Zateplením proti úmorným vedrům. Správná izolace udržuje komfort a snižuje účty za energie i v létě

Jednou z možností ochrany proti horku, kterou si ovšem spousta lidí stále spojuje pouze s ochranou proti úniku tepla v chladných měsících, je zateplení. Izolace na stěnách slouží jako bariéra mezi vzduchem venku a uvnitř.

V létě zateplený dům připomíná ledničku. Každá moderní chladnička má tlusté stěny plné izolace, aby se do ní nedostal teplý vzduch z místnosti. Když zůstanou dveře ledničky pootevřené, musí jet lednička na plný výkon, přičemž spotřebuje mnohem více elektřiny. Nezateplený dům s klimatizací je tak obdobně nehospodárný jako lednička s pootevřenými dveřmi.

Na rozdíl od klimatizace má zateplení ještě jednu výhodu: nejsou zapotřebí žádné provozní náklady a nepředstavuje žádnou zátěž pro životní prostředí. „Provoz klimatizace v bytě vyjde na vyšší jednotky tisíc ročně, navíc je potřeba počítat i se servisem. U zateplených domů s vyřešeným zastíněním oken většinou klimatizace pro příjemnou teplotu v interiéru ani není potřeba,“ řekla Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace, která je členem aliance Zateplujeme Česko.

Zateplení sice vyžaduje několikanásobně větší vstupní investici, její návratnost je ovšem aktuálně rekordně rychlá. „Před deseti lety se návratnost investice do zateplení bez dotace pohybovala okolo dvaceti let, s dotací poté vycházela na necelých patnáct let. Dnes se při využití dotace z programu Nová zelená úsporám investice běžně vrátí do deseti let, často i dříve. To je pětkrát kratší doba, než je běžná životnost opatření,“ uvedl Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR, které je rovněž členem Zateplujeme Česko.

Průměrná teplota vzrostla o 2,2 stupně

Trend v posledních desetiletích je přitom jednoznačný a horké dny budou spíše ještě přibývat. Od roku 1961 narostla průměrná teplota už o 2,2 stupně Celsia, jak upozorňuje projekt Fakta o klimatu. A zatímco v roce 2011 bylo v Česku 23 tropických dní, v roce 2022 jich bylo již 45. Vysoké teploty přinášejí i zdravotní hrozbu, pokud si totiž lidé od veder nemohou odpočinout ani doma, zvyšuje se pravděpodobnost přetížení organismu. Kvůli vlnám veder zemřou v Evropě tisíce lidí.

Podle průzkumu analytického ústavu STEM pro Zateplujeme Česko není každý třetí obyvatel republiky, který obývá vlastní bydlení, spokojen s teplotou ve svém bytě či rodinném domě. Nejčastěji si stěžuje právě na úmorné vedro.

• Tip: Za provoz klimatizace zaplatí rodiny přes léto tisíce korun. Výhodnější je chlazení tepelným čerpadlem

Pro 16 procent dokonce není po významnou část léta teplota v jejich obydlí únosná. V nezateplených panelových bytových domech je horko dokonce každému druhému, v těch zateplených je situace lepší – na teplo si stěžuje pouze každý třetí.

Průzkum, kterého se zúčastnilo 1981 osob, také ukázal, že 12 procent dotazovaných má doma klimatizaci a dalších 20 procent o jejím pořízení uvažuje. Ani s klimatizací ovšem nemusí být domácnosti spokojené. Třetině lidí je totiž v létě doma přílišné teplo i s klimatizační jednotkou.

Důvodem může být například nevhodně zvolený výkon nebo její nesprávné užívání, popřípadně neřešené stínění. S přibývajícím počtem tropických dní se navíc používání klimatizace značně prodraží.

Lidé si více stěžují na teplo v bytech

Letní vedra trápí téměř dvakrát více obyvatele bytů nežli rodinných domů. „V rámci daného typu nemovitosti je nejvýznamnější rozdíl právě mezi zateplenými a nezateplenými panelovými bytovými domy,“ poznamenal Jaromír Mazák, ředitel výzkumu agentury STEM. Lidé v zateplených bytových domech jsou navíc většinově s vnitřní teplotou spokojeni jak v létě, tak v zimě.

Z průzkumu dále vyplývá, že podíl zateplených rodinných domů je významně menší, než je tomu u domů bytových. Pouze polovina lidí z rodinných domů žije v nemovitosti se zateplenými stěnami a v domech s komplexní renovací (zateplení stěn, střech i nová okna) jen necelá třetina.

• Psali jsme: Čtvrt milionu na zateplení domu. Oprav dům po babičce nabídne příspěvek většímu množství zájemců

Mezi obyvateli bytových domů žijí skoro dvě třetiny v zateplených domech, což – možná trochu paradoxně – táhnou hlavně paneláky, u nichž je vyšší míra zateplení. Výměnu oken za nová provedlo 80 procent lidí jak v bytových, tak i v rodinných domech. Přehřívání domu ovšem závisí i na dalších faktorech.

„Například světlá barva fasády se rozehřívá méně než tmavá. Důležité je také myslet na to, jak dům ‚chránit‘ před sluncem, které by jej jinak rozehřívalo. Z nezateplených stěn se během delšího období horkých letních dnů snadno stanou akumulační radiátory, které vyzařují teplo i v noci. Pomocí kvalitního zateplení stěn můžete jejich přehřívání zamezit,“ řekl Pavel Svoboda, předseda Cechu pro zateplování budov, který je členem aliance Zateplujeme Česko.

Dodal, že je potřeba si také uvědomit, jak důležité je stínění oken, především těch na jižních, jihovýchodních a jihozápadních stranách. „Zateplení domu se dnes podle potřeby navrhuje a realizuje rovnou se systémovým doplněním vnějšími žaluziemi či roletami,“ poznamenal Svoboda.

Obecně rovněž platí, že čím větší prosklenou plochu okna mají, tím je jejich odstínění důležitější. Přes nezastíněná okna se výrazně ohřívá vzduch uvnitř domu. Vedle momentálně populárních vnějších žaluzií nebo rolet je možné nad okna například připevnit stříšku či pergolu. Ve speciálních případech je možné na okna umístit tepelné fólie nebo povlaky, které dovnitř propustí až pětkrát méně tepla než okna se standardním zasklením.

Ilustrační foto: Pavel Baroch