjimky v žádném případě nepovede ke zhoršení životního prostředí v blízkém ani vzdáleném okolí elektrárny,“ dodala mluvčí. To si očividně nemyslí několik obcí v okolí elektrárny. Vedle nevládních organizací, které požadují uzavření neekologického provozu, se proti udělení výjimky vyslovily rovněž radnice ve Volevčicích, Výškově a Blažimi.

Milionový sponzoring

Sdružení Greenpeace ČR a Hnutí Duha se obávají, že by Ústecký kraj mohl vyhovět žádosti o výjimku kvůli úzkým vazbám na firmy ze skupiny Pavla Tykače. Výjimka by podle nich ušetřila počernické elektrárně miliardové náklady na modernizaci.

„Kraj se v minulosti zavázal k podpoře firmy a vytváření a vytváření podmínek pro její projekty. Na oplátku kraj získal od roku 2014 již 44 milionů korun,“ uvedly organizace. Dodaly, že v minulém roce po podání žádosti o výjimku se navíc přísun peněz znatelně zvýšil - z předchozích 2 až 3 milionů v předchozích letech na 8 milionů v loňském roce.

„Je zřejmě, že pravidelně se opakující dary v řádu milionů korun vytvářejí na straně obdarovaného vděčnost a pozitivní afinitu (blízký vztah – pozn. aut.) vůči darujícímu. Významný růst velikosti darů (na 4násobek oproti předchozím rokům) v době průběhu správního řízení není nijak logicky vysvětlen a nabízí se podezření na souvislost těchto dvou procesů,“ uvedla sdružení ve svém podání.

Organizace připomněly, že Ústecký kraj ve smlouvách s Vršanskou uhelnou či dalšími firmami ze skupiny Pavla Tykače deklaroval, že společnost považuje za stabilního a perspektivního partnera, jehož působení chce v souladu s principy udržitelného rozvoje a platného práva podporovat. Kraj se zavázal podle svých možností a podmínek vytvářet společnosti v úzké součinnosti s ní odpovídající podmínky pro její rozvojové projekty. V minulosti se kraj a firma dokonce dohodly na vytvoření pracovního týmu. „Zatímco deklarace o spolupráci jsou ve smlouvách, které již skončily platnost, smlouvy o darech pokračují,“ sdělily organizace.

Lukáš Hrábek z české pobočky Greenpeace uvedl, že je nesporné, že Vršanská uhelná ze skupiny miliardáře Pavla Tykače je a historiky byla s Ústeckým krajem velmi spjatá. „Nejlepší pro všechny zúčastněné by bylo, kdyby se o výjimce rozhodovalo v jiném kraji.” S tím souhlasí rovněž Jiří Koželouh z Hnutí Duha: „Jde o zdraví lidí a vážná pochybnost o nezávislosti úřadu je jasným důvodem pro převedení rozhodování jinam.“

Práce pro ministra

Ministerstvo životního prostředí se ale s těmito argumenty neztotožnilo a podnět ekologických organizací zamítlo.

„V rámcové smlouvě o spolupráci je uvedeno, že spolupráce mezi Ústeckým krajem a společností Vršanská uhelná vede k dlouhodobému zlepšení kvality života obyvatel Ústeckého kraje zejména v oblasti zaměstnanosti, sociální sféře, vzdělávání, kultury, sportu, cestovního ruchu, společenského života, podnikání a za podmínek dodržení sociálního smíru a ochrany životního prostředí. Ze smlouvy o spolupráci je zřejmé, že Ústecký kraj se smlouvou zavazuje, že vše bude probíhat v souladu s platnými právními předpisy,“ uvedlo mimo jiné ve svém odůvodnění ministerstvo, podle něhož nebyl naplněn příslušný paragraf správního řádu, který se týká podjatosti úředníků a jejich vyloučení z rozhodovacího řízení.

Ministerstvo nesouhlasilo ani s tím, že by zvýšené finanční dary od firem skupiny Pavla Tykače souvisely s podáním žádostí o výjimku pro rtuť. „Z předložených darovacích smluv vyplývá, že i v předchozích letech (2014-2016) docházelo k nárůstu těchto darů ze strany společnosti Vršanská uhelná, a.s. Proto ministerstvo v nárůstu finančních darů nespatřuje žádnou souvislost, která by měla ovlivnit průběh probíhajícího řízení,“ stojí v úředním dokumentu.

V závěru devítistránkové zprávy se uvádí, že proti usnesení lze do patnácti dnů podat rozklad k ministru životního prostředí. „Určitě to uděláme,“ sdělil Jan Rovenský z Greenpeace ČR.

Zdravotní rizika rtuti

Rtuť a její sloučeniny jsou velmi toxické pro všechny živé organismy včetně člověka, ekosystémy a přírodu. Rtuť je navíc velmi odolná látka a její emise se v ovzduší šíří globálně dálkovým atmosférickým přenosem. „Rtuť se ukládá a akumuluje v potravním řetězci, zejména v rybách, a to ve své nejtoxičtější formě. Rtuť a její sloučeniny poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém všech živých organismů. Je nebezpečná zvláště pro těhotné ženy (proniká přes placentární bariéru do organismu plodu) a malé děti, u kterých prokazatelně zpomaluje vývoj nervového systému,“ uvádí ministerstvo životního prostředí.



Autor: Pavel Baroch

Foto: Martin Vavřík, Wikimedia Commons (elektrárna Počerady)