Obří blackout v Argentině dokazuje, že strašení obnovitelnými zdroji je absurdní

Před takovým rozsáhlým výpadkem proudu, kterému se říká blackout, varují média v České republice už dobrých 20 let. Není roku, kdy by nějaký expert netvrdil, že letos už to určitě přijde a že za to bude moci stoprocentně obnovitelná energetika z Německa.

Strašení je to stejně pravidelné jako nesmyslné: přes veškeré krizové scénáře k blackoutu kvůli německým větrníkům nedošlo. Realita je totiž taková, že blackouty sice opravdu reálně hrozí, ale právě obnovitelné zdroje mohou proti nim pomoci - a na katastrofálním výpadku z Jižní Ameriky se to dá skvěle ilustrovat.

Co se stalo?

Podle argentinských úřadů kolaps zřejmě způsobily bouře na pobřeží, které nejprve zastavily přenos proudu dálkovým vedením Yacyretá - Salto Grande, což potom způsobilo automatické vypnutí celé přenosové soustavy. "Je vidět, že argentinská soustava má s plněním tohoto kritéria (N-1) zřejmě problémy, samotný výpadek byť velké vodní elektrárny by blackout neměl způsobit. Proti přenesení mimořádných stavů ze zahraničí je česká soustava navíc chráněna speciálními transformátory, které mohou zabránit například masivnímu přetoku elektřiny z Německa," uvedl pro ČTK expert na energetiku Jiří Gavor.

Podle mluvčí tuzemského provozovatele přenosové soustavy ČEPS Hany Klímové může být příčin vzniku blackoutu několik a nikdy jej nelze zcela vyloučit. "Obecně se dá říci, že k obřímu výpadku elektřiny může dojít v situaci, kdy je soustava provozována na hranici svých možností," uvedla.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda dodal, že pravděpodobnost blackoutu v ČR je nižší než v mnoha dalších zemích. "Největší blackouty postihují spíše rozvíjející se ekonomiky typu Indie nebo Turecka, které už pro své často dynamicky rostoucí ekonomiky vyžadují dostatek elektrické energie, avšak zajištění sítě nemusí takovému nároku ještě technologicky či kapacitně stačit," uvedl.

Děsivé blackouty

Realita jeho tvrzení potvrzuje - prakticky všechny velké blackouty, k nimž v posledních desetiletích došlo, vznikly v zaostalých zemích s primitivní přenosovou soustavou.

Tím úplně nejhorším byl indický z roku 2012. Na konci července došlo ke dvěma obrovským blackoutům, ten první postihl 370 milionů lidí, ten druhý dokonce 670 milionů Indů - tedy více než polovinu země. V Indii, Bangladéši a Pákistánu došlo od počátku století k mnoha dalším obrovským blackoutům, třikrát postihly více než 100 milionů osob.

Další zemí, která se s blackouty potýká často, je Brazílie, kde za 20 let došlo k pěti  masivním výpadkům energie, vždy zasáhly desítky milionů lidí. Z vyspělých zemích známe v posledních dekádách blackouty vlastně jen z USA a Itálie. Ten americký nastal roku 2003 a postihl asi 50 milionů lidí, italský se odehrál ve stejném roce a připravil o elektřinu prakticky celou zemi.

Případová studie: Argentina

Ani jeden z nich nebyl spojený s nadužíváním obnovitelných zdrojů - ostatně konkétně Argentina stále získává 87 procent energie z fosilních paliv. Jak už jsme naznačili, pravděpodobnou příčinou argentinského blackoutu byly nejspíš bouře masivní srážky, které narušily nepříliš kvalitní síť.

Právě vlivy extrémního počasí jsou v posledních letech hlavní příčinou menších blackoutů po celém světě. Je dobře známé, že k nestabilitě počasí přispívá klimatická změna  - čím teplejší svět, tím větší je tepelná nestabilita a tím častější jsou extrémy počasí. Obnovitelné zdroje tedy chrání síť a její stabilitu už jen tím, že vůbec existují.

“Existují jasné důkazy, že případů extrémních jevů v posledních dvaceti letech přibylo a v souvislosti s tím máme více výpadků a také zákazníků bez přístupu k elektřině,” uvedla pro magazín Wired nezávislý energetický konzultantka Alison Silversteinová. “Musíme to přijmout a pomoci zákazníkům i komunitám, aby přežily tyto přibývající výpadky a hrozby s tím spojené.”

Případy z minulosti ukázaly, že klíčem k bezpečným sítím není ani tak jejich masivnost, ale spíše jejich posílení na úrovni lokální distribuce. Podle Silversteinové to spočívá především ve vzniku mikrosítí nebo lokálních výroben a úložišť energie - což je přesně to, o co se snaží obnovitelná energetika. Menší a lokální zdroje jsou v době klimatických změn a dynamičtějšího počasí lépe přesunutelné, snadněji chránitelné a obecně méně zranitelné, tvrdí Silversteinová.

ZDROJ: České noviny, Wired, FOTO: Pexels