Zelené střechy a fasády z rostlin bojují s nedostatkem vody i horkem ve městech

„V důsledku opakujících se období sucha a nedostatku srážek nad územím Česka se začínáme potýkat s alarmujícím nedostatkem vody a potřebné závlahy. Je proto nezbytné více přemýšlet nad tím, jak s vodou nakládat a jak ji využívat šetrněji. Měli bychom se soustředit jak na zužitkování dešťové a šedé vody v budovách, tak na její zadržování v urbanizovaném prostoru. Vzhledem k současnému stavu je změna přístupu v tomto ohledu velmi naléhavá,“ apeluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Kvůli rozšiřující se zástavbě mizí závratným tempem zelené plochy a půda schopná absorbovat vodu na místě, kde spadnou dešťové srážky. Přirozená odtoková místa tedy zanikají, a je proto velice obtížné vodu v krajině zadržet. Vydlážděná, vybetonovaná či vyasfaltovaná prostranství měst a jejich periferií akumulují obrovské množství tepla, které následně vyzařují – tím vznikají tzv. tepelné ostrovy. Horký vzduch stoupající nad městské aglomerace zamezuje kondenzaci vzdušné vlhkosti a vzniku deště – ten následně spadne někde jinde. Voda přitom funguje jako přirozené chlazení a je schopná přehřívání zabránit.

Ochlazujme města! Řešením jsou zelené střechy

Jednou z cest, jak zamezit přehřívání měst, je větší množství zelených střech a fasád. Toto energeticky úsporné řešení je schopné ochladit své okolí a příznivě ovlivnit biodiverzitu v dané lokalitě. Současně vytváří i příjemné vnitřní mikroklima budovy a výrazných úspor lze díky němu dosáhnout i při provozu klimatizace. „Povrch zelené střechy se během léta zahřívá na teploty až o 50 °C nižší, než je tomu u běžných krytin. Hydroizolace pod vegetačním souvrstvím navíc není vystavena vlivu UV záření ani velkým výkyvům teplot, což výrazně prodlužuje její životnost. Na střeše tak lze u v horku strávit příjemný čas,“ hodnotí přínosy zelených střech Rostislav Dvořák z firmy LIKO-S.

Využívání dešťových a šedých vod přináší znatelné úspory

Vzhledem k vleklým obdobím sucha je třeba s vodou v první řadě nakládat šetrně a omezit její celkovou spotřebu. Nutné je však jít cestou i tzv. nepřímých úspor: využívat také dešťovou a šedou vodu, která by jinak bez užitku odtekla do kanalizace. „Dešťovou a šedou vodu lze upravit tak, že získá parametry vody pitné, takže z hygienického hlediska nehrozí žádné nebezpečí. V zahraničí se upravená dešťová voda běžně používá jako pitná, což je u nás zatím nemyslitelné. Naše biologické rozbory však hovoří zcela jasně. Je ovšem nutné upozornit, že provozovatel, respektive dodavatel systému, si musí na základě rozboru upravené vody zajistit souhlas ministerstva životního prostředí. Využívání této vody je také složitější u rekonstrukcí, neboť ve starších budovách nemusí být vhodné stavební podmínky například pro umístění retenčních nádrží. Používáním upravené dešťové a šedé vody lze však uspořit až 50 % spotřeby centrálně upravené pitné vody,“ upozorňuje Jana Petrů ze společnosti Koncept Ekotech.

„O budovách se před lety začalo hovořit jako o materiálových bankách. Nyní je začínáme vnímat jako potenciální energetické banky. Stavby jako rezervoáry vody pro přímé či budoucí využití těmto trendům dávno předcházely. Zelené střechy i obvodové pláště, zásobníky vody na střechách, využívání dešťových vod ze svodů k zasakování či k zavlažování, recyklace šedých vod – to vše jsou známé, avšak nadále málo využívané možnosti. Pohlížejme proto na hospodaření s vodou v budovách jako na dlouhodobě udržitelnou ‘vodní investici’,“ nabádá Karel Fronk ze společnosti Skanska.

V legislativě a dotačních programech zatím zaostáváme

Český legislativní rámec v oblasti využívání dešťové a šedé vody doposud zaostává za legislativou většiny západních zemí. Jistých změn doznalo pouze upřednostnění vsakování srážkové vody před jejím odváděním. Nakládání s upravenou dešťovou a šedou vodou se tak v tuzemsku řídí pouze hygienickými předpisy a požadavky na pitnou vodu.

Jistá zlepšení však viditelná jsou, jak podotýká Jana Petrů: „Jednoznačně pozitivní dopad na povědomí o problematice hospodaření s vodou má dotační program Dešťovka, který podporuje hospodaření s dešťovou i šedou vodou. Přínosem je i dotační titul Nová zelená úsporám. Ten přispívá 50 % na rekuperaci energie z šedé vody. Díky těmto iniciativám se navíc začínají stírat rozdíly mezi podmínkami pro privátní a veřejné investory.“