Vedení Prahy: proměníme hlavní město v ekologicky přátelskou metropoli

Hlavní město Praha se připojilo k desítkám měst a obcí po celém světě, jako je například Londýn, Paříž, Hong-Kong či New York, které se obdobně rozhodly jít ve svých zemích příkladem v reakci na klimatické změny, a tím dát naději budoucím generacím. 

„Odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a při dalších ekonomických aktivitách přitom Praha nepovažuje za ekonomickou či sociální hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli, atraktivní pro život,“ uvedl k představení pražského závazku Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí. 

Rada v tiskovém prohlášení současně vyzvala, aby se ke klimatickému závazku přidali také městské části a firmy působící na území hlavního města. Již dříve své klimatické plány představily Praha 7 a Praha 6. Praha také apeluje na českou vládu, aby se začala problematikou změn klimatu více zabývat. 

Zapojit se může každý 

Praha vyzvala také své obyvatele, aby se zapojili do udržitelného způsobu života. „Nikdy není pozdě začít se snižováním produkce odpadu nebo vyšším využíváním městské hromadné dopravy na úkor osobních automobilů v centru města. Tak, aby se nám v Praze všem dobře žilo,“ uvedl možné směry osobního přístupu primátor Prahy Zdeněk Hřib. 

Při realizaci závazku bude Praha stavět na již vypracovaných strategiích rozvoje, jako jsou Plán čisté mobility, Územní energetická koncepce nebo Adaptační strategie na změny klimatu. K nim pak vznikne dlouhodobá strategie dekarbonizace Prahy a střednědobý Akční plán udržitelné energetiky a klimatu na období 2021 až 2030 (tzv. SECAP).

Mezi základní opatření, na která se Praha zaměří, patří čistá energetika, udržitelná mobilita, lepší nakládání s odpady a adaptace na změny klimatu. Hlavní město zavede environmentální účetnictví, které umožní sledovat uhlíkovou stopu výdajů městského rozpočtu. Věci, za které bude Praha v budoucnu utrácet, budou muset být s neutrálním nebo pozitivním efektem na změnu klimatu. 

Čistá mobilita získává přesnější obraz 

Do konce příštího desetiletí bude chtít Praha nastartovat rozvoj vozů s pohonem nezávislým na spalování fosilních paliv. Na podporu elektromobility zvažuje například spustit projekt nabíjecích stanic spojených s lampami veřejného osvětlení.  

„Mezi opatřeními je například možnost zavedení mýtného při vjezdu do centra Prahy, podpora cyklodopravy, změna pohonů vozidel městské hromadné dopravy či výstavba parkovišť P+R, metra D a nových tramvajových tratí,“ dodává další směry rozvoje čisté mobility v hlavním městě Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.

Zelená energie pro Prahu

Hlavní město chce také zavést přísné požadavky na uhlíkovou stopu při nákupu výrobků a služeb včetně dodávek elektrické energie a tepla. Nákupy elektřiny pro potřeby města a všech jeho podřízených organizací by měly být nastaveny tak, aby podporovaly výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů energie. Praha chce z obnovitelných zdrojů pokrýt alespoň polovinu současných i budoucích potřeb města do roku 2030. Tyto podmínky budou muset být dodržovány dodavateli, chtějí-li se ucházet o veřejné prostředky města.

K omezování emisí skleníkových plynů také přispěje postupné zavedení cirkulární ekonomiky do každodenního života města s cílem postupně omezit produkci všech druhů odpadů, maximalizovat jejich recyklaci a, kde již není možná, využít alespoň jejich energetického potenciálu environmentálně šetrným způsobem. 

Česká města dohání svět 

Podobné závazky jako Praha již v dříve podpořila jiná česká a moravská města. K Paktu starostů a primátorů, ve kterém se města zavazují redukovat emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 %, se hlásí například Brno, Ostrava, Liberec, Chrudim, Hlinsko, Jeseník, Litoměřice, Lkáň a Místní akční skupina Mezilesí. Celosvětově se k Paktu hlásí více než sedm tisíc měst, mezi které patří Vídeň nebo Stuttgart. 

Další skupinu progresivních měst tvoří municipality, které se přihlásily k závazku získávat veškerou energii na území města z obnovitelných zdrojů. Právě u nich se mohou Praha a další česká města inspirovat v odpovědné klimatické politice. 

V USA má takový cíl více než 100 měst. Patří mezi ně například Atlanta, která chce získávat energii čistě z obnovitelných zdrojů do roku 2035, nebo San Francisco, jež si dalo tento cíl ještě o pět dříve, k roku 2030. Šest z nich již tento závazek naplňuje. Jde o Palo Alto (2013), Greensburg (2013), Burlignton (2014), Aspen (2015), Georgetown (2018) a Kodiak Island (2012). Rozvoj využití obnovitelných zdrojů přijaly také tři státy americké federace: Havaj, Kalifornie a Washington D.C. Celkově v místech, která se hlásí k využití energie z obnovitelných zdrojů, žije téměř 50 milionů obyvatel. Přechod na výrobu čisté energie zde nahradí produkci 30 průměrných uhelných elektráren. 

V Evropě pak stojí za zmínku například Freiburg. Jedním ze symbolů tohoto německého města jsou progresivní projekty plusových domů zásobovaných solární energií. Jde například o Das Sonnenschiff (Sluneční loď). Budovy mají na střechách vedle instalací solárních panelů také zelené zahrady. Zelené bydlení je ve Freiburgu zastoupeno novou výstavbou pouze nízkoenergetických budov. Solární projekty doplňuje také energetické využití městského odpadu, který se v tzv. metanizačních továrnách (bioplynových stanicích) přemění na metan. Město aktivně propaguje cyklistiku a chůzi jako způsob dopravy. Cyklisté zde mají až 300 kilometrů cyklostezek a cyklistika představuje 25 % veškeré dopravy po městě. 

Zahraniční příklady ukazují, že Praha může být ještě více ambicioznější ve svém klimaticky odpovědném přístupu. Důraz na udržitelný rozvoj přitom může nabídnout další zajímavý aspekt metropole a přilákat tak nové návštěvníky nebo firmy orientující se na odpovědné podnikání. Promyšlený přístup v ochraně klimatu bude plusem pro místní ekonomiku i životní prostředí.