Speciální škeble střeží zdraví obyvatel Varšavy. Vznikl o nich i film

Varšavská vodovodní úpravna používá ke kontrole kvality vody škleble. Neobvyklí zaměstnanci nejsou pozůstatkem zastaralého systému, právě naopak. Moderní objekt využívá živé organismy zcela záměrně a spíše jako doplněk k běžným kontrolním mechanismům. Takzvaný biomonitoring je založen na schopnosti škeblí reagovat na znečištění vody uzavřením svých lastur.

Celý proces začíná v čistých jezerech, kde jsou škeble odchytávány. Následně jsou převezeny do laboratoře, kde se po dobu dvou týdnů aklimatizují na nové podmínky. Během této fáze jsou také kalibrovány – odborníci zjišťují, při jakém úhlu jsou jejich lastury zcela otevřené a při jakém zavřené. Tato data jsou zásadní pro správnou interpretaci jejich reakcí na kvalitu vody.

Pak je pracovníci úpravny vody posadí na podstavce a na lastury připevní senzory. Když se škeble uzavře, senzor vědcům odešle varování. Pokud se šest z osmi škeblí současně uzavře na dobu delší než čtyři minuty, systém spustí poplach, který signalizuje možné znečištění vody.

„Senzory na škeble lepíme speciálním lepidlem, které zvířatům nijak neškodí, a po třech měsících je vypouštíme zpět do jejich mateřského jezera. Tato situace pro ně není stresující, o naše ‚kolegy‘ se staráme dobře,“ vysvětluje vědkyně Anna Zdanowicz ze společnosti Water Technology Department Head MPWiK Warsaw.

Pochopitelně se nejedná o to jediné, co by kontrolovalo a monitorovalo čistotu polského vodovodního řádu. Je to ale účinný doplněk k mnoha moderním technologiím a postupům, stejně jako například psi cvičení na rozpoznání výbušnin, kteří mohou napomoci označit podezřelé zavazadlo.

• Tip: Velryby se naučily děsivě imitovat lidský hlas. Trénují nás i na povídání s mimozemšťany

Pozornost si pracující škeble získaly i na filmovém plátně. Dokumentární snímek Gruba Kaśka režisérky Julie Pełky mapuje jejich roli v systému varování před znečištěním a obecně využití biologických indikátorů ve službách lidské společnosti.

„Tímto filmem jsem chtěla ukázat, jak moc jsme na přírodě závislí,“ říká Pełka. „Přišlo mi fascinující, že lidé využívají škeble jako varovný systém proti nebezpečí.“ Podle ní je to i symbolické – lidé používají smysly mlžů jako ochranu před nástrahami moderní civilizace. „Dalo by se říct, že se tak vlastně chrání sami před sebou,“ dodává režisérka.

Podobné systémy biomonitoringu jsou využívány i v jiných městech, například v Poznani, kde se škeble používají k monitorování kvality vody z řeky Warty. I Česko využívá služeb zvířat ke kontrole kvality vody. Nejedná se ale o škeble, nýbrž o pstruhy duhové, kteří jsou citliví na toxiny a jejich chování může indikovat změny v kvalitě vody, nebo o raky, kterým se ve špinavé vodě mění tlukot srdce.

Čeští pstruzi i raci

Pstruzi žijí ve speciálních nádržích, kterými protéká voda z Želivky, která zásobuje pitnou vodou hlavní město, Středočeský kraj a Vysočinu. Nádrž je monitorována pomocí kamerového systému 24 hodin denně. Pokud dojde k náhlé změně kvality vody, pstruzi na to reagují změnou svého chování, což umožňuje včasnou detekci potenciálního znečištění.

Dalším funkčním příkladem biomonitoringu jsou také raci, kteří kontrolují kvalitu vody v pivovaru v Protivíně. Tam odborníci sledují jejich srdeční tep. Pokud zvířata zaznamenají znečištění vody, upozorní na to pomocí senzorů svým srdečním tepem během několika vteřin.

• Psali jsme: Jako z hororu: Nedávno objevená parazitická houba dělá z pavouků zombie

„Mohou fungovat jako ochrana před nějakých zásahem zvenčí, ale jde i o běžné hlídání kvality vody. Abychom zamezili planým poplachům, využíváme pět raků. Pouze v případě, že bude reagovat většina z nich, vyhodnotíme, že se s vodou něco děje, a bude následovat kontrola pomocí chemických analýz,“ vysvětlil pro Český Rozhlas Pavel Kozák, ředitel Výzkumného ústavu Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Nasazení živočichů do služby pro ochranu vody je důkazem toho, že příroda a technologie se nemusí vylučovat – naopak, mohou se skvěle doplňovat. Škeble, pstruzi i raci tak připomínají, že i v době umělé inteligence a digitálních senzorů mají své místo přirozené reflexy a instinkty. Citlivost živých organismů často předčí technické přístroje a umožňuje včasné zachycení problémů dříve, než se naplno projeví. Ať už jde o městské úpravny, přehrady, nebo pivovary, zůstává společným jmenovatelem to nejdůležitější – ochrana kvality vody a prevence katastrof.

Úvodní foto: Willow, CC BY-SA 3.0