Češi vybudují na Slovensku jeden z největších větrných parků. Elektrárny budou pohánět hlavně průmyslovou zónu
Větrná farma skupiny JRD by měla vyrobit čtvrt milionu megawatthodin elektřiny ročně. Díky tomu vzroste i podíl obnovitelných zdrojů ve slovenském energetickém mixu.
Kristýna Čermáková
10. 1. 2025
Česká skupina JRD připravuje na Slovensku prostřednictvím své dceřiné společnosti významné investice do projektů větrných elektráren. Větrný park s 18 turbínami a celkovým výkonem 108 megawattů, který by měl patřit mezi největší projekty svého druhu u našich východních sousedů, vznikne u Nitry.
„Větrné elektrárny na Slovensku zatím nepředstavují významný obnovitelný zdroj elektřiny. To by se i díky nám mohlo změnit,“ řekl k připravovaném projektu Jan Sadil, CEO skupiny JRD a dodal: „Elektrická energie vyrobená z těchto větrných elektráren by měla prioritně směřovat do průmyslového parku v Nitře.“
Projekt je v současné době v přípravné fázi. V listopadu došlo k podpisu smluv o spolupráci se starosty šesti obcí z okolí Nitry. Větrný park se bude rozkládat v katastrálních územích obcí Výčapy-Opatovce, Koniarovce, Hrušovany, Preseľany, Kamanová a Horní Obdokovce.
Nitranský region je známý dobrými větrnými podmínkami. Na základě dostupných dat lze počítat s přibližnou roční produkcí kolem 250 tisíc megawatthodin bezemisní zelené energie. Jde tak o významný zdroj elektrické energie.
Možná se tak dá i říci, že je v tomto ohledu Slovensko poučenější než Česká republika, kde se výstavbě větrných parků velmi často místní obyvatelé brání. Tomu jsme se věnovali v předchozím článku o větrných elektrárnách i na Obnovitelně.cz. Většina občanů velké větrníky přitom nakonec přijímá, když by to znamenalo finanční výhody pro ně či pro jejich obec.
„Náš záměr vždy prezentujeme celé obci, starostovi, poslancům i obyvatelům na veřejné konzultaci. Starostové ve většině obcí byli projektu nakloněni od začátku, velmi důležité ale bylo získat zájem většiny obyvatel obcí,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Kamil Dombrovský z energetické divize JRD.
Celý proces trval ale i tam dlouho. Od prvního oslovení obce až do podpisu smlouvy o spolupráci může uplynout i celý rok. Některé obce připravily referendum, některé byly proti. Dnes má ale divize JRD na Slovensku dohodnutou spolupráci celkem s 12 obcemi.
Součástí projektu je i krajinářská studie
„Obavy byly převážně ze strany občanů. Umístění jsme však vybírali velmi zodpovědně. Větrné turbíny budou dostatečně vzdáleny od chráněných území, podél rychlostní silnice, podél již naplánovaného trasování vedení velmi vysokého napětí. Na Slovensku platí nařízení, které určuje minimální vzdálenost větrného generátoru od obydleného domu – jeden kilometr. V této vzdálenosti není generátory slyšet,“ dodává Dombrovský.
Projekt podléhá procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Součástí EIA je také krajinářská studie, a tu společnost připravila dopředu. Větrný park nebude oplocen, nebude tak představovat migrační bariéru pro zvěř. Navíc pozemky kolem turbín se budou zemědělsky využívat tak, jako je tomu doposud.
Obce díky větrné elektrárně také získají příspěvek do rozpočtu. „Jedná se o finanční kompenzaci v každém roce, ve kterém bude větrná elektrárna provozována. Jednotlivé kompenzace se pro každou obec liší, a to především, v závislosti na počtu větrných turbín v katastrálním území dané obce,“ vysvětluje Dombrovský.
V oblasti obnovitelných zdrojů energie připravuje společnost řadu projektů i v České republice, a to jak do solárních, tak větrných elektráren. „Co se týká větrných elektráren, v rámci naší republiky se zaměřujeme na lokality s nejlepším větrným potenciálem. V současnosti tak máme v různých stádiích developmentu přes sto megawattů rozpracovaných projektů. Těší nás, že i v Česku je řada starostů, kteří si uvědomují význam obnovitelných zdrojů pro energetiku a jsou větrným elektrárnám nakloněni,“ dodává Michal Arnold, ředitel energetické divize JRD.
Výstavba větrného parku podle něj patří mezi nejnáročnější projekty, celý proces od přípravy k realizace odhaduje v případě slovenského projektu na 3 až 5 let. Samotnou výstavbu lze přitom zvládnout za rok, maximálně rok a půl.
Úvodní foto: JRD Energo