Na výlet na ostrovy se brzy vypravíme rychlým elektrotrajektem

Projekt E-ferry spouští na hladinu nový prototyp středně velkého bezemisního elektroplavidla určeného k přepravě osob, aut, nákladních vozidel i zboží. Loď by měla být nejvýkonnější a zároveň největší ve své kategorii. Testovat se bude v dánských výsostných vodách Baltského moře. V ostrém provozu by měla přepravit první cestující  v roce 2020.

Kdysi poháněly velké mořské koráby obnovitelné zdroje, zejména dřevo a vítr. Pak ovšem lidstvo objevilo výhody fosilních paliv, netrvalo dlouho a plachty nahradilo uhlí. Dnes patří lodní průmysl k největším znečišťovatelům ovzduší na světě. Z hlediska emisí CO2 je na tom podobně jako letecká doprava či Německo, šestý největší znečišťovatel na světě. Na vrub tankerů a nákladních lodí připadá téměř 3 % světových emisí, přičemž námořní doprava přepraví přibližně 90 % veškerého nákladu a zboží.

Velké námořní lodě a trajekty ovšem pohání v zásadě odpadní materiál z rafinérií, mazut a jiné produkty z těžké ropy, během jejichž spalování vzniká obrovské množství nečistot: prachových částic, sazí a oxidů síry. I proto se často zmiňuje údaj, že pár desítek velkých lodí zaneřádí ovzduší více než všechna auta na světě. Něco na tom asi bude, jakkoliv nám pro důkladné srovnání chybí přesná data, jak o autech, tak o lodích. V každém případě platí, že na velké lodní motory se dosud nevztahují žádné emisní normy, předpisy omezující emise síry vstoupí v platnost až v roce 2020.

Navíc emise CO2 z lodní, stejně jako letecké, dopravy nejsou součástí přelomové Pařížské dohody 195 členských států OSN o změně klimatu z roku 2015. A přestože se Mezinárodní organizace pro námořní dopravu (IMO) letos zavázala snížit emise CO2 v souladu s cíli Pařížské dohody, ti uvědomělejší provozovatelé lodní dopravy a majitelé trajektů v posledních letech neotáleli a začali se pídit po plavidlech na čistější pohon již dříve. Vedla je k tomu také ekonomická stránka, cena pohonných hmot v minulém desetiletí oproti předchozím dekádám vzrostla. Právě loď E-ferry plně poháněná elektřinou by měla výhledově výrazně proměnit situaci.

E-ferry disponuje ojedinělými vlastnostmi, a to zejména díky baterii s rozšířenou kapacitou 3,5–4 MWh. Ta je dosud největší instalovanou baterií na palubě lodi. Její vysoká dobíjecí kapacita 4 MW umožní dobití během několika minut. Maximální dojezdová vzdálenost E-ferry je 38 kilometrů, tedy podstatně více než jiných elektrolodí.

Plavidlo je schopné v zimním období přepravit 147 cestujících a 198 v období letním a 31 aut či 5 nákladních aut na otevřené palubě. Délka lodi je 57 metrů, maximální šířka trupu 13,4 metru, hloubka podpalubí 3,7 metru, hloubka ponoru při plném zatížení 2,5 metru. Nejvyšší rychlost při celkovém maximálním výkonu 1 500 kW je 15,5 uzlů, tedy přibližně 30 km/h.

Vyšší rychlost lodi umožňuje její speciální konstrukce, jejíž základ je tvořen optimalizovaným tvarem trupu, odlehčeným vybavením a uhlíkovými kompozitními materiály, které jsou o 60 % lehčí než jejich běžně užívané obdoby. Využití kompozitů vyztužených uhlíkovým vláknem je dalším unikátem celého projektu. Kompozity totiž v rámci plnění projektu splnily všechny důležité testy, včetně požárního, a konstruktéři tak získali potřebné povolení k jejich využití. Loď navíc vyniká vlastnostmi ledoborce v malém, protože je schopna pohybu i na hladině pokryté 15–20centimetrovou vrstvou ledu. Nižší ponor a speciální konstrukce plavidla zaručuje také tvorbu menších vln v porovnání se srovnatelně velkými plavidly. Malé vlny i nehlučné motory tak činí plavbu příjemnější pro cestující i pro mořský život.

Cílem projektu je od roku 2020 každoročně vypravit na hladinu ať už v Evropě, či jinde na světě alespoň 10 nových elektrotrajektů a od roku 2030 toto číslo zvýšit minimálně na 100 nových elektrolodí. Tímto způsobem od roku 2020 každoročně zamezit vypuštění minimálně 10–30 tisíců tun CO2, 415 tun oxidů dusíku (NOx) a 13,5 tun oxidu siřičitého, a od roku 2030 přinejmenším desetinásobku těchto hodnot.

Loď E-ferry by měla sloužit především k přepravě obyvatel a návštěvníků malých ostrovů ležících blízko pevniny či poblíž jeden od druhého, jako je tomu v případě řeckých ostrovů či španělských Baleárských a Kanárských ostrovů. Stejně jako k přepravě po velkých švýcarských jezerech či v pobřežních mořských oblastech. Ve zkušební fázi se bude E-ferry plavit v Baltském moři mezi dánskými pevninskými přístavy Soeby (Søby) a Faaborg a ostrovem Aeroe (Ærø).

Projekt byl podpořen v rámci evropského dotačního programu pro vědu, výzkum a inovace Horizon 2020. Na jeho realizaci se podílejí zástupci inovativních firem, společností zajišťujících lodní dopravu, mořských výzkumných organizací i státních institucí z celkem 5 členských států EU: Dánska, Řecka, Švýcarska, Německa a Finska (Aeroe Kommune, Visedo Finland, Danish Maritime Authority, Hellenic Institute of Transport, DBI, Naval, Soby, Tuco a Leclanche) stejně jako velká evropská síť dalších zainteresovaných subjektů.

Zdroj: E-Ferry, IMO, Maritime @exc@utive, OECD Insigths, Česká televize