Příběh novodobých Amundsenů: Vyrazíme na Antarktidu, napadlo je při pohledu na obaly od večeře

Manželé se v tu chvíli nezačali vymlouvat na neschopnost vlády ani supermarketů. Naopak. Vyškrtli slovo „nelze“ ze svého slovníku a rozhodli se se záplavou plastů něco udělat – vyjet na poslední bezodpadový kontinent na světě, na Antarktidu, a inspirovat další…

Jedna příprava večeře a uvědomění si rychlosti a samozřejmosti, s jakou většina lidí tvoří každodenními činnostmi tuny a tuny odpadu, se staly pro manžele doslova osudovými. Další den už navštívili řezníka s vlastním obalem na nákup, a aniž by to tušili, i přes prvotní nepohodlnost, se tím vydali na nové osobní dobrodružství. Jak se ale dostat z kuchyně na Antarktidu? Tak, že se o to pokusíme, nepovede se to, a tak se něco poupraví a celé kolečko se může rozjet nanovo.

Důvodů, proč by se cesta na jih neměla povést, se našlo spousta. Lidé říkali, že je to nemožné, že plast není dostatečně dobrý, že se vozidlo porouchá. Nemožné se ale stalo skutečností a ter Veldovi se poprvé v historii připravují vyjet na jižní pól s technologií, která je poháněna obnovitelným zdrojem energie a je zcela – i sama o sobě – bezodpadová. Liesbeth a Edwin se ale nesnaží o překonání rekordů. Jejich snahou je inspirovat ostatní, aby se přestali bát a vykročili vlastním tempem do světa, který by byl díky jejich odvaze o něco lepším.

Jeden malý krok pro člověka…

Jeden večer v roce 2015 dovedl tým ter Velde před samotnou Antarktidu. Cesta to ale nebyla jednoduchá. Vše se mohlo dát do pohybu až po konfrontaci s vlastními zvyky. Plast se musel začít vnímat jako zdroj, ne jako odpad. Následně museli manželé přijít na to, co vlastně s všudypřítomným nashromážděným plastem udělat. Nejlepší možností se nakonec ukázalo být rozstříhání plastů na malé kousky, ze kterých se poté stala náplň do 3D tiskáren. A protože jeden dobrý nápad vede k druhému, za chvíli se k jedné tiskárně přidalo 39 dalších a pomalu se z plastových obalů stávaly krychličky HexCores, lehký a pevný stavební materiál inspirovaný včelími plástvemi. Krychličky se pomalu jako medové plástve poskládaly do sebe a, voilà, vznikl trup vozidla na Antarktidu! Stačilo ještě příznačně pojmenovat vozidlo Solar Voyager a první etapa příprav byla u konce.

Ter Veldovi však upozorňují, že není plast jako plast. Zatímco určitý typ plastu lze recyklovat lehce a lze jej tak vnímat jako zdroj, je také nutné umět rozpoznat ten opačný, „špatný“ plast, kterého je dobré se jednoduše vyvarovat. Právě zde se hodí připomenout citát Neila Armstronga, který je po úpravě pro tento účel také uveden na stránce projektu expedice: „Umět rozpoznat a využít plasty je malým krokem pro Tebe a pro mne, ale velkým skokem pro lidstvo!“

Seznamte se, Solar Voyager

Vozidlo Solar Voyager je v podstatě dopravní prostředek z plastu poháněný sluneční energií. Jedná se také o experiment s čistou technologií vyzývající ke spolupráci. Jak lze plout po tajícím sněhu, získat pitnou vodu nebo komunikovat s hlavní centrálou? Ve spolupráci s odborníky a nadšenci vlastně jednoduše.

Lehký plast umožňuje klouzání po sněhu, deset solárních panelů stroj pohání a v případě potřeby pomohou s ohřátím sněhu trubky z vysavačů. Se speciálními a na míru vyrobenými koly vozidla také pomohli skuteční odborníci. Solar Voyager tak není pouze jakousi skládačkou z krychliček HexCores, ale také výsledkem řady expertních rad. A právě spolupráce s partnery a experimentování je jednou ze základních stavebních jednotek jak přípravy na Antarktidu, tak oběhového hospodářství.

Solar Voyager je důkazem, že není potřeba vymýšlet nové technologie, stačí pouze inovovat to, co už máme. Jak říkají manželé ter Veldovi, technologii pro potřeby udržitelného světa již máme, je na čase ji teď správně aplikovat.

Cesta na jih světa

Liesbeth a Edwin pojedou na jižní pól a zpět z antarktického základního tábora @Uni@ Glacier Camp. Začátek výpravy je stanoven na 28. listopadu tohoto roku. V plánu je za 30 dní přejet 2 400 km po ledové poušti, po krajině, kde Slunce nikdy nezapadá. V podmínkách -30 °C, na nejsušším, nejstudenějším a nejvyšším kontinentu na světě se tak bude testovat, jak spolu člověk a stroj dokáží – v duchu zero-waste – přežít. Zároveň je to však vše tak trochu i o něčem jiném, o něčem, co souvisí i s námi, těmi, kteří na Antarktidě v dané chvíli nebudou.

Podle hlavní myšlenky expedice se jedná o sílu překonat nepohodlnost – a to ať už v rámci samotné cesty na jih, nebo našeho prvního kroku, který nás zavede k redukování plastů v osobním a pracovním životě. A proč zrovna Antarktida? Jedná se o kontinent, který je z 90 % tvořen světovými ledy a nepatří vůbec nikomu. Na základě mezinárodních úmluv je to také bezodpadový kontinent, tedy tou nejlepší destinací pro ty, kteří se chtějí vydat na bezodpadové dobrodružství a upozornit na možnost vybrat si takový životní styl, v rámci kterého se odpad prostě neprodukuje. Manželé chtějí také upozornit na Antarktickou smlouvu, která, pokud nebude v roce 2048 prodloužena, umožní komerční využití kontinentu.

Svět, který budou řídit děti

Organizátoři expedice úzce spolupracují se základními školami. Stanovili si cíl, že do svého projektu zapojí na 30 000 dětí. Ty se mohou podílet na sbírání plastu, analyzovat ho, krájet jej, a tím si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je přeměňovat „odpad“ na cenný zdroj. Investice do dětí totiž je, dle Liesbeth a Edwina, tou nejlepší cestou, jak zajistit lepší budoucnost. Budou to právě dnešní děti, kdo bude rozhodovat v roce 2048 o budoucnosti Antarktidy. Je tak na místě postavit děti do popředí a neupozaďovat je.

Spolupráce na expedici má pro děti také osobní význam. V rámci projektu na školách mohou nakonec připojit k vyrobeným plastovým krychličkám zprávy, které budou po dosažení jižního pólu publikovány světu k přečtení. Děti mají s projektem ještě jednu spojitost. Často se ptají „proč“. A právě zájem o okolní dění a zvídavost jsou vlastnosti, kterých není v souvislosti se zlepšením stavu planety nikdy dost, tvrdí ter Veldovi.

Plavba za udržitelným řešením

Mimo cesty na jižní pól má projekt ještě další edukační cíl. V rámci expedice existují tři fáze plavby, které propojují města Amsterdam, Tenerife a Cape Verde (fáze 1) se Sint Maartenem (fáze 2) a nakonec opět s hlavním městem Nizozemí (fáze 3). Každá fáze trvá 4–5 týdnů a je tematicky zaměřena na specifický průmysl. Během každé fáze se 20 mladých, nově naloděných mozků vydá plout na oceán a pokusí se během plavby rozlousknout určitý obchodní případ z praxe.

Tyto případy jsou předkládány firmami, pro něž je financování dětí tou nejlepší investicí do budoucnosti. Vedle toho se firmám také dostanou od dětí řešení, která jsou neočekávaná, kreativní a která je, děti i společnost, posouvají dál. Expedici na jižní pól se tak daří několik věcí najednou. Nejen, že šíří osvětu, redukuje množství odpadu, překonává technologické překážky, ale zároveň systematicky zapojuje do řešení problémů děti, soukromý sektor a veřejnost.

A co my?

Pokud se zrovna nezapojujete do některé z výše uvedených fází nebo do samotné bezodpadové cesty na jih, nezoufejte. Tým ter Veldeových radí, že pokud jste motivováni vyřešit jakýkoliv problém, který vás trápí, jste také dostatečně chytří přijít na to, jak řešení dosáhnout. Co se týče problematické produkce odpadu, možností spoluřešení je spousta. Nemusíte čekat, až vám v supermarketu sami nabídnou zeleninu bez plastového obalu.

Důležité je začít TEĎ. Můžete začít tím, že si chleba poprvé (a ne naposled) v životě nezabalíte do plastu nebo odmítnete nabídnutou plastovou láhev. Nejlepší na tom také je, že bezodpadový život je proto tak skvělým výchozím bodem pozitivní změny, protože je jednoduchý a dostupný. Stačí jen zanechat výmluv. Na co tedy čekáte? Tým putující na jih radí jasně – začněte pomalu, zlehka, ale začněte dnes!

Zdroj: Clean2Antarctica