Nebylo úniku: Ohňostroje plašily ptáky i deset kilometrů daleko a vyhnaly je do nezvyklých výšek
Stovky uhynulých pěnkav, mrtvé labutě, zranění dravci po nárazu do elektrického vedení. I letošní silvestr si vyžádal mnoho obětí z řad opeřenců. Podle nizozemské studie nemají klid ale ani ti, kteří žijí od měst dále.
Kristýna Čermáková
7. 1. 2025
Že silvestrovské oslavy zvířatům škodí, není žádným tajemstvím. Dělobuchy, petardy, světelné výbuchy a mnoho dalších efektů neplaší pouze domácí mazlíčky a hospodářská zvířata, ovlivňují také divokou faunu. Na sociálních sítích ochránci zvířat sdíleli záběry uhynulých ptáků, kteří zemřeli při nárazu do budov a drátů či kvůli infarktu, schvácené srny nebo sraženou zvěř, která zmatečně pobíhala po silnicích.
Podle nizozemské studie, která mapovala svůj region pomocí meteorologických radarů, se v oblastech s vysokou hustotou civilizace (a tedy i ohňostrojů a dalších oslavných zvyků během půlnoci) zvedlo do vzduchu přes 380 tisíc ptáků, kteří zamířili do výšky nad 500 metrů. To je pro mnoho letců velmi nezvyklé.
Animace, kterou sdílel server Horizon Science, zobrazuje navíc pouze hejna ptáků, protože mají ve větším počtu dostatečnou hustotu, kterou radar dovede zachytit. Uvedený výzkum zkoumal i různé reakce jednotlivých druhů ptáků. Někteří si totiž dokázali na ruch civilizace zvyknout či se ukrýt v lesích a dutinách, ptáci v otevřené krajině ale na ohňostroje reagovali velmi citlivě.
„V průměru na silvestra létalo přibližně 1000krát více ptáků než v jiné noci. Zjistili jsme, že jejich pohyb související s ohňostrojem klesal se vzdáleností. Nejvýraznější byl v prvních pěti kilometrech, ale celková letová aktivita zůstala desetkrát zvýšená i ve vzdálenostech do přibližně deseti kilometrů (od nejbližšího ohňostroje),“ uvádí autoři studie.
Většina holandského ptactva přitom žije v těsné blízkosti lidských obydlí. Výzkum prokázal, že 62 procent všech ptáků se nacházelo do vzdálenosti 2,5 kilometrů od nejbližšího ohňostroje. Po vyrušení zůstali ptáci ve vzduchu v průměru 45 až 60 minut. To vyžaduje množství spálené energie, kterou ptáci potřebují například na shánění potravy nebo udržení tělesné teploty.
Deficit energie se pak může stát mnoha ptákům osudným i několik dní po silvestrovských oslavách. Například husy prodloužily dobu shánění potravy až o 10 procent po dobu minimálně 11 dní po Novém roce. Drobným ptáků ale k úhynu stačí pouze stres z neznámé situace.
V roce 2012 například zemřelo 200 vlhovců červenokřídlých v Arkansasu, v Římě v roce 2021 zemřely nespočítané stovky špačků obecných, v roce 2011 se ve Švédsku nalezlo 100 mrtvých kavek a během letošního Silvestra 2025 zemřelo v Bulharsku téměř 600 pěnkav jikavců, 15 jednotlivců z obrovského hejna se veterinářům podařilo zachránit.
V Česku se silvestr nejčastěji dotkne labutí a dalších velkých ptáků, kteří v panice a tmě s oslepujícími záblesky z ohňostrojů narazí do pevné plochy. Dost pravděpodobně jsou to ale spíše jen taková zvířata, jejichž úhyn se nám podaří zjistit. O úmrtí stovek až tisícovek divokých a drobných živočichů se nikdy nedozvíme.
„Silvestr i Nový rok byl u nás v záchranné stanici ohledně příjmů živočichů a výjezdů záchranářů klidný. Přijmuli jsme jen dva případy a vyřídili několik dotazů na pohotovostní lince. Neměli bychom se však mylně domnívat, že hluk a záblesky ohňostrojů přestaly volně žijícím živočichům vadit, nebo, že všichni Pražané a návštěvníci již dodržují vyhlášku hlavního města Prahy, která reguluje tuto zábavu. Možná zraněné zvíře jen neleželo na chodníku a nikdo ho nepotkal,“ uvádí Záchranná stanice hlavního města Prahy.
I s ohledem na výsledky nizozemské studie je pak otázkou, zda regulace, kterou chystá Ministerstvo životního prostředí, bude vůbec užitečná. Nové omezení na zábavní pyrotechniku bude platit nejméně 250 metrů od nemocnic, zoologických zahrad, domovů důchodců a chovů zvířat včetně včelstev. Tato vzdálenost nicméně působí jako nedostatečná.
Úvodní foto: GreenBalkans (se svolením organizace)