Na líbání pod třešní letos zapomeňte. Tradici mohla zachránit agrovoltaika
Klimatická změna si vybírá svou daň i na lidových zvycích. Kombinace extrémně teplého března a současně příchodu mrazů ke konci dubna způsobila rekordní ztráty na úrodě.
Kristýna Čermáková
1. 5. 2024
Prakticky deset měsíců v řadě jsme na Obnovitelně.cz sledovali stále teplejší a rekordní měsíce z pohledu klimatu a počasí. Duben tuto sérii nejspíše ukončil, ačkoliv na oficiální statistiky si budeme muset ještě pár dní počkat. Co ale jisté je, že jen málokdo se dnes bude podle starých tradic „líbat pod třešní“.
Klasická prvomájová zvyklost vychází z pohanských i římských tradic. Jednalo se o svátek jara a lásky, líbání mělo být symbolem plodnosti. Příchod rozkvetlých třešní, který pravidelně odpovídá prvním květnovým dnům, byl znamením, že je zima definitivně u konce. Letos je tomu ale jinak. Třešně otevíraly své květy už v průběhu března, v některých lokalitách klidně i o tři týdny dřív, než by měly.
Nadprůměrné teploty, které zmátly přirozený biorytmus mnoha druhů stromů, ale i živočichů, trvaly skutečně dlouho. Kvůli tomu vykvetly nejen třešně, ale také další ovocné stromy, jako jsou jabloně, hrušně, višně nebo meruňky. A následný mráz, který se nevyhnul téměř žádné části Česka, většinu květů zabil.
Opatření nezabrala
Zoufalí sadaři a vinaři se snažili dělat, co mohli. Z některých vinic vznikly ikonické snímky zapálených ohňů mezi vinnou révou, které z dálky připomínaly bitevní pole. Ale nepomohlo to, úroda bude podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka nejhorší za sto let. Čechy utrpěly extrémně vysoké ztráty, na Moravě došlo k újmě zhruba padesáti procent úrody.
Poškozeným sadařům a vinařům pomůže Ministerstvo zemědělství, které spustí podpůrný program do výše sto milionů korun. Pojistit sad proti umrznutí plodů totiž prakticky není možné, pěstitel proto nemá jinou šanci než doufat, že pestrost a druhová skladba jeho rostlin ho vždy uživí, i když se část úrody nepodaří. Takto vysoké škody ale nepamatuje podle Ludvíka nikdo.
Sadaře totiž nyní čekají měsíce bez příjmů, práce na sadech ale přesto neubude. Podle Ovocnářské unie již škoda přesáhla miliardu korun. Na sociálních sítích se postupně objevují snímky přemrzlých gumových malých meruněk, zmrzlé stonky vinné révy i úplně zelené třešně bez jediného kvítku.
„Respektujeme přírodu a na prohry jsme připravení, protože s ní denně žijeme. Dnes v noci a ráno nám všem bohužel vzala mnoho ovocných plodů a révy, které nám přinášejí nejen zdravou výživu, ale i radost a potěšení během celého roku při jejich opečovávání,“ komentovala na svém Facebooku farma Vraňany.
Podařilo se jí ochránit zhruba 70 procent úrody jahod, ale o meruňky, švestky, broskve, ořechy, višně či brambory přišla. Patřila přitom mezi jednu z těch farem, která celou noc zapalovala ohně uprostřed meruňkových sadů a snažila se je ochránit před mrazem. O ochranu svých vinných rév se snažil také Pavel Hrabkovský z Velkých Žernosek, který zapaloval balíky slámy uprostřed svých vinic. Téměř bez úspěchu, přišel o devadesát procent své úrody.
Viníkem je vlna veder, ne mráz samotný
O mráz samotný přitom paradoxně tolik nejde. Stromy, které kvetou mezi prvními, jsou mírnému mrazu odolné. Problémem byly dlouhotrvající vysoké teploty, které přesvědčily i pozdní druhy stromů ke květu. Na mráz se ale nestihly adaptovat. A u brzkých odrůd, jako jsou meruňky, zatím nejsou plody v takové kondici, aby zimu přežily ve zdraví.
„Plůdky jsou gumové, poškozené mrazem, možná jen některé přežily,“ komentuje pro Českou televizi pěstitelka Iva Ličková. Stromy jsou sice plody obsypané, vykvést stihly, většinu úrody ale po mrazech shodí. Jabloně, které kvetou později, nestihly ani dokvést. Pokud z poškozených sadů přesto něco vyroste, bude ovoce nejspíše deformované a se znaménky.
I takový může být důsledek klimatické změny, která nutí rostliny změnit jejich životní cyklus. Nestíhají se na něj ale adaptovat. Je proto třeba výrazně zvýšit snahu o dekarbonizaci a mezitím se pokoušet o adaptační řešení. Na Obnovitelně.cz jsme poukazovali například na spojení agrovoltaiky a sadů či vinic. Kromě toho, že v horkých letních dnech vytváří rostlinám příjemnější klima, v podobných dnech může stříška ze solárních panelů ochránit před mrazy. Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné stanoví podmínky pro českou verzi agrovoltaiky, má projít třetím čtením v Poslanecké sněmovně možná ještě na konci tohoto týdne. Pokud poslanci toto spojení zemědělství a energetiky schválí, možná nepřímo pomůžou budoucím generacím, aby se i ony mohly líbat pod třešní na prvního máje.
Agrovoltaice se budeme tento týden věnovat i v podcastu Pod proudem, který si budete moci poslechnout na YouTube nebo v podcastových aplikacích.
Foto: Unsplash