Staří Římané vynalezli třídění odpadu, ukazují to vykopávky v Pompejích

Výzkumný tým, který se zabývá zkoumáním pozůstatků města Pompeje, jež bylo v roce 79 před naším letopočtem zničeno výbuchem sopky Vesuv, zjistil, že obyvatelé města měli v ukládání svého odpadu systém. Město Pompeje potkal tragický osud, ale pro nové generace byla láva a sopečný prach, který ho celé pohltil, požehnáním. Sopečný prach zafungoval jako konzervant a uchoval město v téměř dokonalém stavu. Díky tomu mohla americká profesorka Allison Emmerson, která je součástí velkého výzkumného týmu pracujícího v Pompejích, přijít s objevem, že Pompejané recyklovali odpad a používali ho znovu jako stavební materiál.

Systematické třídění za zdmi starověkého města

Archeologové si nejdříve mysleli, že za zdmi města objevili pouze velké množství odpadu, který se nahromadil v důsledku sopečné erupce. Ukázalo se však, že hromady materiálu byly systematicky ukládány a uchovávány. Je možné je přirovnat k dnešnímu systému skladování tříděného odpadu.

Hromady použitého materiálu a odpadu byly nalezeny téměř kolem celé severní zdi města a různě také na jiných vnějších částech městského opevnění. Některé hromady byly až několik metrů vysoké a obsahovaly třeba kousky sádry a použité keramiky, které bylo možné znovu použít jako stavební materiál. “Zjistili jsme, že část města byla postavena z odpadního materiálu. Hromady odpadu nalezené za zdmi města zde nebyly vyhozeny s účelem se jich zbavit. Byly zde uchovávány a tříděny, aby byly následně použity jako stavební materiál,“ uvedla Emmerson pro Guardian.

Podle profesorky lze vysledovat cestu materiálů nalezených v úložištích odpadu a následně použitých v podlahách a stěnách domů, vil, obchodů i lázeňských domů. Některé zdi v Pompejích obsahují třeba části rozbitých amfor, dlaždic nebo hrudky použité sádry a malty “Téměř všechny takové zdi měly finální nátěr, jehož účelem bylo skrýt použité materiály,“ uvedla Emmerson. 

Inspirativní odpadové hospodářství

Tým profesorky použil pro určení původu nalezených odpadků vzorky půdy. „Půda, kterou jsme vykopali, se liší podle toho, kde byl odpad původně vyhozen. Odpad vyhozený na místech, jako jsou latríny nebo žumpy, má bohatý organický obsah. Naopak odpad hromaděný na ulicích nebo za městem, obsahuje mnohem sušší vzorky půdy,“ vysvětlila profesorka a dodala, že rozdíly ve složení půdy umožňují archeologům zjistit, zda byl odpad vytvořen tam, kde byl nalezen nebo byl posbírán na jiných místech a následně využit znovu. 

Podle autorů výzkumu je důležité vnímat kontrast mezi současným přístupem k odpadovému hospodářství a přístupem ve starověkém Římě. Nyní nás nezajímá, co se dále děje s naším odpadem a chceme se ho hlavně rychle zbavit, naopak v Pompejích byl přístup opačný, odpad byl sbírán a tříděn za účelem recyklace. 

“Pompejané žili v mnohem bližším kontaktu se svými odpadky a pro řadu z nás by takový způsob byl neakceptovatelný. A důvodem nebyla nedostatečná infrastruktura nebo nezájem, ale nastavení městského plánování na odlišných principech,“ uvedla Emmerson pro Guardian a dodala: “Tato skutečnost je aktuální pro současnou odpadovou krizi. Státy by si měly spíše osvojit starověký model zacházení s odpadem a soustředit se na jeho přetvoření v další hodnoty než se ho pouze zbavovat.“ 

Zdroj: Guardian, Green Queen

FOTO: Aleksandr Zykov