Za hloupnutí lidí může také dýchání špinavého vzduchu

Znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje naše poznávací a inteligenční schopnosti. Následky mohou být stejné jako rok zameškaného studia. To je hlavní závěr nové studie. Již dříve vědci zjistili, že špinavý vzduch zvyšuje riziko předčasného porodu, výskytu autistické poruchy osobnosti či různých forem demence.

František Marčík

15. 9. 2018

Dlouho se ví, že znečištěný vzduch může negativně ovlivňovat naše tělesné zdraví, například v podobě plicních a srdečních chorob nebo rakoviny. Ale špinavé ovzduší může poškozovat také naše psychické a mentální zdraví a negativně ovlivňovat naše kognitivní schopnosti.


Studie čínských vědců zkoumala vliv znečištěného ovzduší na kognitivní vlastnosti lidí v průběhu času. Konkrétně vědci porovnávali výsledky matematických a jazykovědných testů 20 tisíc obyvatel čínských měst z období 2010–2014 s místními naměřenými údaji o koncentraci oxidu dusičitého, oxidu siřičitého a nejmenších měřených prachových částic (PM10).


Reprezentativní průřezová studie ukázala, že dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší snižuje kognitivní výkon a má negativní vliv na výsledky testů. Negativní dopad znečištěného ovzduší je výraznější u lidí starších 64 let, u mužů a méně vzdělaných. „Znečištěný vzduch může u každého člověka snížit úroveň absolvovaného vzdělání o jeden rok, což je hodně,“ říká jeden z členů výzkumného týmu Xi Chen z americké Yale School of Public Health. „Víme, že špinavý vzduch více ovlivňuje starší lidi, zvláště ty, kterým je více než 64 let, muže a jedince s nižším vzděláním. U těchto lidí se pak celkové dopady znečištění ovzduší rovnají ztrátě několika let vzdělání.“


Vědci výzkumného týmu zároveň upozorňují na to, že znečištěné ovzduší má pravděpodobně další zdravotní i ekonomické následky u seniorů s ohledem na skutečnosti, že kognitivní funkce mozku jsou pro seniory zcela klíčové ať už při všednodenních úkonech, tak při důležitých rozhodování. A upozorňují na to, že pokud by se Číně podařilo snížit průměrnou hodnotu nejmenších prachových částic (PM10) na standard, který doporučuje americká agentura pro ochranu životního prostředí (50 μg/m³), výrazně by to zlepšilo výsledky jak matematických, tak jazykových testů.


Studie vyšla v prestižním vědeckém časopise Americké akademie věd PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences). A navzdory tomu, že se výzkum vztahuje na čínskou společnost, jsou jeho závěry pádné i pro zbytek světa. 95 % obyvatel planety dýchá nebezpečný vzduch a také většina obyvatel ekonomicky se rozvíjejících zemí žije v oblastech, které jsou ohroženy znečištěním ovzduší. Souvisí to zejména s tím, že rostoucí poptávku po elektřině většinou pokrývají fosilní zdroje.

Podle dostupných údajů způsobuje znečištěné ovzduší sedm milionů předčasných porodů ročně. Ale jeho přímé dopady na mentální zdraví člověka zatím tolik známy nejsou. Podle jiné nedávno zveřejněné studie souvisí toxický vzduch s extrémně vysokou úmrtností lidí s mentálními poruchami, například autismem. Podle dříve zveřejněných studií existuje spojitost mezi vystavením toxickému vzduchu a výskytem mentálních poruch u dětí či vyšším rizikem výskytu demence, například Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby.


Zdroje: PNAS, Science Magazine, The Guardian