Zapomeňte na ropovod, energie má téct chytře a rychle jako data po internetu

Energetická soběstačnost souvisí nejen s energetickou bezpečností, ale také s výraznou finanční úsporou, shodli se účastníci panelové diskuze v rámci konference Pro moderní Česko ve Dvoře Králové nad Labem. Debata se zaměřila na potenciál energetiky Královéhradeckého kraje, větrné elektrárny, akcelerační zóny nebo na modernizaci energetické sítě.

„Energetická soustava v Česku připomíná ropovod, měla by ale vypadat spíše jako internetová síť, čerpat z více zdrojů a přenášet energii v přímém čase do cíle,“ komentuje Lukáš Řádek, náměstek primátorky Hradce Králové a poradce ministra průmyslu a obchodu (TOP 09) se zaměřením na strategický rozvoj a investice. Do moderní energetické sítě podle něj patří především diverzita zdrojů. V případě měst se pak nejlépe osvědčuje spolupráce s městskými institucemi, na kterých mohou vznikat obnovitelné zdroje a bateriová úložiště.

Cestou, jak k podobnému řešení dojít, je například partnerství města či obce s privátním sektorem. „Z Hradce Králové se snažíme udělat naprostého lídra v moderní energetice, ale někdy mají lidé dojem, že se má město postarat úplně o všechno samo. Mělo by být ale také kvalitním partnerem, jinak se moderní technologie nikdy nerozvinou,“ dodává Řádek.

• Psali jsme: Skupina DECCI a Svaz moderní energetiky spojují síly pro rozvoj moderní a udržitelné energetiky 21. století

Hradec Králové podle něj ale vytvořil dostatečně kvalitní zázemí pro výrobní haly a soukromé firmy, které se nebojí s městem spolupracovat. „Spolupracují s námi firmy s velkou spotřebou, pro které je logické a efektivní realizovat u sebe velké zdroje elektřiny a sdílet je s městem. Je to skvělá příležitost také pro agregaci flexibility, například v případě velké mrazírenské haly,“ komentuje Řádek.

Jen obnovitelné zdroje nestačí

Když do technologií privátní sektor investuje, jejich ceny postupně klesají a stávají se stále dostupnějšími, jak se ostatně aktuálně děje u akumulace. A ačkoliv je uvažování mnoha Čechů stále ještě konzervativní a bojí se odklonu od uhelné energetiky, obnovitelné zdroje spojené s adekvátní akumulací jsou levnější i energeticky bezpečnější cestou.

Podle náměstka životního prostředí Františka Talíře potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů existuje napříč celou Českou republikou. I kdyby se totiž rozjela jaderná energetika tak, jak aktuálně některé projekty slibují (teda dostavba Dukovan a současně úspěšný vývoj malých modulárních reaktorů), stále by pokryla zhruba jen polovinu výroby, kterou Česko potřebuje.

V rozvoji obnovitelných zdrojů je ale o to víc potřeba zrychlit. Velmi opožděná je třeba větrná energetika, která v Česku pokrývá pouze zhruba procento spotřeby. „Oproti tomu v Německu je to až 20 procent. Když nefouká, máme ceny energií víceméně srovnatelné. Ale jakmile zafouká, v Německu spadne cena elektřiny na třetinu. A to je také pro Českou republiku riziko,“ komentuje Talíř.

Pro firmy je totiž kvůli cenám energií výhodnější přestěhovat se právě například do Německa nebo i do Polska, kde do obnovitelných zdrojů v posledních letech nainvestovali mnoho financí i úsilí. V Česku ale výstavbu brzdí i dlouhé povolovací procesy, které v případě větrných elektráren trvají i 12 let.

Ostatně po boomu obnovitelných zdrojů kolem roku 2010 nastala více než desetiletá pauza, kdy se žádná nová větrná turbína nepostavila, a dva první větrné projekty po dlouhé odmlce budou slavnostně otevřeny až letos.

Větrníky na hřebenech Krkonoš nebudou

Řešením zdlouhavých povolovacích procesů by měly být akcelerační zóny, které umožní výstavbu obnovitelných zdrojů v předem vybraných vhodných lokalitách. Sjednotí totiž stanovisko státu a na území, kde není žádná sporná skutečnost, usnadní urychlenou výstavbu. To ovšem neznamená, že by se stavělo bezprizorně a bez povolení, nebo že by nebylo možné postavit větrník i mimo akcelerační zóny.

„V akceleračních zónách chceme dosáhnout toho, že povolovací procesy potrvají maximálně rok, ale i mimo ně by měly trvat maximálně dva roky. Princip urychlení spočívá v aktuální složité diskuzi, kdy už jsou dopředu posuzovány veřejné zájmy obrany, památkové péče, ochrany životního prostředí, krajinného rázu,“ vyjmenovává Talíř.

Rozhodně se tak Češi nemusí bát, že by na hřebenech Krkonoš vyrostly větrníky. „Vyjmuty budou samozřejmě všechny národní parky i chráněné krajinné oblasti včetně pásma kolem hranic, abychom si udrželi přátelské vztahy se sousedy,“ dodává.

Akcelerační zóny by měly být schváleny ještě v letošním volebním období a hotové by měly být na začátku příštího roku. „Akcelerační zóny ale nejsou všechno, i když se jedná o skvělý legislativní nástroj. Musíme to lépe komunikovat s veřejností, aby došlo i k přijetí větrné technologie v místech, kde by měla stát. Jsme totiž mistři světa v přístupu ‚nikoliv na mém dvorku‘,“ upozorňuje Řádek.

• Tip: Nečekaný zájem o podporu firemních fotovoltaik. Navýšení o miliardu nestačilo, nyní přidá MPO další

„Solární elektrárny během energetické krize přišly o svou negativní nálepku z let 2008 až 2010 a stávají se součástí nových nebo i komplexně renovovaných budov. V případě větrných elektráren tomu tak ale ještě není,“ dodává programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

„Pokud se podaří rozvíjet obnovitelné zdroje, mohla by být elektřina o 15 až 20 eur levnější, než když bude jejich vývoj stagnovat,“ upozorňuje Sedlák. Navýšením podílu obnovitelných zdrojů by navíc mohlo dojít i k výraznému snížení cen za energie.

Právě v Královéhradeckém kraji nyní stojí čtyři větrné elektrárny, ale potenciál je tu výrazně vyšší. V optimistickém scénáři by se mohlo jednat až o 150 megawattů instalovaného výkonu. Obvyklý výkon jedné turbíny se pak pohybuje okolo tří až pěti megawattů, můžeme se tedy bavit o ideálním navýšení zhruba o 40 větrných věží.

Úvodní foto: Unsplash