Hospodářský výbor Stanjurův bič na solárníky ani neodmítl, ani nepodpořil

Čtvrteční bouřlivé jednání Hospodářského výboru k zásadním pozměňovacím návrhům retroaktivně upravujících podporu tisícům zdrojů obnovitelné energie skončilo bez stanoviska a rozhodovat se tak bude až během třetího čtení. Zejména opoziční poslanci, ale i zástupci Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Solární asociace upozornili na řadu faktických nedostatků i na fakt, že pozměňovací návrhy jsou v rozporu s tuzemským i evropským právem. Ministerstvo financí ani Ministerstvo průmyslu a obchodu zjevně nedokázalo poslance a poslankyně z Hospodářského výboru přesvědčit, že navržené škrty jsou v souladu s principy právního státu a bez budoucího rizika pro stát v podobě žalob. Na možné ohrožení investic již reagovali investoři z Německa, Rakouska a Švýcarska oznámením o přípravě žaloby na ochranu investic.

Návrhy na předmětné změny v energetickém zákoně představil v uplynulých týdnech Ministro financí Zbyňek Stanjura a Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Tyto bezprecedentní retroaktivní zásahy do státem garantované podpory navrhuje Ministerstvo financí současně s představením státního rozpočtu na příští rok, v němž plánuje částku vyčleněnou na podporu obnovitelných zdrojů energie oproti předešlému roku snížit o téměř 23 miliard Kč. Přesto, že ministr Stanjura do médií opakovaně hovoří o krocích mířených na solárníky, změny dopadnou na všechny podporované zdroje energie.

„Poslankyně a poslance Hospodářského výboru jsme dnes upozornili na zásadní dopady návrhů ministerstva financí a ministerstva průmyslu nejen na provozovatele solárních elektráren, ale všech typů obnovitelných zdrojů energie. Fakt, že hospodářský výbor nepřijal ke stanoviskům kladné nebo negativní stanovisko ukazuje nedůvěru v návrhy, které neprošly připomínkovým řízením, nejsou podloženy potřebnými analýzami a budou mít možná vládou nechtěné dopady na domácnosti, obce zemědělce a tisíce dalších výrobců energie,” komentuje výsledek Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. „Věříme, že poslanci ve třetím čtení budou reflektovat věcné argumenty, které dnes na výboru zazněly a neuvalí na subjekty jako jsou základní školy, zemědělská družstva a další výrobce energie nesplnitelné povinnosti s likvidačními důsledky,” dodává.

Podcast Pod proudem: Postup státu proti solárníkům po roce 2010 byl nehoráznost, říká Hotar z Photon Energy

„Retroaktivní snížení dříve slíbené podpory, za posledních 15 let navíc už podesáté, může jednak zlikvidovat již existující elektrárny a jednak je to signál, že se garantovaná podpora může změnit jedním lusknutím prstu. Kdo by se pak do takového hazardu, tedy investic v Česku, pouštěl, když dnes může investovat do stabilnějších zemí jako Polsko nebo Rumunsko? V podílu obnovitelných zdrojů energie stále výrazně zaostáváme za zbytkem Evropy a abychom byli schopni dodržet energetické cíle, musíme nutně stavět nové, velké zdroje obnovitelné energie. Dnes se staví především menší a středně velké střešní elektrárny, které ale nebudou stačit pokud se chceme připravit na dekarbonizaci energetiky. Tomu ale nyní pravděpodobně odzvonilo,“ dodává Jan Krčmář.

Na návrhy vlády už reagovali investoři ze sousedního Německa a Rakouska a také za Švýcarska. Vrchní představitelé vlády, předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura, již obdrželi oznámení o zahájení sporu, který vyplývá z porušení závazků České republiky podle Smlouvy o energetické chartě (ECT) a Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic (BIT). Skupiny Enery, Voltaic Network a Photon Energy Group stejné oznámení zaslaly také prezidentu republiky Petru Pavlovi. Jedná se o první krok, který předchází zahájení mezinárodních arbitráží.

Opatření jdou proti české i evropské legislativě

V tomto roce by se nejednalo o první soudní spor takového rozsahu: „Česká republika na začátku tohoto roku již v jednom arbitrážním řízení týkající se solárního sektoru prohrála. Řízení ohledně solární daně skončilo rozhodnutím, že je Česká republika povinna žalobcům nahradit škodu, kterou toto opatření způsobilo. Toto rozhodnutí bude v budoucích sporech sloužit jako návod, podle kterého budou postupovat další zahraniční investoři,“ vysvětluje Pavel Doucha, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti.

• Tip: Doba bateriová je tady. Novela Lex OZE III má šanci otevřít nové možnosti hospodaření s elektřinou

Návrhy s sebou nesou riziko dalších soudních sporů a řízení pro porušení evropského práva.

Ministři o návrzích neříkají pravdu

Vláda chce snížení podpory dosáhnout řadou kroků. Mimo jiné plánuje zastavit vyplácení podpory v hodinách, kdy je na trhu s elektřinou dosaženo záporných cen. A to i v případě, že by elektrárny danou energii uložily do baterií. Výrobci tak nemají možnost na návrh jakkoliv reagovat, a to i přesto, že ministr Vlček opakovaně tvrdí opak. Kromě toho se návrh týká nejen velkých solárních zdrojů, ale všech podporovaných zdrojů energie postavené do roku 2012

„Ministr průmyslu a obchodu tvrdí, že se na toto opatření, které má platit od 1. července 2025, mohou provozovatelé připravit. To se ale neslučuje s realitou. To jen opět dokazuje, že návrhy jsou připraveny bez dostatečné znalosti dané problematiky a obsahují celou řadu faktických nedostatků i logických chyb,” říká Krčmář. “Kromě toho ministr lidem tají, že toto zásadní snížení tržeb dopadne na tisíce drobných výrobců energie, mezi které patří i domácnosti, města, školy či zemědělci”.

Individuální kontroly a stopka na zdánlivé výnosy

Ministerstvo chce zavést individuální kontroly. Měnit se má také hranice výnosnosti investic, která je aktuálně zákonem stanovena na úrovni 8,4 %. Sektorové šetření však prokázalo, že skutečná výnosnost se pohybuje mezi 6 % a 6,89 %, tedy výrazně pod stanovenou maximální hranicí.

„Ministerstvo financí rovněž navrhuje zohlednit v budoucích výnosech příjmy z prodeje elektřiny po ukončení podpory v roce 2030. Nicméně odhadovat cenu elektřiny v této době je nemožné, vývoj cen energií nelze předvídat ani na rok dopředu. Tento přístup ukazuje nepochopení problematiky ze strany ministerstva financí,“ hodnotí Jan Krčmář.

Připravované změny se mají diskriminačně týkat pouze fotovoltaických elektráren vystavených mezi lety 2009-2010. „Zástupci vlády toto rozhodnutí zaměřit snížení podpory pouze na konkrétní FVE prozatím dostatečně neodůvodnili,“ uzavírá Krčmář.

Zdroj: TZ

Úvodní foto: Bragen