Letiště na cestě k udržitelnosti: k provozu využívají solární energii nebo biopaliva z odpadu

S nepřetržitým růstem letů narůstá příspěvek letecké dopravy na vypouštěných emisích. Nejde pouze o spalování leteckého kerosinu, energeticky náročný je také provoz samotných letišť. Pojďme se podívat na příklady dobré praxe letišť, které využívají energii z obnovitelných zdrojů.

Vítr pro nizozemská letiště

Letos v srpnu oznámila nizozemská Royal Schiphol, že všechna nizozemská letiště budou do roku 2020 plně napájena větrnými elektrárnami. Holandská letiště tak budou následovat tamní železnici, která již dnes odebírá takové množství elektřiny z větrných elektráren, jaké během roku spotřebuje.

Větrná elektřina pro letecké huby by měla pocházet z nizozemských projektů. Velkou část elektřiny z větrných turbín dodá nově postavená větrná farma ve Vianen, která má být dokončena v lednu roku 2018.

Jos Nijhuis, prezident a generální ředitel skupiny Royal Schiphol, rozhodnutí o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů komentoval pro média jako jasné přihlášení se k potřebě udržitelného rozvoje v letecké dopravě: „V Nizozemsku budou růst další čisté zdroje energie. To umožní našim letištím zvýšit jejich udržitelnost a nabídnout ekonomické výhody.“

Dodavatel elektřiny společnost Eneco poskytuje záruky, že elektřina pro amsterdamské letiště Schiphol, letiště Rotterdam Hague, Eindhoven a Lelystad bude z udržitelných zdrojů. Potřebný objem elektřiny pro tato letiště činí dohromady okolo 200 gigawatthodin, což odpovídá spotřebě ve zhruba 60 000 domácnostech.

Solární letiště v Helsinkách

Příkladem udržitelného provozu letiště je také letecký hub v Helsinkách. Finové nezůstanou pouze u získávání energie z obnovitelných zdrojů, ale přidali i geotermální energii, biopaliva pro obslužné autobusy nebo LED osvětlení. Letiště v Helsinkách tak letos získalo prestižní certifikát za uhlíkově neutrální provoz.

Aktuálně probíhá instalace solární elektrárny na střeše terminálu 2. Projekt bude hotový do konce léta. S celkovým výkonem 500 kilowattů pokryje okolo 10 % spotřeby v nových terminálech. Mimochodem, jak Finavia uvádí, mělo by jít o největší solární elektrárnu na letišti v severských zemích.

Dalším obnovitelným zdrojem je bionafta v autobusech, které vozí cestující z terminálů k letadlům. Zdrojem biopaliva jsou odpady. Menší obslužné vozy jsou pak elektromobily. Emise, které nejsou schopni přímo snížit, řeší pomocí nákupu emisních kreditů v rozvojových zemích.

Provozovatel helsinského letiště Finavia má v plánu snížit emise také na svých dalších 20 letištích. I na nich chce využívat biopaliva nebo geotermální energii. Do roku 2020 by tak měly být všechna finská letiště uhlíkově neutrální.

Cesta k uhlíkově neutrálním letištím

Úsilí nizozemských a finských provozovatelů letišť je důležitou součástí plnění společného závazku evropských letištních společností, podle něhož by do roku 2030 mělo v Evropě přejít 100 letišť na uhlíkově neutrální provoz. Nezbývá než věřit, že se k nim časem přidá také český zástupce. Nejlépe mají našlápnuto na letišti v Brně, kde již existuje solární elektrárna. Samotné letiště využívá elektromobily nebo elektroskútry při svém provozu a dopravě letecké pošty do Brna. Měsíčně tak uspoří 250 litrů benzínu.

Zdroj: Airport-Suppliers.com, Finavia.fi