Špinavé ovzduší zkracuje délku života. Dusí se i česká města

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je znečištěné ovzduší jedním z hlavních původců nemocí a pracovních neschopností na celém světě. V důsledku vystavení znečištěnému ovzduší podle organizace zemře ročně až sedm milionů lidí. Nově zveřejněná studie v odborném periodiku The Lancet Planetary Health ukazuje, že původci předčasných úmrtí jsou zejména jemné prachové částice (PM2,5) a oxid dusičitý (NO2). Autoři studie proto přichází se žebříčkem evropských měst seřazeným podle nejvyšší úmrtnosti až po tu nejnižší v důsledku špatného ovzduší. Města jsou totiž, vzhledem k vysoké koncentraci původců znečištění, mezi které patří hlavně doprava, výroba a vytápění pomocí pevných paliv a vysoká koncentrace obyvatel na malém územím, nejrizikovějším místem.

Omezme znečištění a zachráníme tisíce životů

Autoři studie představují model, který ukazuje, že pokud by města snížila míru znečištění na úroveň doporučovanou WHO, tak by ročně došlo k prevenci 51 213 předčasných úmrtí v důsledku vystavení jemným prachovým částicím. Pokud by bylo dále omezeno vystavení oxidu dusičitému zabránilo by se 900 úmrtím ročně a pokud by se míra znečištění PM2,5 snížila ještě více zabráníme 124 729 tisícům úmrtí a v případě NO2 dalším 79 435 úmrtím.

„Tyto nové vědecké odhady zdůrazňují závažné dopady znečištění ovzduší na obyvatele evropských měst. Pro jejich výpočet jsme použili údaje o expozici znečištění ovzduší na území o velikosti 250m2 a srovnali je s údaji o úmrtnosti specifické pro město. To nám umožnilo identifikovat místní rozdíly, které nebyly zohledněny předchozími studiemi prováděnými na národní úrovni,“ řekl spoluautor studie Mark J. Nieuwenhuijsen z Barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal) pro Health Europe. A dodal, že výsledky studie dokazují, že mnoho evropských měst stále nedělá dost, aby se jim povedlo snížit míru znečištění na úroveň doporučovanou WHO, což vede ke zbytečným úmrtím.

Ostrava a Karviná se dusí

Ve většina ze zkoumaných měst (84 %) jsou jejich obyvatelé vystaveni vysoké míře znečištění prachovými částicemi, jejichž výskyt přesahuje doporučení Světové zdravotnické organizace. A v 9 % zkoumaných měst je vyšší výskyt oxidu dusičitého, než doporučuje WHO. Jemnými prachovými částicemi jsou nejvíce zatížená města v Itálii, České republice a v Polsku. Jedná se o italská města v Pádské nížině (Milán, Bergamo), česká města na Ostravsku (Ostrava a Karviná) a polská města v oblasti Hornoslezského metropolitního svazku v Polsku (Katowice, Krakov). Z hlediska výskytu oxidu dusičitého je potom nejhorší situace v Madridu, Antverpách, Turíně, Paříži a v Miláně.

Na druhé straně žebříčku se naopak umístila města s nejnižší mortalitou v důsledku znečištění ovzduší. Jedná se o norské Tromso, město Umea ve Švédsku, Oulu ve Finsku a hlavní město Islandu Reykjavík.

“Ve srovnání jednotlivých měst jsme zaznamenali značné rozdíly, protože dané oblasti jsou ovlivňovány různými zdroji znečištění. Metropolitní oblasti jako je Madrid se potýkají s vysokou mírou úmrtnosti v důsledku výskytu oxidu dusičitého, který vzniká zejména v hustě zalidněných oblastech s velkým objemem dopravy. Doprava, spalování tuhých paliv a průmyslová výroba zase stojí za zvýšenou mírou znečištění jemnými prachovými částicemi. Pádská nížina v severní Itálii je velmi urbanizovanou oblastí se značným výskytem emisí generovaných člověkem. V jižní oblasti Polska a na východě České republiky vede těžební průmysl a dochází zde k častému spalování hnědého uhlí za účelem vytápění zejména v zimních měsících,“ uvedla spoluautorka studie Sasha Khomenko z ISGlobal pro Health Europe.

Podle autorů studie by měla města a vlády začít ihned jednat. „Potřebujeme urgentní změnu v sektoru soukromé motorizované dopravy směrem k veřejné a aktivní formě mobility. Musíme také snížit produkci emisí z průmyslu, letišť a přístavů. Nutný je také zákaz spalování tuhých paliv jako je dřevo a uhlí. A nakonec výsadba stromů a zeleně ve městech z nich udělá nejen zdravější, ale také udržitelnější a příjemnější místa pro život,“ uzavírá Khomenko.

Zdroj: Health Europe

FOTO: Wikimedia Commons, Mlha v Praze (Táborská ulice v Nuslích).