Vláda neumí obhájit plánovaný zásah vůči solární energetice, reagují zástupci sektoru

Karel Havlíček zde uvedl, že nešlo o nečekané změny a doplnil, že “v roce 2009 a 2010 naprosto selhali politici a regulatorní úřady, takže se těm, kteří stačili instalovat elektrárny do konce roku 2010, garantovala na 20 let naprosto neuvěřitelná výkupní cena.”  

Vicepremiér pro ekonomiku a ministr průmyslu Karel Havlíček však zapomíná, že předchozí vlády již aplikovaly několik opatření, kterými údajnou překompenzaci řešily. Nejprve šlo o 26% solární odvod, který byl následně prodloužen ve výši 10 % po celou dobu životnosti pro solární elektrárny z roku 2010. Právě během projednávání této změny Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že 10% solární odvod definitivně řeší překompenzaci solárních elektráren (slova tehdejšího náměstka pro energetiku Pavla Šolce na Hospodářském výboru v roce 2013) a Evropská komise to následně potvrdila i v rámci notifikačního řízení.

Ministr průmyslu Karel Havlíček pro Právo dále uvedl: “Říkáme, že mají možnost na tom vydělávat, ale míra výdělku už nebude taková, jako byla, bude 6,3 procenta. Ostatní ale nemají o tolik navíc, vodní nebo větrné zdroje budou mít výnosnost 7 procent. To není politická objednávka, ale jednoduchý ekonomický pohled.”

Ani v tomto případě nemluví vicepremiér pro ekonomiku a ministr průmyslu Karel Havlíček pravdu. Změny v novele uskutečněné v pondělí na vládě lze těžko označit za očekávané. Jeho ministerstvo dva roky připravovalo novelu se zcela jinými parametry. Výnosová míra pro solární elektrárny měla být 8,4 % a až na jednání vlády sám ministr Havlíček předložil úpravu na 6,3 %, což je zcela v rozporu s připomínkovým řízením.

Dále ministr Havlíček argumentuje také vyšší výrobou biomasy za menší objem podpory: “U biomasy dáváme 4 miliardy ročně a její podíl na výrobě elektřiny je 4,6 procenta.” Realitou je však, že biomasa pokrývá pouze 2 % výroby elektřiny v Česku.

Není také jasné, proč u jiných typů obnovitelných zdrojů vybrala vláda horní hranice vnitřních výnosových procent z notifikačního rozhodnutí, zatímco u solárních elektráren jako u jediného zdroje tu nejnižší možnou. Nejvíce jsou takto zvýhodněny bioplynové stanice, které mohou mít až 10,6 %. “Ministr průmyslu Karel Havlíček argumentuje vyšší výrobou oproti solárním elektrárnám. V žádné metodice při stanovení výkupních cen nikdy neexistoval vztah mezi povolenou mírou výnosnosti a podílem na výrobě elektřiny. Jedná se tedy čistě o účelové tvrzení, jak obhájit neobhajitelné,” říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

Tímto drastickým omezením návratnosti staví ministr Havlíček fotovoltaické projekty v době jejich vzniku na úroveň státních dluhopisů, což je samozřejmě nesmysl. “V praxi to znamená, že investice do solárních elektráren nepřinesou žádnou míru výdělku a většina ani nebude schopna zaplatit bankovní úvěry - na rozdíl od jiných regulovaných odvětví, ve kterých se také podniká. To je jasně diskriminační vůči solární energetice a vláda stále nevysvětlila svůj přístup,” reaguje na vyjádření Jan Krčmář. “V pořadí již osmé omezení podpory solární energetiky oproti v minulosti zákonem garantovaným pravidlům je cílený likvidační krok namířený na všechny podnikatele i domácnosti vlastnící solární elektrárny. Rozhodnutím vlády však budou ohroženy také banky, které na tyto projekty poskytly úvěry ve výši více než sto miliard korun,” dodává Jan Krčmář.

V průběhu týdne upozornil také Svaz průmyslu a dopravy na to, že chtěl po Ministerstvu průmyslu a obchodu vidět zdůvodnění rozdílných přípustných návratností pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů energie. Odpovědí mu bylo pouze trvalé mlčení MPO. Vysvětlení neobsahuje ani důvodová zpráva ke změnám zákona, předložená vládě, přestože je trvale vyzývána Legislativní radou vlády k jejímu doplnění. “Na základě toho i dnešního vyjádření ministra průmyslu je Solární asociace přesvědčena, že MPO žádné podkladové analýzy neprovedlo a trváme na svém prohlášení, že kroky vlády jsou čistě politickou objednávkou, která má vyvolat likvidaci solární energetiky v Česku,” uzavírá Jan Krčmář.

FOTO: AliES