Trumpovské USA mimo akutní ohrožení globální změnou klimatu, hlásá nová americká zpravodajská strategie pro rok 2019

Zatímco v minulých letech patřily dle strategie k hrozbám i dopady změny klimatu a řada environmentálních rizik ukotvených v celospolečenských souvislostech, dnes patří změně klimatu jen stručná zmínka. A to vše navdory skutečnosti, že Rada bezpečnosti OSN diskutuje téma změny klimatu v kontextu ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti s čím dál větší vážností.

Většina států světa, konkrétně 184 států jakožto signatářů Pařížské dohody z roku 2015, uznává nutnost omezit růst průměrné globální teploty do kritických 1,5 až 2 °C od doby preindustriální a podniká kroky ke zmírnění komplexních negativních dopadů měnícího se klimatu, které již sama pociťuje a které (ne)přímo ovlivňují dění po celé planetě.

Hlasitou výjimkou je administrativa současného amerického prezidenta, která chápe změnu klimatu a související opatření především jako nástroj omezení moci, konkurenceschopnosti USA a obecně hospodářského růstu. Není tak překvapením, že vedle zredukování zmínek o změně klimatu například na webu americké Agentury pro ochranu životního prostředí prošla také klimatickým (a i environmentálním) „očista“ i nově představená Národní zpravodajská strategie USA.

V roce 2014 změna klimatu jako multiplikátor hrozeb

Jak uvádí server New Security Beat, v předposlední Národní zpravodajské strategii z roku 2014 se dalo pod nadpisem „Přírodní zdroje“ konkrétně dočíst, že „soupeření o omezené zdroje, jakými jsou potrava, voda a energie, pravděpodobně zvýší napětí ve státech a mezi státy a může vést k lokálnějším nebo regionálním konfliktům a zhoršit politickou nestabilitu“.

V další sekci označené titulkem „Globální prostředí“ se také uvádělo, že „mnohé vlády budou stát před výzvami, jak zajistit i ty nejzákladnější potřeby svých občanů, a to ve světle nutnosti čelit demografickým změnám, omezeným zdrojům, dopadům změny klimatu a riziku plynoucímu z vypuknutí infekčních nemocí“. Tyto faktory, tzv. multiplikátory hrozeb, dle strategie zintenzivní zahraniční stresové podněty (chudobu, pnutí ve společnosti aj.) a to umožní vytvoření podmínek například pro teroristickou činnost nebo další formy násilí.

Nový prezident, vynechaná témata

První Národní zpravodajská strategie psaná za administrativy prezidenta Donalda Trumpa se environmentální bezpečnosti věnuje jen velmi stručně, sekci o přírodních zdrojích ani nemá. Uvádí se pouze, že „stresové podněty zahrnují příliv migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlené osoby prchající z konfliktních zón, oblasti s intenzivním nedostatkem ekonomických a dalších zdrojů a oblasti ohrožené změnou klimatu, vypuknutím infekčních nemocí a vznikem nadnárodních zločineckých organizací“.

Vedle změny klimatu strategie nepojednává v souvislosti s bezpečnostními riziky ani o ztrátě biodiverzity či tající Arktidě. O žádné překvapení se však nejedná. Při psaní Národní zpravodajské strategie se vychází z priorit vládnoucí administrativy, která je identifikuje v Národní bezpečnostní strategii. Její poslední verze z roku 2017 a zároveň první psaná za současného prezidenta USA bezpečnostní vazby na změnu klimatu neuvádí. Stalo se tak poprvé od roku 2002, kdy toto téma začlenil do strategie republikán George W. Bush.

Změna klimatu jako průřezové bezpečnostní téma

Ačkoliv názor prezidenta USA je respektován a má své stoupence, rozhodně není všeobecně sdílen. A to jak na poli domácím, tak na platformách zahraničních aktérů. Právě komplexita změny klimatu zasahující do snad všech odvětví ekonomik po celém světě je základním sdíleným předpokladem toho, aby se téma diskutovalo a především řešilo (nejen) na jednáních vysoké úrovně. Například provázanost dopadů změny klimatu s identifikovanými bezpečnostními prioritami Trumpovy administrativy, jakými jsou kyberbezpečnost, migrace nebo přístup k přírodním zdrojům, je čím dál více evidentní.

Změna klimatu je jako hrozba viděna i americkou zpravodajskou složkou a její hlavou Danielem R. Coatsem, ředitelem Národní zpravodajské služby. Koncem ledna tohoto roku vydal pravidelné Hodnocení globálních rizik zpravodajskou službou USA (Worldwide Threat Assessment of the US Intelligence Community) a v něm má jak životní prostředí, tak změna klimatu sama o sobě svoje místo. Svými závazky přispět ke zmírnění změny klimatu je známá i řada amerických států (Kalifornie, New York aj.).

Jedno klima, jedna planeta, jedna mezinárodní bezpečnost

O stavu světového klimatu se jedná i na půdě Rady bezpečnosti OSN, naposledy koncem ledna tohoto roku. Státy projednávaly roli změny klimatu nejen jako dlouhodobou hrozbu lidské bezpečnosti, ale také jako faktor zhoršující či prodlužující konflikty. Opět se připomnělo, že dopady měnícího se klimatu si vybírají svoji daň. Příkladem může být spojitost mezi podnebím a konflikty v oblasti Čadského jezera, západní Afriky nebo súdánského Darfuru.

Rada bezpečnosti OSN se tématu změny klimatu věnuje čím dál více. Vedle přímočarých bezpečnostních aspektů řeší také spojitost se zdravím a udržitelným rozvojem. Ačkoliv dnes dopady změny klimatu negativně pociťují zejména rozvojové země, rozvinuté země se změnou klimatu – právě v souvislosti s jejími konturami – musí také zabývat. Jedním z hlavních iniciátorů snahy umět chápat změnu klimatu v její komplexnosti je tak například Německo, nestálý člen Rady bezpečnosti OSN. Spolu s řadou evropských zemí – mezi nimiž Česká republika nijak významně nefiguruje – tak poskytuje garanci, že zdraví planety nebude vydáno napospas ignoraci.

Zdroj: Newsecuritybeat, HSDL, Newsecuritybeat, DNI, DNI, foto Gage Skidmore/Flickr Commons