Rekordně čistý vzduch a solární ofenzíva jsou symboly nové Vídně

„Vídeň se chce ujmout role aktivního města a bude instalovat fotovoltaické elektrárny na veřejných a městských budovách všude tam, kde to bude možné,“ okomentoval ambiciózní cíle vídeňské radnice radní pro životní prostředí Czernohorszky. Potenciál výstavby fotovoltaických elektráren na střechách se podle prvních odhadů pohybuje okolo výkonu 50 megawattů. To podle vídeňského radního odpovídá ploše o rozloze 300 tisíc metrů čtverečních. Masivní investice do fotovoltaických elektráren počítají i s participací občanů, které chce město k výstavbě fotovoltaických panelů motivovat. Nové styčné místo, které radnice zřídí, bude mít za úkol pomoci občanům s plánováním fotovoltaické elektrárny, a to ve všech fázích projektu. Fotovoltaická ofenzíva Vídně má za cíl oživit i pracovní trh rakouské metropole. Ambiciózní plány města se totiž neobejdou bez dostatečných kapacit projektantů, odborníků, řemeslníků a ani instalatérů. „Tím zajistíme asi 1 200 stálých pracovních míst“, dodává vídeňský radní.

Do roku 2025 plánuje Vídeň v případě fotovoltaických elektráren dosáhnout celkového výkonu 250 MW peak. Do roku 2030 má jejich výkon stoupnout dokonce na 800 MW peak. Aby se Vídni její fotovoltaická ofenzíva vydařila, bude pro její instalaci potřebovat plochy o velikosti devadesáti až sta fotbalových hřišť. Styčné místo pro občany, kteří se budou chtít do městské iniciativy zapojit, zjednoduší schvalovací proces a ztrojnásobí současnou výši roční podpory z jednoho na tři milióny eur. Fungovat začne už letos.

Při svých plánech se Vídeň plánuje zaměřit hlavně na instalaci fotovoltaických elektráren na střechách budov, jejich fasádách, na parkovištích, skládkách, školách a dalších plochách zapojených do městské infrastruktury. Potenciál jednotlivých ploch má být kreativně využit, přičemž upřednostněny budou takové plochy, které nejsou veřejně přístupné, a tudíž nejsou ani veřejností využívané. Zaměřit se chce město i na technicky náročnější a inovativní podoby fotovoltaických elektráren včetně fotovoltaických fólií, integrované fotovoltaiky ve fasádách budov či využití fotovoltaické elektrárny k zastínění střech se zelení.

Ekologie čistí vzduch

Investice do opatření na ochranu životního prostředí se Vídni vyplácí. Koncem prosince zaznamenala rakouská metropole vůbec nejčistší ovzduší od počátku měření. Hodnoty ze všech sedmnácti měřících stanic, které ve Vídni monitorují kvalitu ovzduší během loňského prosince zaznamenaly vůbec nejnižší oxidu uhličitého a jemného polétavého prachu od počátku měření.

Za výrazné zlepšení kvality ovzduší ve Vídni může prý pandemie i rozvoj elektromobility a podpora městské hromadné dopravy. Ovzduší ve Vídni se zlepšuje a vykazuje letos dokonce nejlepší výsledky od počátku měření. „Už v roce 2019, tedy ještě před lockdownem, jsme naměřili nejnižší hodnoty škodlivých látek v ovzduší a podařilo se nám také dodržet hraniční hodnoty dané Evropskou unií“, říká k pozitivním výsledkům vídeňského ovzduší Heinz Tizek z magistrátního oddělení 22 zabývajícím se životním prostředím.

Podle Tizeka současná pandemie tomuto trendu pomohla a také ho zintenzivnila. Ke zlepšení došlo především v hodnotách oxidu dusičitého, na který mají vliv výfukové plyny z automobilů. Na jaře byla hodnota kvůli lockdownu výrazně nižší než obvykle, u hodnot jemného polétavého prachu to však bylo přesně naopak. I přes lockdown byly ve druhé polovině března vyšší než v předchozích týdnech. Důvodem bylo, že jsou hodnoty jemných prachových částic měřeny ze vzduchu a jsou silně závislé na meteorologii. Přesto dosáhly hodnoty jemného polétavého prachu letos nejnižších hodnot od začátku měření.

Podle Tizeka je zlepšení kvality ovzduší způsobeno dodržováním celounijních předpisů, jako jsou předpisy týkající se emisí průmyslových a motorových vozidel, ale i opatřeními přijatými vídeňskou radnicí. Ke zlepšení ovzduší ve Vídni přispělo podle Tizeka hlavně rozšíření dálkového vytápění, ale i neustálé rozšiřování sítě městské hromadné dopravy. Mezi další významná opatření, která snižují podíl jemného polétavého prachu, patří podpora elektromobility a využívání vozidel s nízkými emisemi.

Opatření přijatá Vídni prý nesou své ovoce: od roku 2003 se podíl jemného polétavého prachu snížil na polovinu. Hraniční hodnoty pro celou EU byly v posledních osmi letech rovněž dodrženy a v některých případech dokonce klesly pod hranici. Minulý rok pak došlo k dodržení limitních hodnot na všech měřicích stanovištích. Tyto výsledky pro Vídeň prý ale ještě nejsou dostačující. Nový městský radní pro životní prostředí Jürgen Czernohorszky chce totiž do roku 2040 učinit Vídeň klimaticky neutrální.

FOTO: Arno Senoner, unsplash.com

Zdroj: Zahraniční kancelář města Vídně v Praze