ČEZ udělal už přes 150 debat k větrným elektrárnám. Soulad s místními se vyplatí, věří Krejčiříková
Do roku 2030 i po něm plánuje ČEZ masivní výstavbu obnovitelných zdrojů. Rozvoj ale brzdí takzvané zombie projekty, které blokují kapacitu sítě.
Kristýna Čermáková
8. 12. 2024
Výstavba obnovitelných zdrojů trvá dlouho a na mnoha potenciálních místech chybí kapacita v síti. „Faktem však je, že část této kapacity je blokována projekty, které pravděpodobně nebudou nikdy realizovány. Tady je třeba přijmout legislativní řešení, jak se těchto takzvaných zombie projektů zbavit,“ uvádí v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Zuzana Krejčiříková.
Ochranu klimatu vnímá ČEZ jako dlouhodobý cíl, který nelze odkládat a který musíme slovy Krejčiříkové řešit všichni společně teď a tady. Zuzana Krejčiříková je ředitelkou útvaru Public Affairs skupiny ČEZ, působí také v Bruselu, věnuje se dekarbonizaci a diskutovaným tématům a vystupovat bude na konferenci Pro moderní Česko v Jihlavě 13. prosince, kde se zúčastní debaty o zelené modernizaci Česka. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem události.
Co nám v tuto chvíli chybí pro rozvoj obnovitelných zdrojů?
Klíčová je především širší podpora veřejnosti. Stále se setkáváme u veřejnosti, zástupců všech úrovní samospráv, ale nezřídka i úředníků z rezortů, a rovněž politické reprezentace s názory, že obnovitelné zdroje vlastně nejsou potřeba, Evropská unie je podle nich v dekarbonizaci osamocena a naše úsilí stejně ničemu nepomůže.
Snažíme se nad konkrétními čísly vysvětlovat, že ani Česká republika v rámci Evropské unie, ani Unie v rámci celého světa není osamocena. Obnovitelné zdroje staví dosud čistě uhelné Polsko, dekarbonizují Spojené státy americké a největší příspěvky k dekarbonizaci prostřednictvím rozvoje obnovitelných zdrojů má Čína.
Proto by nepochybně prospěla například centrálně vedená kampaň ze strany státu směrem ke každému z nás, založená na expertních datech, která by nastínila, proč obnovitelné zdroje v kombinaci s jadernou energetikou dávají po všech stránkách smysl i České republice. Osvěta by se také měla zaměřit na takzvaný NIMBY efekt (princip „ne na mém dvorku“).
Obecně také platí, že většímu rozvoji obnovitelných zdrojů brání především zdlouhavé povolovací řízení. Potýkáme se nejen s časovou náročností, ale také s rozdílným přístupem v různých částech republiky. Toto je nejmarkantnější v rámci developmentu větrných elektráren, kdy jen samotný proces posuzování vlivu na životní prostředí si obvykle vyžádá až dva roky. Vyřídit pak všechna potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Obnovitelné zdroje potřebují takzvané akcelerační zóny.
Další překážkou může být v některých místech nedostatečná kapacita sítě. Faktem však je, že část této kapacity je blokována projekty, které pravděpodobně nebudou nikdy realizovány. Tady je třeba přijmout legislativní řešení, jak se těchto takzvaných zombie projektů zbavit.
Otázkou, kterou řešíme, je také rentabilita projektů bez dotační podpory. V Česku je rozvoj obnovitelných zdrojů podporován primárně z Modernizačního fondu s vazbou na cíle Národního klimaticko-energetického plánu.
Rozvoj obnovitelných zdrojů je v rámci ModFondu rozdělen do dvou oblastí: Malé obnovitelné zdroje mají nastavenou jednotkovou investiční podporu a velké obnovitelné zdroje si musí svoji podporu vysoutěžit v aukci. Vývoj cen elektřiny ukazuje, že bez posílení těchto ekonomických pobídek nebude rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice dostatečný.
Jakými kroky se na rozvoji podílí ČEZ?
Skupina ČEZ je aktivní jak v oblasti developmentu, tak samotné výstavby a provozu obnovitelných zdrojů. Díky našim zkušenostem nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí, máme jedinečné know-how a dlouhodobě si tak udržujeme expertní týmy, což nám nyní pomáhá v další etapě rozvoje obnovitelných zdrojů.
Pro naplnění naší ambice v oblasti obnovitelných zdrojů usilovně pracujeme na developmentu a realizaci projektů. V aktivním developmentu máme více než pět gigawatt-peaků. Jen letos jsme zprovoznili nebo ještě zprovozníme sedm fotovoltaických projektů o celkovém instalovaném výkonu bezmála 40 megawatt-peaků, další projekty jsou ve fázi výstavby či developmentu.
Pro větrnou energetiku je stěžejní Vysočina a Moravskoslezský kraj
Jakým překážkám musíte při snaze o dekarbonizaci čelit?
Skupina ČEZ si ve své strategii Čistá Energie Zítřka – VIZE 2030 vytyčila jasné cíle právě i v oblasti obnovitelných zdrojů. Vznik Modernizačního fondu se zajištěným podílem pro rozvoj obnovitelných zdrojů a preferenční přístup k současným provozovatelům fosilních zdrojů dával tomuto našemu plánu reálnou šanci na realizaci. Od publikace těchto cílů se však významně změnilo vnější prostředí.
Vyšší růst instalované kapacity obnovitelných zdrojů snižuje velkoobchodní ceny elektřiny zejména v hodinách s příznivými přírodními podmínkami, což přináší takzvanou kanibalizaci cen a negativně dopadá na návratnost investic do nových zdrojů. Pro investory v Česku je tak výnosnější použít peníze v jiných projektech než pro investice právě do fotovoltaiky.
I když i ČEZ má řadu připravených projektů včetně zajištěných pozemků a schváleného vyvedení výkonu, nebude moci za stávajících regulatorních podmínek realizovat všechny zamýšlené projekty. Vše záleží na správném nastavení podpůrných schémat.
Jaký je dlouhodobý plán ČEZ v oblasti rozvoje solárních a větrných elektráren? Jak se tyto plány liší v jednotlivých regionech?
Naše největší projekty, a tedy také ty nejvýznamnější z hlediska instalovaného výkonu, postavíme v Ústeckém kraji. Pokud bych měla jmenovat jeden projekt za všechny, pak to může být třeba FVE Vysočany Plató o plánovaném instalovaném výkonu 115,7 megawatt-peaků. To už je opravdu velký projekt, na kterém se krásně ukazuje využití Ústeckého kraje coby místa připraveného pro rozvoj nové éry energetiky.
Tato fotovoltaika vyroste v místech bývalého odkaliště Elektrárny Tušimice, tedy místa, které by těžko našlo jiné využití. Nejedná se o pozemek vhodný pro zemědělské účely, nejde ani o stavební parcelu, tedy výstavba solárního parku se zde přímo nabízí. Fotovoltaika je přitom dočasnou stavbou. Na daném místě také vždy aplikujeme opatření vedoucí k posílení biodiverzity, a tak těmto místům vracíme jejich předindustriální charakter.
Ústecký kraj je historicky významné energetické území, a proto zároveň využíváme existující soustavu připojení. Jakkoliv se bez investic do vyvedení výkonu a samotného připojení neobejdeme, můžeme zde zároveň obnovitelné zdroje budovat bez gigantických fyzických investic do sítě, které by si vyžádalo jiné, energetikou nedotčené území.
Z hlediska větrnosti jsou pro nás stěžejními kraji Vysočina, Moravskoslezský kraj a některé oblasti Pardubického a Libereckého kraje.
Do jakých lokalit budete obnovitelné zdroje umisťovat?
Fotovoltaiky stavíme primárně na brownfieldech nebo jinak nevyužitelných pozemcích s nízkou produkční schopností – například bývalé montážní místo pro šachtu, bývalá skládka uhlí a podobně.
Komunikace s místními je pro rozvoj OZE zásadní
Jak je společnost připravena na rozvolnění a decentralizaci z velkých elektráren do stovek až tisíců drobných zdrojů?
Decentralizaci vnímáme jako přirozený vývoj energetického systému. Samozřejmě že některé trendy mohou být krátkodobě ohrožením tradičního obchodního přístupu, nicméně jiné generují nové obchodní příležitosti v daných lokalitách.
Jak hodnotíte současnou legislativu týkající se obnovitelných zdrojů v České republice? Je podle Vás dostatečně podporující?
Jednou ze zásadních administrativních bariér tvoří zdlouhavá příprava v území a navazující povolovací řízení. Potřebujeme zásadně urychlit povolování obnovitelných zdrojů.
Stát by měl v rámci stávajících povolovacích postupů přijmout opatření, která usnadní umisťování a povolování obnovitelných zdrojů v území, nepochybně má plně v rukou metodické vedení správních orgánů, ať již na úseku územního plánování, otázkách krajinného rázu, odnímání ze zemědělského půdního fondu nebo hodnocení podle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Tam všude se setkáváme s administrativními překážkami, ale zároveň i s prostorem pro cílenější aplikaci ve vztahu k obnovitelným zdrojům.
Jak by mohly současné dotační programy více motivovat investory?
Již v odpovědi na první otázku konstatuji, že současně nastavený dotační rámec spočívající v poskytování pouze investiční podpory na výstavbu nových obnovitelných zdrojů není zárukou návratnosti vynaložené investice.
Bylo by proto žádoucí, aby stát opětovně zvážil zavedení i takzvané provozní podpory pro nově budované fotovoltaické zdroje, například ve formě aukčního systému. Tento systém by umožňoval výrobcům elektřiny soutěžit o podporu formou aukcí, v rámci kterých by se stanovila garantovaná cena za vyrobenou elektřinu na určité období.
Jaký vnímáte postoj veřejnosti k dekarbonizaci? Jak se to ČEZu daří komunikovat a jakou máte zpětnou vazbu?
Práce na komunikaci s veřejností, na osvětě, vysvětlování, co se to vlastně v energetice děje a proč, je jedním z našich dlouhodobých úkolů a nelze jej oddělit od dalších částí, jako je development nebo pak samotná výstavba.
Obnovitelné zdroje energie nechceme tlačit na sílu. Vnímáme ale – stejně jako vláda a další představitelé veřejné moci – že ochrana klimatu je dlouhodobý cíl, který nelze odkládat a musíme ji řešit všichni společně teď a tady. Proto tam, kde nové zdroje stavíme, ale i tam, kde současné zdroje utlumujeme, zavíráme postupně provozy, mluvíme s lidmi, se starosty i zastupiteli.
Když to vezmu na příkladu větrných elektráren, které jsou vizuálně velmi viditelné, a proto logicky vyvolávají i spoustu emocí – kolegové z developmentu objíždějí jednotlivé obce, objeli takto už doslova celou republiku, na svém kontě mají přes 150 debat s občany, starosty i zastupiteli. Chápeme, že postavit na svém katastru třeba právě větrnou elektrárnu znamená významné a dlouhodobé rozhodnutí. Netlačíme proto zástupce obce k rychlému stanovisku.
Standardně probíhá jednání několik měsíců, kdy transparentně a detailně vysvětlujeme naše záměry a možnou spolupráci. Nové zdroje čisté energie chceme budovat nejen tam, kde jsou pro tento typ zdroje vhodné přírodní podmínky, ale chceme být zároveň v souladu s místním obyvatelstvem.
Troufám si tvrdit, že tento přístup funguje, i když je složitější a zdlouhavější. Veřejné mínění se i díky tomu mění. Lidé si uvědomují, že lokální, nevyčerpatelný zdroj energie, z něhož navíc mohou čerpat i výhody třeba v podobě pravidelného příjmu pro obec, znamená z dlouhodobého hlediska bezpečnost, co se dodávek týče, ale také třeba čistší ovzduší.
Úvodní foto: Archiv ČEZ