Indie míří mezi bohaté státy. Pokud nepřidá v OZE, pro záchranu klimatu to může být problém
Asijské země v posledních letech dohánějí cestu za uhlíkovou neutralitou, rekordní množství spalovaných fosilních paliv to ale ztěžuje.
Kristýna Čermáková
1. 3. 2024
Indie i Čína instalují rekordní výkon obnovitelných zdrojů a investují také do akumulace. Obě země velice efektivně a rychle elektrifikují. Zároveň ale spalují i nevídané množství fosilních paliv. Jsou přitom klimatickou změnou postiženy výrazně více než Evropa či Severní Amerika. Jak to, že na to nedbají?
Rozvoj obou zemí jde kupředu a pociťují to i běžní občané. Rostou instalace klimatizací, osvětlení, elektrifikuje se doprava a elektřina se přivádí i do končin, kde byl doposud život stejný jako v minulých staletích. Nainstalované obnovitelné zdroje jsou pak podle Reuters zatím spíše nutným doplňkem fosilních paliv než jejich náhražkou.
„V každém historickém milníku byl přechod od předmoderní zemědělské ekonomiky k moderní městské doprovázen nárůstem spotřeby energie,“ vysvětluje analytik Reuters John Kemp. Občané rozvojových zemí chtějí dosáhnout i vlivem globalizace minimálně na stejnou životní úroveň, jakou má například Severní Amerika nebo Evropa.
Pro představu, kolik energie by to znamenalo, uvádí Kemp porovnání průměrné spotřeby jednoho obyvatele Indie, Číny a obyvatele některé ze zemí v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), mezi něž patří i Česko. Průměrný občan Číny spotřebuje zhruba 66 procent a průměrný občan Indie dokonce jen 15 procent energie, kterou spotřebuje občan OECD.
Celková spotřeba Indie roste průměrně o 3,8 procenta ročně a takovému tempu výstavba obnovitelných zdrojů zatím nestačí. Ekonomický růst obou zemí odpovídá Evropě mezi 50. a 70. léty minulého století. V budoucnu je sice očekáván scénář, kdy výroba z obnovitelných zdrojů překročí tu fosilní a spotřeba energie začne klesat, obojí ovšem v horizontu několika desetiletí.
Tlak Evropy a Severní Ameriky na Asii, aby snížila podíl fosilních zdrojů a navýšila obnovitelné zdroje, může podle Kempa fungovat pouze ve chvíli, kdy bude současně s tím tlak na snižování či udržování nižší životní úrovně, což je v praxi nepravděpodobné.
Maření globální snahy?
Právě neuvěřitelné množství spotřebované energie a současně předpoklad výrazného navyšování potřebných gigawattů v blízké budoucnosti budí obavy. Indie je státem, jehož chování bude mít na globální scénu nezpochybnitelný vliv.
Podle některých analytiků by směřování státu k fosilním zdrojům energie zvrátilo celosvětové snahy o snižování uhlíkové stopy lidstva. Například Sara Schonhardt popisuje situaci jako klimatický experiment. „Cílem experimentu je přeměnit národ poznamenaný hlubokou ekonomickou nerovnováhou a silně znečišťující fosilní energií na národ, kde budou rodiny jezdit na elektroskútrech a klimatizovat své domy za pomoci solárních panelů,“ vysvětluje pro Scientific American.
Považuje to za výzvu, jakou před sebou při obratu k obnovitelným zdrojům a udržitelnosti žádný jiný stát neměl. Aby Indie posunula životní úroveň svých obyvatel, bude muset navýšit objem elektrické energie o ekvivalent celé Evropské unie.
„A pokud tato přidaná energie bude pocházet z fosilních zdrojů, bude to mít vážný dopad na klima,“ dodává vedoucí pracovník Centra pro strategická a mezinárodní studia Sandeep Pai. Současně není možné se divit, že Indie doufá ve zkvalitnění života svých občanů.
Podle Paie má země před sebou nyní náročnou cestu, kdy musí podniknout klimatická opatření a současně neohrozit ekonomický růst bez ohledu na to, jak se tyto cíle zdají být protichůdné.
Indický ministr práce a životního prostředí Bhupender Yadav v prosinci prohlásil, že Indie je odhodlána uspokojovat energetické potřeby svých obyvatel pomocí fosilních zdrojů tak dlouho, dokud se nedostane na úroveň rozvinuté země.
Podle Yadava Indie sice představuje 17 procent světové populace, podíl na globálních emisích skleníkových plynů ale má jen ze čtyř procent. „Rozvinuté země tlačí na rozvojové, aby přestaly používat fosilní paliva. Nepřijali jsme to, úsilí o omezení nárůstu teploty o 1,5 stupně Celsia by se mělo řídit zásadami spravedlnosti, diferencovanou odpovědností a příslušnými schopnostmi,“ dodává.
Indie na COP28 žádala rozvinuté státy o záporné cíle uhlíkových emisí, tedy aby se nesmiřovaly pouze s dosažením nulových emisí, ale pokusily se skleníkové plyny z atmosféry odvádět právě proto, že její rozvoj bude vyžadovat energeticky náročnější cestu.
Obnovitelná Indie
Indie si přitom klade za cíl být do roku 2070 uhlíkově neutrální a do roku 2050 chce pokrýt alespoň 50 procent své spotřeby z obnovitelných zdrojů. Právě pro pozdní nástup nízkoemisní energie chce podle IEA využít znalosti pokročilejších zemí a přeskočit některé neefektivní přístupy, se kterými se potýkaly jiné země.
Nárůst spotřeby a tím pádem i spalování fosilních paliv v posledních letech znamenal nárůst emisí uhlíku. Rozšiřování elektrické sítě znamená například instalaci 50 milionů nových elektrických přípojek každý rok.
Snaha se ale Indii upřít nedá. Dokázala dostát svému závazku z COP21 v Paříži, podporuje rozvoj vodíkových technologií, bioplynek i samotný přechod na čistou energii. Svou stopu v dekarbonizaci Indie zřejmě zanechají i Češi. Před několika dny uzavřela největší indická asociace National Solar Energy Federation of India spolupráci s Českou fotovoltaickou asociací.
V současné chvíli je Indie třetím největším spotřebitelem energie na světě, zatím rekordní poptávka v zemi dosáhla v červnu 2023 maxima 223 gigawattů energie, což je jen oproti roku 2022 nárůst o 3,4 procenta.
Instalovaný výkon, který se skládá z tradičních fosilních, jaderných ale i obnovitelných zdrojů, již přesahuje 400 gigawattů. V současnosti tvoří podíl obnovitelných zdrojů zhruba 25 procent, přechod na čistou uhlíkovou neutralitu proto bude běh na dlouhou trať.
Instalovaný výkon indických obnovitelných zdrojů dosáhl v květnu loňského roku 67 gigawattů ve fotovoltaice, 44 gigawattů větrné energie a 69 gigawattů tvoří další zdroje jako vodní elektrárny nebo biomasa.
Rekordní spotřeba, rekordní výroba
Pokud se zaměříme na konkrétní a mnohdy inspirativní projekty indických obnovitelných zdrojů, je nutné vyzdvihnout poměrně prudký nárůst solární i větrné energie v různých odvětvích. Podle predikcí by například v roce 2024 měl stát nainstalovat výkon 4 gigawattů jen ve střešních solárních panelech.
Zajímavostí Indie jsou také neuvěřitelně rozlehlé solární elektrárny. Například park Pavagada instalovaný v roce 2019, který se rozkládá na 53 kilometrech čtverečních s výkonem 2050 megawattů, nebo Bhadla Solar park instalovaný v roce 2023 na ploše 56 kilometrů čtverečních a disponující výkonem 2245 megawattů.
Přesto je zatím Indie pátá na světě v instalovaném výkonu fotovoltaiky a klopýtá i za menšími státy, jako je Německo či Japonsko.
Co se týče větrné energie, ani tam Indie příliš nezaostává za zbytkem světa. K prosinci roku 2023 disponovala čtvrtým největším výkonem větrné energie na světě, konkrétně 44 gigawattů. Většina turbín stojí ve dvou provinciích, Gudžarát a Tamil Nadu, v podobě pobřežních větrných farem.
Podle serveru prsindia.org na výstavbu nových chybí prostor, je ale možné staré turbíny nahradit efektivnějšími. Tím by podle analytiků společnosti mohla Indie navýšit výkon jen na stávajících turbínách o 70 gigawattů.
Dopady klimatické změny
Nutné je také dodat, že právě Indie je jedním ze států, na který nejsilněji působí dopad klimatických změn, a budoucnost bez uhlíkových emisí by jí proto neměla být cizí. Podle studie Cross Dependency Initiative Indie zatím vystavuje svou infrastrukturu nepředvídatelnému klimatu bez větších snah o adaptaci.
Podle zprávy také 80 procent světových nejrizikovějších provincií, které čelí klimatické změně, leží právě na území Číny, Indie nebo Spojených států. Studie hodnotila dopady klimatické krize podle hlášených škod, kterých každoročně přibývá většinou kvůli nepředvídatelným extrémům počasí.
„Státy musí pochopit, jakým rizikům se vystavují, a musí přejít k adaptačním plánům, financovat je, lákat investory a podporovat je legislativou. Všechny indické státy jsou statisticky nejohroženější na světě, pokud jde například o záplavy,“ vysvětluje mluvčí Cross Dependency Initiative Georgina Woodsové.
Jako příklad uvádí legislativní rámce, které by umožnily a usnadnily ochotným investorům podnikat a podporovat odolnost projektů vůči klimatu. Tato snaha v Indii podle Woodsové zatím zcela chybí a na jeden dolar vynaložený na klimatická opatření připadá 87 dolarů vynaložených směrem, který se změnou klimatu vůbec nepočítá.
Povodně, eroze i vysoké teploty
Ve zprávě a studii z roku 2021 se uvádí, že teploty v Indii porostou o něco rychleji, než je globální průměr. Už jen vysoké teploty a s nimi související vlny veder jsou proto strašákem pro lidské zdraví. Podle studie čelí Indie průměrnému měsíčnímu maximu třiceti stupňů Celsia, což zanechává zdravotní následky na lidech i přírodě.
Autoři studie navíc předpokládají, že se během následujících 50 let začnou vlny veder na území Indie vyskytovat 2,5krát častěji než doposud. Asijský stát vždy musel čelit podmínkám tropického pásma a ničivým cyklónám, nikdy ale ne s takovou razancí jako v posledních letech.
Tropické cyklóny změnou svého chování přispívají k četnějším bouřkám, prudkým dešťům a zvedají hladiny moří. To ničí lokální infrastrukturu a dlouhodobě způsobuje erozi přímořských oblastí. Prudké deště střídá dlouhé sucho, což jak známe i z české krajiny, má výrazný vliv na kvalitu půdy i množství povodní.
Když totiž na vyprahlou zemi přijde dešťová přeháňka, místo toho, aby se voda přirozeně vsákla do povrchu, suchem tvrdá půda ji nepřijme a z deště se stane povodeň. Ta navíc odplaví vrchní vrstvu půdy pryč a přispívá tím k erozi. Po několika dnech půda opět vyschne a země a její obyvatelé, rostliny i zvířata se dál budou potýkat s nedostatkem vody, které přitom jen před chvílí bylo více než dost.
Všechny tyto faktory pak mají dopad jak na přírodu, tak na život místních obyvatel. Nepříznivé podnebí ovlivňuje úrodu, zemědělství, biodiverzitu, rybářství, ovzduší a život ve městech, nejisté žití v pobřežních oblastech, zdraví a mnoho dalších oblastí, které dohromady v jednom celku výrazně snižují kvalitu života. I proto by možná kromě trvání na zvyšování energetické kvality života, mohla být indická politika orientovaná směrem k podpoře uhlíkové neutrality a adaptace vůči klimatu.
Foto: Freepik