Česku hrozí, že bude dál velmocí skládek odpadu na místo recyklace a kompostování

Novela zákona o odpadech se v posledním týdnu dostala na jednání poslaneckého Výboru pro životní prostředí. Poslanci a poslankyně bohužel nenalezli shodu na většině pozitivních změn. Výbor například odmítl podpořil domácí a komunitní kompostování prostřednictvím jejich započítávání do cílů třídění, které navrhovali poslanci Jan Čižinský a Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odmítnut byl také návrh předsedkyně TOP09 P Markéty Pekarové Adamové (TOP09), ve kterém chtěla prosadit rychlejší konec skládkování recyklovatelných a biologicky rozložitelných odpadů již od roku 2024. Vládní novela totiž navrhuje odsun konce skládkování až na rok 2030.

Výsledky jednání výboru zhodnotil odpadový expert Hnutí DUHA Ivo Kropáček: "Většina poslanců výboru pro životní prostředí bohužel podpořila skládkování kompostovatelných odpadů až do roku 2030. Naopak pozitivní je, že souhlasí se zvýšením skládkovacích poplatků a třídící slevou pro hodně třídící obce, které navrhuje ministerstvo životního prostředí. Zdražení skládkování a motivace k třídění odpadů jsou nutným krokem ke zvýšení recyklace u nás." 

Lidovci pro vyšší třídění

Komplexní změny, které mohou vylepšit vládou navržené změny v odpadové legislativě nabízí KDU-ČSL. Podle jejich zástupců je třeba se důrazně zaměřit na lepší materiálové a energetické využití odpadů. „Žijeme v době, kdy pro nás prakticky nic není odpad. Odpady dokážeme recyklovat a vyrábět z nich teplo nebo elektřinu. Místo toho je ale v České republice 178 skládek, což z nás dělá evropskou velmoc. Snahou státu musí být co nejvíce odpad vytřídit, aby vše co lze, se dalo materiálově využít. Co nelze materiálově využít se musí využít energeticky. Jakákoliv jiná ambice nepatří do tohoto století,“ komentuje potřebu změny místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí Petr Hladík.

Lidovců se také domnívají, že by stát měl více podporovat využívání moderních technologií v odpadovém hospodářství. Chtějí legislativně například otevřít cestu k nakládání s vytříděným plastem, který díky depolymerizaci může být přeměněn na plyn a následně energeticky využit. Dále chtějí podpořit větší objem třídění PET lahví prostřednictvím záloh, které by nastavili na stejné cenové hladině jako zálohy pro pivní lahve. Recyklaci pak chtějí podpořit sníženou sazbu DPH na výrobky z recyklátů, zvýhodnění výrobků z recyklátů v rámci veřejných zakázek a zvýšit motivaci projektantů, stavebníků a výrobců k využívání recyklátů. “Stát tak nevytváří žádné podmínky k tomu, aby tady vznikaly třídírny odpadu nebo zařízení na energetické využití odpadu. Zákon také nepodporuje konkrétní nástroje, které zamezují předcházení vzniku odpadu jako například využívání bioodpadu k výrobě bioplynu nebo kompostování,“ dodal Petr Hladík.

Dobré zrávy z regionů

Dva moravské projekty přitom ukazují cestu, jak lze efektivně snížit množství bioodpadu, který končí na skládkách bez užitku. Začátkem letošního roku začala bioplynová stanice společnosti EFG dodávat do sítě jako první v ČR certifikovaný biometan s neutrální uhlíkovou stopou. Právě tato odpadová bioplynová stanice v Rapotíně jako první v České republice vtláčí biometan vyrobený z biologicky rozložitelného odpadu do distribuční plynárenské soustavy. Jak společnost uvedla ve svém prohlášení, vyrobený biometan má neutrální uhlíkovou stopu a 88% úsporu emisí oproti fosilním palivům.

„Loňský rok jsme certifikaci udržitelnosti ISCC EU získali pro výrobu elektrické energie a tepla, letos jsme získali certifikát i pro náš biometan. Vysoké procento úspory emisí je dosaženo zejména zhodnocením dvojího přínosu zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Životní prostředí není zasaženo těžbou a přepravou energetických surovin, to je první pozitivum, a za druhé není zasaženo ani únikem skleníkových plynů ze skládek či jiných odpadových koncových zařízení,“ uvádí výhody zpracování biometanu Tomáš Voltr, výkonný ředitel a předseda představenstva EFG.

Bioplyn vyrobený z odpadů lze využít také v dopravě. S tím má zkušenosti výše citovaný Petr Hladík, který působí na pozici brněnského náměstka primátora pro životní prostředí. Právě v Brně byl s úspěchem otestován provoz městských autobusů, které pohání biometan vyrobený z odpadních čistírenských kalů. Produkce bioplynu má potenciál zajistit dost paliva na to, aby autobusy mohly ujet 1800 kilometrů za den. Koncem dubna podepsalo Brno memorandum o spolupráci a je tak na cestě překlopit pilotní projekt do praxe

Zdroje: kdu.cz, tisková zpráva EFG

FOTO: normanack