Ze života městské ekomatky: Chce maso? Tak mu ho dejte!

Podobné příběhy plní v poslední době média a podporují názor, že veganství, což je strava bez příjmu živočišných tuků, není ta správná cesta. Problematické však podle mě není samotné veganství, ale přehršel názorových proudů a skupin, které jsou přesvědčené, že jejich způsob stravování je ten nejlepší a nejprospěšnější. Ať už jde o vynechání masa, vajec, laktózy, lepku, cukru nebo samotné zpracování a produkce potravy, která by měla být raw nebo bio. Ztrácíte se v tom? Ani se vám nedivím a teď si představte, že máte doma dítě, které musíte každý den něčím nakrmit. 

Vege, vegan, bio, raw nebo paleo baby?

Pro začátek si udělejme pořádek v terminologii. Vegetariánství je způsob stravování, kdy je z jídelníčku vyloučeno maso. V dnešní době, a to snad i v české kotlině vcelku běžná věc, která u nedělního oběda vaši vesnickou tetičku nezvedne ze židle a která vegetariánovi místo hovězího nenabídne králíka. Veganství by však už mohlo vzbudit v kruhu rodinném vášnivější debatu, zejména pokud se týká dětí. Je založené na vynechání veškerých potravin živočišného původu. Vegan nejí maso, vajíčka, mléko ani medvídky Haribo, protože obsahují želatinu živočišného původu. “A to je přece ee, protože máme zvířátka rádi, viď Pepíčku?” Alespoň tak nějak si představuji konverzaci mezi veganskou matkou a jejím synem, který se sápe po bonbonech. Vegani by také správně neměli nosit a používat žádné výrobky z kůže, o kožiších ani nemluvě. Jestli se tak skutečně děje, nevíme. Původní myšlenka veganství je však záslužná, je jí odmítání používání zvířat k lidskému užitku, a to v jakékoli formě. Problematická je však samotná realizace veganství, ale k tomu se ještě vrátíme. 

Dále se můžeme nejčastěji setkat s odmítáním laktózy, která je jedním z nejčastějších alergenů. Moderní je také nejíst lepek, jenž zase zalepuje střeva. Najdou se i odvážlivci, kteří se rozhodli jídlo nevařit a zpracovávat ho pouze do 42 stupňů Celsia. Říká se jim vitariáni a raw zpracování potravin vás zimě asi moc nezahřeje. Madonna také proslavila makrobiotiku, která je vcelku komplikovaná, a tak se nijak zvlášť neujala. V zásadě jíte hlavně zeleninu, obilniny, luštěniny a sem tam maso. Nesmíme také zapomenout na spíše okrajové směry jako je frutariánství, kdy se jí pouze plody rostlin, takže ovoce a ořechy nebo paleo dietu, jejímž cílem je stravovat se jako pračlověk. A nakonec mi jako nejodvážnější připadá celkové vynechání cukru, protože to sama vůbec nezvládám. Což je zřejmě hlavní pointa dětského stravování, rodiče zřejmě budou chtít, aby jejich děti přejímaly stejný styl stravování, kteří sami praktikují. Vegetariáni si kuře k obědu neupečou a vegani si nedají k snídani míchaná vajíčka. Je to ale správné odmítat dětem od malička přístup k pestrému jídelníčku, pokud si ho já sama uměle omezuji? 

Bez masa a bez železa

Podle mě není, každý člověk je jiný, v různých fázích vývoje má různé potřeby a co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat jinému. I když je to krev mé krve. Veganství se mezi lidmi velmi rozšířilo, možná i proto, že je vnímáno jako součást ochrany přírody a je tzv. cruelty free, a proto se mu věnuje řada studií, které zkoumají dopady veganství na zdraví jak dospělých, tak dětí. Výsledky těchto studií se ne vždy shodnou, ale v zásadě přicházejí s podobnými závěry: veganství může být udržitelným způsobem stravování, který prokazatelně vede ke snížení váhy a je zde možné snížení rizika kardiovaskulárních chorob. Současně je zde však riziko v nedostatku vitaminů B12, D, železa, zinku, vápníku a jodu. A celkově je snížen příjem energie a tuků, což zejména u dětí není žádoucí. Vegan může být zdravý, pokud bude brát doplňky stravy a doplňovat si chybějící vitamíny a prvky, které jsou obsažené v masu, vejcích a mléku. Setkat se však můžete i s názorem, že veganství prostě není přirozené. Že člověk je ze své podstaty masožravec a pro zdravý vývoj a prospívání živočišné tuky potřebuje. 

Veganství, nebo jakýkoli jiný stravovací proud, tak může někomu sedět, ale pokud je praktikován špatně, může mít fatální následky. Za vše mluví diskuze, zda je mateřské mléko veganské a jestli je vůbec možné jím veganské děti krmit nebo příběh bloggerky Rawvany, propagátorky veganství, která vydělávala na prodeji svých veganských jídelníčků a tipů a byla v letošním roce přistižena při konzumaci ryby. Následně vyšlo najevo, že se potýká s dlouhodobými zdravotními problémy včetně vynechání menstruace a její tělo se údajně chovalo jako před menopauzou. Musela tak do svého jídelníčku zařadit živočišné tuky, aby přibrala a srovnala si hormonální nerovnováhu. Přesto tento způsob stravování stále aktivně propagovala, i když věděla, že jí ke zdraví rozhodně nepomohl. Plyne z toho jednoduché ponaučení: nevěřte žádným propagátorům jakéhokoli stravovacího stylu, věřte hlavně svému dítěti. To nejlépe ví, co mu chutná, pokud mu dáte na výběr. 

Ať si jí, co chce, třeba i tvarůžky 

Já osobně proto podporuji přístup k dětskému stravování podle studie, která dokázala, že dětské tělo, které ještě nemá chutě deformované průmyslově zpracovaným jídlem, si samo řekne, co zrovna potřebuje. Není nutné dítě do jídla nutit, když nemá hlad a nutit mu, co zrovna nechce, nebo mu naopak něco vyloženě upírat. Naopak je důležité umožnit dítěti ochutnávat různé a skutečné jídlo, minimálně chemicky zpracované a od malička ho učit jíst základní potraviny, nikoli chemické náhražky. V tom je podle mě podstatné začít u sebe. Chcete-li, aby se vaše dítě stravovalo zdravě a vyváženě, jděte mu příkladem. Těžko budete svému potomkovi zakazovat hranolky a varovat ho před jejich nezdravostí a sami se jimi ládovat u televize. To platí i o sladkostech, sladkých limonádách a jiných prokazatelně nezdravých potravinách. Děti opakují to, co děláte vy a vy mu také utváříte stravovací vzorec. Je jasné, že coca-colu i hranolky dříve či později ochutná, ale nemusí je přece jíst a pít každý den. Stejně tak preferuji bio zeleninu i ovoce a jiné produkty z ekologického zemědělství, protože nevidím důvod, proč do sebe zbytečně cpát chemii, ale pokud tuto alternativu nemám, netrvám na tom. Sama nejím mléčné produkty, ale dítěti je kupuji. Třeba to moje miluje olomoucké tvarůžky. Divné, že? 

Za mě je to jasné, pokud si myslíte, že ze svého dítěte vychováte malého vegana a ono přitom touží po masíčku, tak mu ho klidně dopřejte. 

Zdroje: Academic.oup.com, Healthline.com, Researchgate.net, Indepednet.co.uk, Buzzfednews.com, Time.com