V dlouhodobém horizontu může mít pandemie pozitivní dopad na decentrální energetiku, říká Jan Fousek

Jste součástí pracovních skupin k novému energetickému zákonu, můžete shrnout, kam se implementaci Energetického balíčku podařilo posunout? 

Přípravy nového energetického zákona (NEZ) jdou podle mě poměrně dobře. Byť pravidelné schůzky pracovních skupin, jichž jsme součástí, přerušily na několik týdnů restrikce týkající se nákazy COVID-19, stále však platí, že by během nejbližších měsíců mohl být hotový věcný záměr (před koronavirem měl být hotov do dubna). Paragrafové znění mělo být původně hotové do léta, tudíž vzhledem k nastalé situaci věřím, že bude aspoň do konce prázdnin. Všeobecně se neočekává, že by NEZ vstoupil v platnost dříve než za 2-3 roky, proto se alespoň nejdůležitější témata (např. akumulaci) snažíme prosadit do novely stávajícího energetického zákona, avšak zatím neúspěšně.

Jen pro info, co má vlastně NEZ za cíl - např. umožní vznik energetických společenství a aktivních zákazníků, tzv. prosumerů, kteří budou svou vlastní či sdílenou vyrobenou elektřinu např. z fotovoltaiky a uloženou do baterie moci prodat na trhu či sousedům. Plnohodnotně by měla být konečně již ukotvena akumulace, tj. že by se služeb zajišťování stability elektrizační soustavy mohly konečně účastnit nejen konvenční elektrárny a velké teplárny, ale i provozovatelé baterií, ať už těch zapojených s obnovitelnými zdroji, či i samostatně stojících, jako je tomu v mnoha zemích světa a Evropy. NEZ také např. nastaví nová pravidla evropského trhu s elektřinou, který se rozšíří o všechny výše jmenované technologie a subjekty. Novinek je tedy dost a podle mě jich je většina skvělých. Těším se na ně.

Asociace AKU-BAT se snaží prosadit pravidla pro provoz velkých bateriových systémů. Jak to vypadalo v legislativní oblasti před současnou korona-krizí?

Situace je již zhruba dva roky víceméně stejná. Byť příznivců ukotvení akumulace do českého právního řádu přibývá a vyložených odpůrců je již relativně málo, jsou to v podstatě již jen stávající poskytovatelé podpůrných služeb pro stabilizaci elektrizační soustavy, MPO stále nechce toto téma do aktuálně rozpracované novely energetického zákona vložit, ale tuto svou neochotu vůbec nijak relevantně nevysvětlilo. Novela má přitom být jakýmsi přechodným můstkem, než vejde v platnost právě nový energetický zákon. Jednalo by se tudíž o ideální příležitost do novely ukládání energie zahrnout a léta trvající legislativní vakuum tak konečně ukončit. Toto jednoduché řešení přitom veřejně podpořil např. Energetický regulační úřad (ERÚ) dopisem, ke kterému připojilo svůj podpis všech pět členů Rady, v němž vyzvali ministra Karla Havlíčka, ať už s tím konečně něco udělá.

Stále posloucháme ty samé argumenty – „nechceme, aby akumulace dopadla jako soláry před 10 lety“ či že si „tuto „nevyzkoušenou technologii“ musíme nejdříve vyzkoušet“. Oba argumenty jsou samozřejmě úplně liché a opakovaně to všude vysvětlujeme. Nikdy jsme žádné dotace nevyžadovali ani neprosazovali, chceme jen, aby se akumulace mohla stát běžnou součástí trhu. Bez stávajících bariér, nic víc nechceme. Stejný nesmysl je argument s „nevyzkoušenou“ technologií. Bateriové systémy jsou úspěšně provozovány už zhruba 5 let a jen v Evropě jsou jich již dnes v provozu tisíce megawattů, na světě potom ještě mnohem více.

Mluvíme o tom prakticky se všemi - s ministerstvy, včetně mých několika osobních rozhovorů s ministrem Havlíčkem, s relevantními státními institucemi, odbornou veřejností, svazy, v rámci asociací atd. Prakticky všichni uznávají, že se jedná o skvělou technologii s obrovskou budoucností, ale v zákoně zkrátka pořád není. Ve výsledku tato nechuť MPO k rychlejšímu rozvoji moderní energetiky brzdí celkový rozvoj sektoru u nás. Progresivnější jsou i země jako Maďarsko, Polsko či Slovensko. O Německu ani nemluvě. I na to se snažíme v rámci AKU-BATu i Svazu moderní energetiky poukazovat.

Firmy a domácnosti mohou čerpat podporu pro malé bateriové systémy. Jaký je zájem trhu o tato řešení?

Musím říci, že velký. Z dat oblíbeného programu Nová zelená úsporám (pro domácnosti) a údajů distribučních společností vyplývá, že za rok 2019 vznikla zhruba polovina všech instalací fotovoltaiky na střechách rodinných domů s baterií. Instalační firmy, které své FVE systémy staví z různých důvodů bez dotací, a tudíž se tato data nezapočítávají do statistik dotačních titulů, říkají, že podíl instalací s baterií je ještě mnohem vyšší.

Podobný scénář vidíme v podnikatelském sektoru, kde výstavbu větších baterií ve spojení obvykle s fotovoltaikou táhne zejména operační program OP PIK, jehož garantem je MPO. Tento program sice bývá občas kritizován za přílišnou byrokratickou složitost, nicméně i z něj vzniklo jen loni dle mého odhadu okolo 10 MW velkokapacitních baterií v energetice i průmyslu. Takže aspoň za toto jsme rádi.

Můžete srovnat situaci u nás a v zahraniční? Je nějaký stát, který může být vzorem pro Česko?

Tradičním vzorem pro rozvoj obnovitelných zdrojů a akumulace je obvykle Německo, kde je dnes zapojeno přes tisíc megawattů baterií, z nichž cca. 300 MW se podílí na stabilizaci elektrizační soustavy. Vysoký podíl velkokapacitní akumulace má z evropských zemí ještě např. Velká Británie. Legislativně ukládání energie podpořily ale i země z regionu střední a východní Evropy jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko či samozřejmě Rakousko. Jsme v tomto smyslu opravdu pozadu a naše zaostávání za zbytkem Evropy bude nadále pokračovat.

Ještě bych rád zmínil stovky až tisíce megawattů v zemích jako je Jižní Korea (5 tisíc MW), Čína, USA či Austrálie.

Dají se odhadnout dopady pandemie na budoucí rozvoj akumulace?

Negativním dopadem bude určitě dočasné zpomalení investic do chytrých řešení, jakými jsou např. akumulace či obnovitelné zdroje. Prakticky všechny firmy významně seškrtávají náklady a odkládají veškeré plánované investice na později.

Potenciálně pozitivní může být nastalá zkušenost v dlouhodobém horizontu celkově pro decentrální energetiku. Hned první týdny karantény ukázaly např. na kritickou závislost jaderných elektráren na personálu, který je v případě mnohem masivnější pandemie nenahraditelný. Netvrdím, že něco podobného v současnosti hrozí, ani nejsem odpůrcem jaderné energie, jen by se měl stát mnohem více zasadit o větší decentralizaci energetiky.

Autor článku: Svaz moderní energetiky

Foto: Svaz moderní energetiky