Buvolí hnůj jako pohonná hmota budoucnosti: Pákistán ho využije na eko-busy
Na pákistánské silnice už brzy zamíří nový dopravní prostředek - autobus poháněný hnojem dobytka. Informovala o tom tisková kancelář Reuters.
Tomáš Vondra
13. 1. 2019
Na první pohled to může vypadat jako bizarnost, která by nestála za zmínku, jenže tento plán je začátkem změny, která už brzy zasáhne jednu z největších asijských velmocí.
Město Karáčí letos spustí dopravní systém nazvaný Green Bus Rapid Transit (BRT). Bude ho tvořit přibližně dvě stě autobusů, které budou poháněné metanem získaným rozkladem exkrementů vodních buvolů. Jde zatím jen o experiment, byť v reálném prostředí velkoměstského provozu, ale pokud uspěje, měl by sloužit jako zdroj inspirace pro další velká města v zemi.
Podle webových stránek projektu by měly náklady být přibližně 583 milionů dolarů; město Karáčí by na to nemělo dost financí, takže pomohou klimatický fond OSN a Asijská rozvojová banka.
Základem Green Bus Rapit Transit je třicetikilometrový koridor. Ten nabídne ekologickou, praktickou a bezpečnou dopravu pro 1,5 milionů lidí, kteří se tudy denně přepravují. Experti odhadují, že ekobusy na počátku zajistí dopravu pro 320 tisíc lidí, později by se mohly rozšířit víc, pokud první fáze uspěje.
„Systém dopravy v Karáčí úplně zkolaboval,” postěžovali si místní lidé v anketě pro agenturu Reuters. „Většina lidí dnes využívá taxíky a auto-rikši.” Individuální doprava samozřejmě v městě rozměrů Karáčí způsobuje zmatek, značné znečištění vzduchu a náklady na pohonné hmoty znamenají také vysokou položku.
Jenže Karáčí (a jeho blízké okolí) disponují také asi 400 tisíci vodními buvoly. Ti zde fungují jako zdroj mléka, tedy jako obdoba našich krav. A právě jejich hnůj se nyní bude sbírat a přepravovat do bioplynové stanice, kde ho budou měnit na palivo pro autobusy. Během třiceti let to zabrání městu vypustit do vzduchu asi 2,6 milionů tun oxidu uhličitého, který by vznikl při spalování ropných produktů v podobě paliva.
Využívat buvolí hnůj na pohon městské veřejné dopravy má ale ještě jednu obrovskou výhodu. Karáčí totiž nyní s hnojem neumí nakládat a každý den se splachuje do moře.
Zdroj: Reuters, Futurism. Autor fotografie: Karen Alchin, Pexels