Přehledně: Jak ochránit ovocné stromy před blížící se vlnou mrazů?

Meteorologové varují, že nadcházející víkend přinese prudký pokles teplot, které mohou v noci padat až pod -3 stupně Celsia. To představuje vážné riziko pro ovocné stromy a jiné dřeviny, které v důsledku teplého března začaly kvést s výrazným předstihem. Loni v Česku zmrzlo až 80 procent úrody ovoce, což výrazně ovlivnilo dostupnost lokálních plodin na českém trhu.

„Každoroční jarní mrazíky jsou jednou z největších hrozeb pro české ovocnářství. Letos je situace opět citlivá kvůli brzkému nástupu vegetace. Pokud nechceme přijít o úrodu, musíme jednat rychle a s rozmyslem,“ upozorňuje Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. V dubnu 2024 došlo k mimořádně silným jarním mrazům zejména na území Čech. V důsledku prudkého ochlazení přišli ovocnáři až o 80 procent úrody. Podle vyjádření Ovocnářské unie došlo k částečnému nebo úplnému poškození květů u většiny ovocných stromů včetně jablek, které jsou hlavní plodinou českých ovocnářů.

Nejvíce ohrožené jsou v tomto období především časně kvetoucí ovocné druhy, jako jsou meruňky, broskvoně a v některých oblastech i třešně a švestky. Stromy jsou velmi citlivé během květu, kdy již při teplotách kolem -2 až -4 stupňů Celsia může dojít k nevratnému poškození.

Jak stromky ochránit?

Pěstitelé, ať už profesionální či zahrádkáři, mají několik možností, jak se mrazům účinně bránit. Využít lze jak tradiční metody, tak moderní postupy. Mezi nejčastěji doporučovaná opatření patří:

• Zakrytí stromků nebo porostu jahodníků netkanou textilií – lehká bílá textilie vytvoří ochranný mikroklimatický obal kolem koruny a zmírní účinek mrazu na květy.
• Zadýmování či mlžení sadu – řízené zakouření pomocí vlhkého dřeva nebo slámy sníží radiaci tepla a zpomalí ochlazování okolního vzduchu.
• Zavlažení půdy před mrazem – vlhká půda akumuluje více tepla a během noci ho uvolňuje, čímž pomáhá stabilizovat teplotu v blízkosti stromu.
• Využití přenosných ohřívačů, spalování biomasy či parafínových svíček – jak ve venkovních prostorech, tak i ve fóliovnících poskytují dodatečné teplo

Zemědělský svaz zároveň upozorňuje, že ochranné kryty nesmí být vlhké – vlhká textilie může naopak přispět k přenosu chladu a poškodit květy. Po odeznění mrazu je navíc nutné zakrytí včas odstranit, aby nedošlo k přehřátí rostlin při slunečném počasí.

• Tip: Jarní mrazíky opět spálily část úrody. Ovoce přitom mohly ochránit solární panely agrovoltaiky

Zemědělský svaz ČR doporučuje všem pěstitelům a zahrádkářům sledovat aktuální předpovědi počasí a nepodceňovat rizika jarních mrazíků. Včasná příprava může rozhodnout o tom, zda bude letošní sklizeň úspěšná. Ačkoli žádná metoda nezaručuje stoprocentní ochranu, kombinací uvedených opatření lze výrazně zmírnit dopady nepříznivého počasí.

Důsledek klimatické změny

Mírnější zimy a nadprůměrně teplé jarní měsíce, mezi které opět patři hlavně březen, vedou k tomu, že vegetace začíná rašit a kvést výrazně dříve než v minulosti. Tento posun však neznamená konec mrazivého počasí – právě naopak. Nestabilní teplotní výkyvy, které jsou pro klimatickou změnu typické, zvyšují pravděpodobnost návratu chladných front v době, kdy jsou rostliny nejzranitelnější.

Podle dlouhodobých dat z Českého hydrometeorologického ústavu se četnost jarních mrazů sice nemění, ale mění se jejich načasování vůči fenologickým fázím rostlin. Jinými slovy – mrazy přicházejí ve chvíli, kdy jsou ovocné stromy v pokročilejší fázi růstu, a tím pádem citlivější. Tento trend vytváří nové výzvy pro zemědělce i zahrádkáře, kteří se musejí přizpůsobit rychleji než kdy dřív.

• Psali jsme: Můžeme ještě vůbec říkat, že začalo jaro? Tradiční rozdělení roku přestává platit

Problém je to ale i pro zvířata. Loni jsme se tomu v článku na Obnovitelně.cz věnovali dopodrobna. Krásně je to vidět například na populaci ptactva. Když totiž vyraší čerstvé listy, zareagují na to housenky, které se začnou velmi rychle množit, chybí jim totiž běžná konkurence, která se probouzí ze zimních spánků a hibernací o něco později. Na velmi početnou populaci housenek zareagují ptáci, kteří začnou díky hojnosti potravy o něco dříve s kladením vajec a vyváděním mláďat.

To vše by mohlo být v pořádku, pokud housenky či ptáčata z ničeho nic „nevybijou“ právě rizikové jarní mrazy, mohlo by sse zdát, že se zkrátka nástup jara o něco urychlil. Jenže příroda nefunguje tak moc flexibilně, jak rychle zhoršuje a mění podmínky celosvětová změna klimatu. Housenky se totiž zakuklí všechny v jedno období podle svého stáří. A ptáci s čerstvě vyvedenými ptáčaty najednou nemají potravu a mohou zemřít hlady.

Když se ale vrátíme k zemědělství, právě v kontextu klimatické změny ochrana stromů před mrazy přestává být výjimečným opatřením a stává se rutinní součástí péče o sad. Do budoucna se navíc očekává, že pěstitelé budou muset stále častěji kombinovat více metod ochrany a investovat do technologií, které umožní rychlou reakci na extrémní výkyvy počasí - například pomocí agrovoltaiky.

Úvodní foto: Unsplash