Český startup nabízí alternativu k rychloobrátkové módě

Jak čtyři mladé muže napadne založit e-shop s udržitelnou módou? Co Vás k tomu vedlo a můžete stručně představit, kdo za nápadem stojí?

Dressibly vzniklo jako jedna z aktivit projektu T2S2 v návaznosti na předmět Management udržitelnosti na VŠE. Po jeho absolvování jsme se společně s učitelem, spolužáky a spolužačkami rozhodli založit spolek. Věnovali jsme se projektu "udržitelná fakulta", jehož cílem bylo najít způsob, jak snížit množství odpadu na konferencích a jak je organizovat s ohledem na udržitelnost. Dále jsme se věnovali kavárnám a využití odpadu z kávové sedliny, a nakonec právě udržitelné módě. Postupně projekt krystalizoval až v to, že čtyři z nás založili s.r.o. a zaměřili se pouze na udržitelnou módu.

Bojujete s fast fashion a zbytečnými nákupy. Nejde tato myšlenka proti dalším nákupům na Vašem e-shopu?

Dressibly především není pouze dalším e-shopem s módou. To byste měla pravdu a moc bychom se nelišili. Dressibly jsme postavili na třech hlavních oblastech. Vzděláváme o udržitelnosti. Ať už na našem blogu nebo na přednáškách. Poukazujeme na problematiku fast fashion, přidáváme tipy, jak zvolit šetrnější cestu, informujeme o použitých materiálech a vždy zmiňujeme, že nejlepší alternativou je nenakupovat. Dále sázíme stromy. Za každý prodaný produkt vysadíme v ČR jeden strom. Tím pomáháme nejen v Indii, kde se GOTS certifikované oblečení vyrábí, ale i lokálně. Třetí oblastí naší činnosti je potom upcyklace starého oblečení. Lidé mají možnost poslat nám své staré oblečení a my dáme nový život. Plánovali jsme i šicí workshopy, ale ty nám bohužel překazil covid.

A čím se tedy nákupy na Dressibly liší od ostatních e-shopů s oblečením?

Kromě výše zmíněného se lišíme tak nějak obecně naším fungováním. Netlačíme lidi do zbytečných nákupů, zaměřujeme se na základní kousky, které lze dobře kombinovat a díky dalším aktivitám šetříme přírodu i při logistice.

Co Vám osobně nejvíce vadí právě na fast fashion a jak s těmito negativy bojujete?

Největším problémem je nadspotřeba. Právě kvůli té dochází k tlaku na snížení ceny, využívání obrovského množství chemie a špatným podmínkám při výrobě. Pokud by si člověk koupil pár věcí, které ale bude využívat pravidelně, ušetří nejen přírodu, ale ve výsledku i vlastní peněženku. Koncept "cost-per-wear" (tj. cena za jedno nošení) vám krásně ukáže, že triko za dvě stovky, které na sebe ale vezmete dvakrát, je vlastně mnohem dražší než udržitelné triko, které vám vydrží několik let. My se snažíme lidi hlavně edukovat a samozřejmě se zaměřujeme i na prodej opravdu certifikované módy primárně z organické bavlny.

Jak hodnotíte snahy maloobchodních řetězců jako je Zara nebo H&M, které běžně produkují fast fashion, ale v poslední době prodávají také vlastní řady tzv. sustainable fashion (udržitelné módy)?

Každá snaha se cení a myslím si, že my jako zákazníci musíme vyvinout dostatečný tlak na velké řetězce. Oni se řídí poptávkou a dopad může být obrovský. Přeci jen řetězce vyrábí takové množství, u kterého každý posun k lepšímu znamená ve výsledku velkou změnu. Bohužel však mohou působit i opačně a ta páka se projeví úplně stejně. V mnoha případech se snahy o "udržitelnější kolekci" týkají pouze marketingu a reálná změna se nekoná. Dělají se směsi organické bavlny s tou chemicky ošetřenou, což je samo o sobě špatně, a navíc se často zapomíná na lidi. Pokud se podíváme na data, valná většina pracovníků těchto řetězců stále nemá ani tzv. living wage (mzdu potřebnou k zajištění důstojného života). Nechci však být kritický pouze k jedné značce, protože tyto praktiky jsou u fast fashion bohužel téměř standardem a výjimkou nejsou ani luxusní značky.

Když jsme u pracovních podmínek pracovníků v továrnách. Kde a za jakých podmínek vyrábíte oblečení v Dressibly?

Náš primární dodavatel je značka Melawear, která vyrábí v Indii. Tam se totiž přirozeně daří bavlně. Místní farmáři ji pro naše produkty pěstují šetrně k přírodě, bez škodlivých chemikálií a postřiků. Místní komunita vytváří zpracováním bavlníku a ušitím hotových produktů další přidanou hodnotou. Pracovníci dostávají férově zaplaceno, a mohou tak své rodině zabezpečit slušné živobytí a svým dětem pravidelnou školní docházku. Vše je navíc vyrobeno s certifikací GOTS, která zajišťuje, že celý výrobní proces, od semínka bavlníku až po ušití, potisk a balení, proběhl udržitelně. Více o výrobě v Indii i certifikaci GOTS píšeme na našem blogu.

Můžete popsat Váš obchodní model a kdo je Vaším typickým zákazníkem?

Naší hlavní cílovou skupinou jsou asi nepřekvapivě ženy, zejména ve věku 30–45 let. Nemusí se nutně zajímat pouze o udržitelnou módu jako takovou, ale dost často je zajímá třeba aspekt zdraví. To totiž kvůli chemikáliím ve fast fashion oblečení s módou souvisí. A další významnou zákaznickou skupinou jsou studenti, kteří se zajímají o udržitelnost a tuto myšlenku podporují.

Jak by se podle Vás měl chovat uvědomělý spotřebitel, kterému záleží na životním prostředí a pracovních podmínkách dělníků ve třetích zemích, a přitom chce/potřebuje chodit kvalitně a módně oblékán?

Nenakupuje jen proto, aby nakupoval. Nakupuje vědomě a o nákupu přemýšlí. Skvělým začátkem může být sestavení si efektivního šatníku a poznání sebe sama. Díky tomu si tvoří vlastní styl, který je stokrát lepší než módní trendy a nakupuje věci, které lze dobře kombinovat. Je jich méně než při impulzivním nakupování, takže se může zaměřit na kvalitní a férově vyrobené kousky. Opravdu uvědomělý spotřebitel také kouká detailněji na původ a nenechá se zmást tzv. greenwashingem.

Kam směřujete s Dressilby do budoucna a máte v oblasti udržitelnosti nějaký vzor?

Aktuálně musíme vyřešit problémy způsobené koronavirem, podle toho budeme upravovat i plány do budoucna. Abych byl přesnější, hlavním plánem je zaměřit se na opravdu "slow fashion", a to včetně nákupního procesu. Plánujeme motivovat lidi, aby více přemýšleli o samotném procesu nakupování a aby se vyhnuli právě tomu impulzivnímu nákupu.

Vzory jako takové nemám, nechci se s nikým srovnávat a snažit se být jako on. Mám však dvě oblíbené firmy. Jednou z nich je samozřejmě Patagonia pro jejich nevšední přístup, kampaň "Don't buy this jacket" a lásku k horolezectví. Druhou je lokální obchod Bezobalu pro jejich hodnoty, smysl pro detail a opravdu inovativní přístup k nakupování.

Můžete našim čtenářům na závěr popsat, jak Vy sám postupujete, když si chcete koupit něco na sebe, aby se mohli inspirovat?

Já popravdě teď přemýšlím, kdy jsem vlastně nějaké oblečení kupoval. Předně doporučuji se zamyslet, jaké oblečení potřebujete. Udržitelná móda totiž neznamená vyházet současné "fast fashion" oblečení a nahradit jej oblečením z organické bavlny. To bychom se dostali jen k "eko-konzumu", což planetě nijak nepomůže. Já osobně se koukám na certifikace (zejm. GOTS) a na příběh značky. Rozhodl jsem se nejen u oblečení, že budu nakupovat méně, ale o to víc kvalitně. Nejjednodušší pomůckou je pak seznam přání. Pokud se mi daná věc líbí i po pár měsících, pravděpodobně to nebude impulzivní nákup. Podrobnější manuál jsme v pěti krocích sepsali na našem blogu. Čtenářům přeji hodně zdraví, udržitelnosti a dobrou volbu při výběru nejen oblečení :)

FOTO: Dressibly.cz