Levnější energii na velkoobchodním trhu mají už i Němci. Česko musí zrychlit
Česku hrozí, že kvůli pomalému rozvoji obnovitelných zdrojů energie nezvládne konkurovat ani svým sousedům
Kristýna Čermáková
22. 2. 2024
Na příliš nízké cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 ve Vnitrostátním plánu České republiky pro oblast energetiky a klimatu (tzv. NECP, česky NKEP) upozorňuje Česko už nejen Evropská komise, ale i experti z řad průmyslu, finančního sektoru nebo veřejné sféry.
Vládou v loňském roce přijatý cíl 30 procent podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie do konce desetiletí je nutné zvýšit nejméně na 33 procent a v ideálním případě ještě více. Jinak hrozí, že tuzemské podniky budou vyrábět za výrazně vyšší náklady na energie než naši sousedé a Česko se stane nekonkurenceschopné. Na panelové debatě NECP 2024: Více zelené energie pomůže konkurenceschopnosti Česka se na tom shodli zástupci byznysu i expertních organizací. Debatu organizoval Svaz moderní energetiky ve spolupráci se Solární asociací a Aliancí pro bezemisní budoucnost.
Česko má v současném návrhu jeden z nejnižších podílů zelené energie (30 procent) celkově i v elektroenergetice (37 procent). Dekarbonizace elektroenergetiky je přitom klíčová nejen jako řešení náhrady končícího uhlí, ale také s možnými přesahy pro snižování emisí v teplárenství nebo dopravě. Na zelenou elektřinu sází více i státy ze střední a východní Evropy.
Například Slovinsko míří k závazku 52,3 procent obnovitelné elektřiny, Rumunsko k 55,8 procentům, Chorvatsko k 73,6 procentům. Hůře než Česko je na tom pouze Slovensko (23 procent v roce 2030 a 29,5 procent OZE v elektroenergetice) a Maďarsko (29 procent celkově a 31 procent v elektroenergetice).
O budoucnosti české energetiky se rozhoduje nyní
Pomalý rozvoj bezemisních zdrojů se na konkurenceschopnosti české ekonomiky projevuje již dnes. Výrazný nárůst instalované kapacity fotovoltaických a větrných elektráren v sousedním Německu způsobil, že Němci měli v loňském roce elektřinu na velkoobchodním trhu levnější o téměř 6 eur za megawatthodinu.
Pokud Česko neučiní žádná aktivní opatření, mohou mít čeští spotřebitelé do konce desetiletí elektřinu dražší dokonce o 25 až 35 eur za megawatthodinu. Důvodem je, že Německo dnes rychle staví větrné a solární zdroje, které nemají náklady na palivo ani na emisí povolenky. Když v Německu svítí slunce a fouká vítr, cena elektřiny tam výrazně klesá.
„Česku se v reakci na energetickou krizi podařilo restartovat solární vlnu a vrátit nás mezi země s gigawattovými meziročními nárůsty výkonu fotovoltaiky. Pokud se však chceme připravit na dobu bez uhelných zdrojů, musíme výrazně zrychlit. Vyšší ambice si Česko může dovolit, protože do konce desetiletí zde díky evropské podpoře může vzniknout až 15 gigawattů nových solárních a přes dva gigawatty větrných zdrojů. Příležitosti pro vyšší podíl zelené energie nabízí i rozvoj bioplynových stanic a využití pevné biomasy v kogeneraci. Ambiciózní cíle rozvoje obnovitelných zdrojů se odrazí v podílení konkurenceschopnosti českých podniků i zajištění energie pro domácnosti za dostupné a předvídatelné ceny,“ komentuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Podle Sedláka se můžeme rovnat například se sousedním Polskem, které bylo dlouho považováno za beznadějně uhelný stát a v posledních letech a měsících raketově postupuje v instalaci obnovitelných zdrojů. „Stejnou cestou by měla jít i Česká republika,“ dodává Sedlák.
Vedoucí energetické sekce Hnutí DUHA Jiří Koželouh říká, že vyšší podíl obnovitelných zdrojů znamená nejen rychlejší snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, ale také posílení energetické soběstačnosti firem, obcí i jednotlivých domácností.
Obnovitelné zdroje jsou v našem zájmu
„Efektivní využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla i dopravu je pro Českou republiku nejrozumnější cesta k zajištění energetické bezpečnosti a nejlepší obrana proti výkyvům cen fosilních paliv a energií. Proto nejde o to vyhovět Evropské komisi, hlavní důvod pro zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie je náš vlastní zájem,“ vysvětluje Koželouh.
Za nutné pro rozvoj obnovitelných zdrojů považuje akcelerační zóny, se kterými souhlasí i ochránci přírody. „Je to dobrý způsob, jak vybalancovat ochranu přírody i obnovitelné zdroje. Protože největší problém české přírody je pochopitelně klimatická změna, a chránit přírodu bez rozvoje obnovitelných zdrojů je nesmysl,“ dodává.
Během panelové debaty představili své plány i zástupci obou stěžejních ministerstev, a to průmyslu a obchodu a životního prostředí. Plány na 30 až 33 procent podílu obnovitelných zdrojů považují za dostatečně ambiciózní, pokud všechny projekty nezůstanou pouze na papíře.
„Český průmysl potřebuje nízkoemisní ekonomiku a potřebuje ji co nejdříve, jen tak může být do budoucna konkurenceschopný. Základem pro nás jako pro výrobce stavebních materiálů jsou dlouhodobě levné dodávky energie s co nejnižší emisní stopou. Máme své vlastní cíle v oblasti udržitelnosti a ochrany klimatu. Za poslední tři roky jsme snížili produkce emisí oxidu uhličitého o 17 procent. Obnovitelné zdroje jsou dnes schopny vyrobit elektřinu levně a ekologicky, zvyšování jejich podílu v energetickém mixu je pro naši výrobu do budoucna zásadní,“ říká generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek.
Nestačí ale jen zvedat podíl obnovitelných zdrojů, důležité je podle Jeřábka také hledat efektivní cesty k optimalizaci portfolia a snižování spotřeby elektrické energie. Zástupci průmyslu a jednotlivých společností také zdůraznili nutnost zjednodušení povolovacích procesů, k různým obnovitelným zdrojům jsou investoři ochotni zvážit svou roli. V praxi to ale pak mnohdy vypadá tak, že od prvního papíru po začátek výstavby uplyne klidně i osm, deset let.
Foto: KČ