Boje o termostat skončí. Personalizované klimatizace šetří nervy i energii

„Zapomeňte na centrální klimatizaci, řešením pro budoucnost je individuální, a tedy personalizované vytápění i chlazení – vždy pro každou osobu,“ říká architekt italského původu Carlo Ratti. Mohlo by se to zdát jako nesmysl, kdyby to ovšem neříkala tak slavná osobnost, jako je právě Ratti. Zakladatel známého studia  Carlo Ratti Associati je dnes šéfem Senseable City Lab pod Massachusettským technologickým institutem, což je dlouhodobě jedna z nejlépe hodnocených univerzit světa.

Ratti přišel s konceptem rovnou několika technologií, jež by mohly změnit postoj, jak vnímáme klimatizaci. Například pro kancelářskou budovu v Turíně vymyslel systém nazvaný Office 3.0. Je založen na využití moderních technologií: senzory sledují jednotlivé zaměstnance kanceláře a aplikace, jež jsou na ně napojené, pak říkají klimatizačním systémům, aby se jim přizpůsobily. Každý zaměstnanec má své vlastní potřeby: někdo má rád teplejší kancelář, jiný spíše chladnější. Přístroje umí vytvářet každému jednotlivému zaměstnanci jeho vlastní „bublinu“ – tedy klimatizace v jeho okolí vytváří teplotní ostrůvky, v nichž se cítí dobře.

Lidé mohou své ideální klima nastavit pomocí aplikace v mobilu. Celá kancelář je pak vybavena malými větráky v podhledech, které na přesně zaměřené místo přivádějí teplo, nebo naopak chlad. Podle Rattiho jsou tyto systémy nejen velmi příjemné pro uživatele, ale současně umí ušetřit obrovské množství energie. Architekt na základě srovnání s budovami vybavenými klasickou klimatizací tvrdí, že jeho kancelář ušetří až 40 procent tepla – a to prostě proto, že se zbytečně nevytápějí místnosti, v nichž nikdo není.

Problém dnešních klimatizací

Typického obyvatele kanceláře dnes představuje žena ve středních letech – klimatizace přitom bývají automaticky nastavované na potřeby mužů. Tento standard vznikl v USA v polovině minulého století, kdy se poprvé objevila současná podoba klimatizací. Tehdy ženy nepracovaly zdaleka tolik jako nyní, většina jich byla v domácnosti. A tak vědci, kteří vytvořili model používání klimatizací, vycházeli z potřeb jejich mužů.

Ty jsou však od ženských nároků na teplo odlišné. Protože je metabolizmus žen asi o třetinu pomalejší než metabolizmus mužů, vyhovuje ženám nejlépe teplota kolem 25 stupňů – jenže muži se cítí nejlépe při 22 stupních, což je dodnes v amerických kancelářských budovách standard. Rattiho individuální klimatizace by mohla přinést především ženám úplně jinou úroveň komfortu, než jsou zatím zvyklé.

Projekt Office 3.0 vychází ze starších konceptů Rattiho, jako byla například spíše umělecká a designová instalace Cloud Cast, kterou představil roku 2015 v Dubaji. Právě místa na Blízkém východě by z tohoto vylepšení mohla profitovat nejvíce – již nyní je zde v letních měsících nesnesitelné vedro, a pokud se průměrné teploty do konce století zvýší o 4 stupně Celsia, jak předvídají klimatologové, bude to ještě mnohem horší. Vytvořit lidem v jejich domovech snesitelné prostředí, aniž by na to padly veškeré jejich úspory, bude podle Rattiho jeden z hlavních úkolů architektury 21. století.

Zdroj: Dezeen