Stop skládkám: v Česku startuje internetová burza druhotných materiálů
„Více než dvě třetiny všech odpadů lze recyklovat, přitom na skládkách končí stále ještě polovina z nich,“ říká zakladatel internetové burzy druhotných surovin Cyril Klepek. Cyrkl.cz je místem, kde každý účastník může zdarma nabízet materiály, které by jinak musel za peníze odvážet na sběrný dvůr či skládku. A stejně tak může získat zdroj levných surovin pro vlastní podnikání. Proč tento neotřelý startup vznikl a jak funguje?
František Marčík
26. 3. 2019
Můžete nám na úvod představit, jak a za jakých podmínek vlastně sdílecí platforma Cyrkl.cz funguje?
Cyrkl je burza druhotných surovin a zprostředkovatel obchodu mezi firmami, které shání druhotné suroviny, a těmi, kteří mají co nabídnout. Firma nebo obec se může na stránkách jednoduše registrovat a nalézt v jednoduchém filtrování komoditu, která je vhodná pro jeho výrobu. Například nejmenovaná společnost z Prahy 9 na stránkách nabídne několik tun použitého plastu typy PET a PP. Společnost podnikající ve výrobě protihlukových zdí z Prahy 10 tento typ materiálu přes portál nakoupí a využije jej ve výrobě svých plastových výrobků. Platforma tedy umožňuje zprostředkovat obchod a zároveň má i výrazné pozitivní environmentální dopady.Mohou burzu využívat obce a města?Určitě. Vnímáme, že v obcích je také velký potenciál. Zatímco dnes svozové firmy často zvyšují poplatky za svoz komunálního odpadu obcím, což se promítá v platbách občanů, tak budoucnost vypadá zřejmě trochu jinak. Do budoucna si obce a města budou své odpady řešit mnohem efektivněji a i díky novým technologiím a digitalizaci odpadového hospodářství mohou získat zajímavý příjem do obecních rozpočtů.
Zvažujete možnost, že by platforma sloužila také pro občany, kteří například chtějí udat materiál z rekonstrukce rodinného domu?
Cyrkl je v prvé řadě pro všechny firmy a obce. Pokud ale zjistíme, že o zapojení se do plaformy budou mít zájem i fyzické osoby, tak určitě vymyslíme, jak je zahrnout.
Co vás vedlo k tomu založit burzu druhotných surovin?
Na začátku každé inovace bývá často frustrace, či přímo naštvání nad současným stavem. Proč stále vozíme odpady na skládky a končí v oceánech, když jejich hodnota je větší než valuace společnosti Apple a Microsoft dohromady? V tomhle případě tomu nebylo jinak. Delší dobu se specializuji na inovace v cirkulární ekonomice, jejímž základním principem je přeměna odpadu na suroviny. V rámci mnoha diskuzí na trhu jsem slýchával, že jednou z největších překážek uplatnění principů cirkulární ekonomiky v praxi je absence transparentního trhu. Již před rokem jsem tedy začal trh s nápadem obcházet, mapovat a vytvářet první prototypy. Následně se ke mně přidala moje úžasná kolegyně Laura Mitroliosová a následně i další odborníci. Dnes tvoříme báječný tým a máme velké ambice.
Dává to vůbec smysl ve světě globalizované ekonomiky, kdy je často mnohem levnější nechat konkrétní produkty vyrobit na druhém konci světa či si z jiného koutu světa dovést za levno materiál?
Dobrá otázka. Skutečnost je taková, že to smysl má, a to hned s ohledem na několik faktorů. Používání druhotných surovin totiž s sebou přináší mnoho výhod. Jednak kvůli různým geopolitickým rizikům, kdy mnoho primárních surovin těžíme v politicky nestabilních zemích, znamená druhotná surovina větší jistotu dodávky, jednak snižuje spotřebu materiálu a energie, což často znamená i nižší výrobní náklady. Když se podíváme na globální index vývoje cen komodit Mezinárodního měnového fondu, tak ceny komodit rostou, ale především se dramaticky zvyšuje jejich volatilita (kolísání cen). To je něco, co vám plánování například ve výrobní firmě život zrovna neulehčuje. Samozřejmě dalším argumentem je pak i snížení dopadů na klima a životní prostředí, což začínají i finální spotřebitelé stále více oceňovat.
Víte, jak velké množství odpadu, který končí na skládkách, by díky vaší platformě mohlo najít další uplatnění?
Upřímně doufám, že co nejvíce. Analýzy ukazují, že více než dvě třetiny všech odpadů lze recyklovat. Přitom na skládkách končí stále ještě polovina z nich – ročně 3,5 milionu tun. To je alarmující číslo! To, že v dnešní době na území ČR existují skládky se všemi environmentálními dopady, co mají, tedy beru jako něco, co nás posouvá půlstoletí zpět, a v moderní české společnosti a ekonomice nemá, co dělat. V kontextu současné diskuze o možném odložení zákazů skládkování komunálního odpadu od roku 2024 je tedy potřeba zaujmout jasné stanovisko a říci, že skládky jsou něco, co česká společnost nechce.
Jak to bude s poptávkou po nabízených surovinách? To, že je zde prostor pro levnější a jednodušší způsoby, jak se zbavovat odpadních materiálů, nepřekvapí. Ale najdou své kupce?
Máte pravdu, že v současné době nabídka druhotných surovin u mnoha komodit převažuje nad poptávkou. Přesto ten trend směřuje k většímu využívání právě druhotných surovin. Z důvodů, které jsem už popisoval, ale zároveň akcelerátorem ještě většího využití druhotných surovin je i série legislativních změn požadujících například určitý podíl recyklátů v obalech ze strany Evropské komise.
Kdo všechno se na vzniku cyrklu podílí? Spolupracujete například s některými zájmovými obchodními svazy?
Společnost cyrkl je otevřenou firmou, na které spolupracuje mnoho odborníků v oblasti inovací, cirkulární ekonomiky či moderního odpadového hospodářství. Z řad firem zájem o spolupráci projevili například i globální giganti, jako je Foxconn či Skanska. Radost mám také z partnerství s Institutem cirkulární ekonomiky a podpory, kterou nám vyjadřuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Je možné, že vaše burza podpoří vznik nového typu byznysu a firem, například na výkup, přepravu a zpracování druhotných materiálů?
To je skutečně jedním z velkých cílů. Díky našemu inovačnímu projektu budeme profitovat z většího využití druhotných surovin a nižší spotřeby primárních zdrojů. Kromě toho ale přinese platforma nové technologické možnosti zpracování odpadů a recyklátů a tím podpoří celé nové inovativní podnikové odvětví. Hodně firem si začíná uvědomovat, že v České republice máme velmi výhodnou lokalitu na to stát se evropským recyklátorem a že zároveň nové technologie umožňují recyklovat i typy materiálů, které se před časem ještě zpracovávat nevyplatily.
Nehrozí, že platformu někdo zneužije k tomu, aby se například zbavil toxického či jinak nebezpečného odpadu? Jak jsou zajištěny právní podmínky užití platformy?
V současné době je platforma postavena čistě na propojování jednotlivých hráčů na trhu a samozřejmě v souladu se Zákonem o odpadech se nebezpečný odpad musí odstranit po uzavření smlouvy s pověřenou firmou.
Chcete zůstat u pouhého sdílení a obchodování druhotných surovin, nebo máte i další cíle?
Vnímám to tak, že jsme na začátku revoluce v odpadovém hospodářství. Na rozdíl od revolucí, které často končí jinak, než jsme si na začátku představovali, je ale v tomto případě potřeba postupovat krok za krokem. Od současného systému netransparentnosti a neefektivity k modernímu systému založenému na datech a efektivitě alokace zdrojů. Připodobnit současný stav můžeme k trhu s taxi službami před vstupem Uberu. Za posledních deset let jsme díky této firmě získali lepší služby celého odvětví a umožnili i finanční prospěch mnoha jednotlivcům. Něco podobného může potkat i současný trh s nakládáním s odpady a druhotnými surovinami.