WHO rozjíždí obří vyšetřování: mikroplasty jsou v 90 % balené vody

Jedná se o miniaturní plastová vlákna, takzvaný mikroplast. Jeho přítomnost v pitné vodě je zcela alarmující, zejména proto, že balená voda se pyšní tím, jak je zcela nedotčená jakýmikoliv venkovními vlivy. Kde se v ní tedy plastová vlákna berou? Experti se domnívají, že zdroje jdou dva: jednak jsou už mikroplasty úplně všude, takže pronikly i do rezervoárů vody, respektive se tam mohla vlákna dostat při cestě ke spotřebiteli, anebo se uvolňují z víček.

Jiné práce nedávno varovaly před mikroplasty v pitné vodě z vodovodní sítě, ale také v potravě: nejnovější skotská studie popsala, že každoročně průměrný Evropan sní asi 63 000 plastových mikrovláken!

Co to dělá se zdravím?

Tohle je klíčová otázka, na kterou zatím bohužel neznáme odpověď. Téma se laboratorně i medicínsky velice špatně zkoumá, takže o něm víme jen pramálo. Většina expertů je v podstatě optimistická: plastová vlákénka jsou pro organismus nestravitelná a zřejmě velice rychle opouštějí tělo. Menší skupina odborníků ale varuje, že samotná vlákna sice problém nepředstavují, ale na ně se velmi rády přichycují biologické částečky, které už pro člověka nebezpečné být mohou.

Právě na tuto otázku (tedy, co s námi plastová vlákna dělají) má najít odpověď výzkum WHO, který by měl začít ještě letos; měl by pomoci shromáždit informace po celém světě a ukázat, jak velké je riziko.

Doba plastová

Až budou jednou archeologové zkoumat naši dobu, téměř určitě ji nazvou dobou plastovou. Plasty jsou levné, pevné, mají obrovské množství skvělých vlastností, ale používáme je příliš často. Současně je paradoxem naší společnosti, že ropu, z níž se plasty vyrábějí, absurdně pálíme, místo abychom k dopravě nebo výrobě energie používali obnovitelné zdroje.

Plasty jsou příliš laciné, takže s nimi lidstvo nesmyslně plýtvá; dostávají se tak do přírody, kde škodí. Letos například varovali vědci, že množství plastového odpadu znečišťujícího povrchové vody Tichého oceánu za poslední roky mnohonásobně vzrostlo. Jen v oblasti mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy se nachází okolo 80 tisíc tun plastů. Některé z nich prokazatelně pocházejí dokonce z doby před více než 30 lety. Podle vědců zjistil tři roky trvající výzkum až šestnáctinásobný nárůst objemu odpadů proti předchozímu podobnému zkoumání.

„Výsledky studie skutečně podtrhují nutnost rychle zastavit příliv plastů do oceánu a rovněž přijmout opatření k úklidu stávajícího nepořádku,” uvedl Laurent Lebreton z nizozemské organizace The Ocean Cleanup, která měla ve výzkumu vedoucí roli.

Ve světových oceánech existuje pět zón, v nichž se odpad nejvíce kumuluje, z nichž největší je právě zmíněná oblast mezi jihozápadním pobřežím USA a Havají.