Češi se bojí nedostatku pitné vody. Udržitelné zemědělství nás ale moc nezajímá

To jsou jen některé z výzev, které nás v následujících letech čekají, a na které by se mělo zemědělství nejen v České republice adaptovat. Do popředí zájmu výzkumu i praxe se proto začíná dostávat tzv. udržitelné zemědělství, které je šetrnější vůči životnímu prostředí a hospodárněji využívá přírodní zdroje včetně vody a půdy. Podle zjištění aktuální studie Bayer Barometer 2017 s názvem „Svět se točí kolem potravin“, kterou zpracovala společnost Kantar Millward Brown, zajímají principy udržitelného zemědělství jen 22 % Čechů.

Jedna třetina Čechů o udržitelném zemědělství ani neslyšela

Ve srovnání s Polskem a Slovenskem přijde Čechům význam uplatňování metod udržitelného zemědělství, tedy takového, které uspokojuje potřeby současnosti a neomezuje potřeby budoucích generací (definice dle OECD), nejméně důležitý.

Z průzkumu společnosti Bayer, který letos v lednu uskutečnila agentura Kantar Millward Brown 
v České, Slovenské a Polské republice, vyplynulo, že trvale udržitelné zemědělství zajímá necelých 22 % Čechů. Třetina z nás o tématu ani neslyšela. I přesto považuje 82 % respondentů zemědělství za jeden z nejdůležitějších pilířů české ekonomiky, zároveň mu však 30 % Čechů přisuzuje roli znečišťovatele přírody.

Dostatek pitné vody dělá Čechům obavy

Na rozdíl od Slováků (41 %), téměř 73 % Čechů má obavy z nedostatku pitné vody. Z průzkumu vyplynulo, že o vodu a její kvalitu Češi zájem projevují. Zvláště pak v rámci obcí do pěti tisíc obyvatel, což zřejmě plyne z vyšší spotřeby vody, protože tito lidé mívají zahrady, které zavlažují, a tak si její spotřebu více uvědomují.

Téma hospodaření s pitnou vodou je bližší starší generaci. „Voda je pro současnost 
i pro budoucnost zcela zásadní faktor, na kterém bude stát jak zemědělská produkce a výroba potravin, tak samozřejmě život každého jedince. Bohužel už nyní se dostáváme do cyklů suchých a teplotně extrémních let, kdy o úrodě nerozhoduje úroveň techniky či technologií, ale především rozmary počasí. Při častějším výskytu extrémů, vysychání vodních zdrojů a nádží se pak nedostatek vody bude promítat nejenom ve výnosech polních plodin, ale také v každodenním životě všech obyvatel České republiky,” upřesňuje Jan Doležal z Agrární komory.

Dostatek pitné vody velmi úzce souvisí s produkcí potravin, což si Češi uvědomují. Téměř 80 % z nás se domnívá, že její dostatečné zásoby by mohly pomoci řešit celosvětové problémy 
s nedostatkem jídla.

Změny na Zemi nabyly na intenzitě a rychlosti

V dohledu třiceti let se má mnohé změnit. „Odhaduje se, že nás do poloviny tohoto století bude
o tři miliardy více než dosud. V roce 2050 má 40 % světové populace trpět nedostatkem pitné vody a k tomu se úrodná půda po celém světe rychle ztrácí kvůli faktorům jako je odlesňování, nevratnými zábory na dopravní či průmyslové stavby, vodní i větrnou erozí, ale i neuváženými zásahy do koloběhu přírody. Proto je podle nás nutné se věnovat otázkám spojených s udržitelným zemědělstvím, které tuto problematiku reflektuje a mnohem lépe dokáže vyhovět potřebám člověka i krajiny,“ uvádí Doležal.

Planeta Země čelí ekonomickým, sociálním a environmentálním problémům, se kterými se snaží vypořádat prostřednictvím udržitelného rozvoje. OSN na následujících 12 let definovala globální priority, které přispějí k vyřešení těchto výzev. „Ve světle globálních problémů, jako jsou vzrůstající poptávka po potravinách zapříčiněná expanzí populace, omezená dostupnost přírodních zdrojů a proměnlivé počasí, je pro nás v rámci zemědělství důležité zaměřit pozornost na metody udržitelného hospodaření. Proto Bayer podporuje tento projekt, jak mezi zemědělci, tak širokou veřejností," říká Charles Bergmann, ředitel divize Crop Science společnosti BAYER CZ/SK.