Neztrácejme čas, apeluje občanská výzva s cílem zachránit klima

Iniciátoři výzvy její text přejali ze Slovenska. O apelu jsme hovořili s jednou z iniciátorek Nikolou Hurychovou.

Vydali jste otevřenou výzvu „Neztrácejme čas “. Co bylo výchozím impulsem pro zahájení vaší iniciativy?

Podle výzkumů bychom měli zastavit vypouštění emisí do roku 2050, ale i tak vlády a veřejnost odsunuly řešení až na později, až na příští vládu, až na jindy. Jenže s poslední aktualizací stavu planety vědci zjistili, že na to, abychom zastavili emise, máme 12 let a na plán zastavit úbytek biodiverzity už jen dva roky. Je tedy opravdu nejvyšší čas začít konat. Všichni, všude, teď hned. Proto jako informovaní, a tím pádem znepokojení občané vyzýváme laickou i odbornou veřejnost, aby vzala změnu klimatu jako nejvážnější hrozbu současnosti a zároveň příležitost ke změně.

Co je vaším cílem vedle získání podpory ze strany veřejnosti formou podpisu?

Vyzýváme každého, ať koná podle svých možností. Když se ale podíváme na české emise skleníkových plynů, které v přepočtu na hlavu i na jednotku HDP patří k jedněm z nejvyšších v Evropě, tak je jasné, že největší díl odpovědnosti nese vláda a zákonodárci. Proto na ně apelujeme, aby neprodleně začali maximálně zvýhodňovat a uplatňovat environmentálně neutrální nebo výhodná řešení.

V neposlední řadě apelujeme také na média, která dlouhou dobu problém změny klimatu v lepším případě podceňovala, v horším úplně špatně chápala. Média by měla upřít pozornost na aktuální projevy změny klimatu a projevy a dopady, jež budou v budoucnosti čím dál častější a intenzivnější, a pravidelně informovat o tom, co již dnes změna klimatu způsobuje. Vyzýváme všechny, kteří tuší, že je to naléhavé, aby na to upozornili ty, kteří to ještě nevědí. Příroda není něco, co je pěkné mít. Jsme na ní životně závislí.

Na jaké praktické souvislosti klimatických změn upozorňujete?

Veřejnost už několik let nejvíce trápí jednorázové plastové obaly. Přitom řada afrických i asijských států s nimi dokázala poměrně rychle a účinně zatočit. Česká vláda otálí a příliš se k akci nemá. Na klima ale ještě více než odpady dopadá česká energetika. Vláda by měla aktualizovat svoji energetickou politiku tak, aby nastartovala boom čistých zdrojů, které tu několik let úplně bezdůvodně živoří, přestože k tomu není žádný pádný důvod. Nejlevnější větrné elektrárny mají podle Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd potenciál vyrábět až třetinu české spotřeby elektřiny. Fotovoltaika je také rok od roku levnější.

Česká republika potřebuje novou, zelenou, nízkouhlíkovou vizi. Cosi jako Nový bezuhlíkový úděl, New Deal. A bývalé uhelné regiony potřebují transformaci. Vytvořit fond rozvoje, ze starých pracovních míst vytvořit nová, v progresivním, nízkouhlíkovém technologickém sektoru, který do regionu přinese tolik kýžený rozvoj a blahobyt. Velké rekultivace bývalých výsypek jsou často z ekologického hlediska naprostým nesmyslem a zbytečně vyhozenými penězi. Přitom se jedná o rozsáhlá území znehodnocená těžkým průmyslem a těžbou. Kde jinde by měly být umístěny nové čisté zdroje, větrné parky, fotovoltaické či přečerpávací elektrárny než na těchto rozsáhlých brownfieldech. Vláda by měla ve spolupráci s kraji a dotčenými městy a obcemi v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji vypracovat strategie, jak tyto regiony transformovat na nízkouhlíkové bašty, a tím zároveň pozvednout životní úroveň v těchto regionech.

Emise jsou spojeny také s intenzivním zemědělstvím. Jaká řešení vidíte v této oblasti?

České zemědělství a lesnictví potřebuje bezodkladnou transformaci. Rekordní sucho po celé republice a obrovské plochy usychajících smrkových porostů, které nemají šanci ve stále teplejším klimatu přežít, jsou dostatečným varováním před tím, že jsme dosud s naší krajinou zacházeli nezodpovědně. Klíčové je ozdravit českou krajinu, vrátit jí její schopnost zadržovat obrovské množství vody. Nové přehrady totiž suchům na rozsáhlých plochách lesů a polí nepomohou. Je to běh na dlouhou trať, ale díky úžasné práci hydrologa Jiřího Malíka a jeho kolegů máme modelový příklad i návod, jak na to. A právě proto s ním nesmíme ani chvíli otálet.

Změna v jednotlivých částech ekonomiky vyžaduje komplexní přístup. Chcete zůstat u výzvy, nebo máte v plánu ještě další kroky?

Výzva slouží nejen jako štafeta naléhavosti otevřít veřejně tato témata, ale také jako demonstrace zájmu o řešení změny klimatu veřejností. Chceme navázat užší spolupráci s organizacemi a odborníky na energetiku, zemědělství, krajinu a přepravu a definovat jasné návrhy řešení, které by lokálně pomohly řešit změnu klimatu – zvýšit nasákavost půdy, minimalizovat emise a odlesňování, chránit biodiverzitu, vodu, půdu, ovzduší – ochladit planetu.

Proč výzva vyšla právě teď?

Protože právě teď v polských Katovicích probíhá klimatická konference COP24, kde se sešli zástupci 200 států, aby projednali aktuální situaci, která nám na minimalizaci emisí dává o 20 let méně času než Pařížská dohoda před 3 lety. Po celém světě probíhají demonstrace, hlavně mladých lidí, studentů, za podpory široké veřejnosti, rodičů, protože je to právě nastupující generace, o jejíž budoucnosti se jedná.

Originální text výzvy vznikl na Slovensku, do kterých dalších zemí původní výzva pronikla?

Ano, originální text výzvy vznikl pod iniciativou Nestrácajme čas na Slovensku. A protože opravdu není čas „ztrácet čas“ a je potřeba opustit konkurenční vzorec chování, rozhodli jsme se výzvu převzít a pomoci ji šířit dál. Výzva je k dispozici i v angličtině a je pravděpodobné, že se brzy připojí další země. Konkrétní řešení se lokálně mohou lišit, ale naléhavost, se kterou je třeba změnu klimatu řešit, je všude stejná.

Znamená to tedy, že znění textu je univerzální a nadnárodní?

Přesně tak. Změna je třeba plošná, ale zároveň vyčíslitelná. Není třeba, aby nikdo nikdy nikam neletěl nebo všichni hned přestali cokoliv vyrábět. Je třeba abychom všichni udělali každý den malou změnu vstříc ochraně klimatu, která v součtu bude mít velký dopad. Věříme v inspiraci lidí navzájem a v to, že dobré příklady a praxe jsou v dobrém slova smyslu nakažlivé. Pár lidí, kteří se snaží na 100 %, nás nezachrání. Stojí před námi opravdu globální změna.

Usilujete tedy o vytvoření mezinárodní výzvy či přímo hnutí?

Přímo neusilujeme, ale přirozeně by globální snahy měly větší dopad. Změny v energetice, zemědělství i dalších klíčových oblastech ekonomiky, které se už dějí a budou se ještě stupňovat, nepředstavují jen dočasnou žádoucí změnu, ale dlouhodobý pozitivní trend. Abychom zvládli zastavit pokračující klimatickou krizi, potřebujeme, aby se tyto změny děly ještě rychleji. To vyžaduje proměnu myšlení a přístupu ke světu, stejně jako nový životní styl. Musíme se začít zase učit, ideálně pravidelně a ideálně každý den, ale na to moc lidí čas nemá. Jako dobrá příležitost, jak začít v osobním životě, je symbolicky jeden den týdnu zasvětit planetě nebo budoucím generacím. Začít tedy jedním globálním dnem v týdnu, který bychom všichni věnovali objevování a zavádění nových řešení do každodenního života, se zdá jako dobrá cesta.

Je to smělý plán, zda se uchytí globálně, je ve hvězdách. Ale není to rozhodující. Rozhodující je, aby se začaly ve velkém dít změny, které povedou k řešení klimatické krize. My se každopádně ve světě inspirujeme a i nadále inspirovat budeme. Změna klimatu je globální problém, proto i snaha o jeho řešení, nutně ponese globální rysy.

Takových hnutí ale vzniklo již několik, v čem je vaše výzva jiná? Chystáte se navázat na jejich práci a zkušenosti či s nimi přímo spolupracovat?

Sledujeme nově se rodící hnutí Extinction Rebellion a snažíme se jím inspirovat. V Česku vznikla také buňka, s níž jsme v kontaktu, a rádi bychom naše aktivity a snahy propojili. Dále víme o dvou stále živých a aktivních celosvětových hnutích: Transition Towns (Města přechodu) a 350.org. Města přechodu se zaměřují na konkrétní aktivity na úrovni obcí, městských částí, čtvrtí a měst. Je to skvělá iniciativa, jíž určitě podporujeme, ale naše výzva je dalekosáhlejší a širší. Blíže k ní má 350.org, která je ve svých požadavcích hodně celosvětově zaměřená a v konkrétních návrzích naopak výrazně americká, což nedává v evropském kontextu tolik smysl. Proto jsme se rozhodli přijmout a přeložit slovenskou výzvu. Je dostatečně obecná, univerzální pro všechny a zároveň srozumitelná a konkrétní natolik, aby se v ní dokázal najít každý.

Znění české výzvy Neztrácejme čas můžete najít na tomto odkazu.