Novinky v legislativě usnadní budování malých instalací i vzájemné sdílení energie

„Uplynulý rok změn v energetické legislativě byl velmi dynamický. Stávající energetický zákon pochází z roku 2000 a byl již více než 30krát novelizován,“ komentuje Luděk Šikola z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti. Na svou dobu byl zákon napsán kvalitně, dnes je ale situace na trhu s energiemi odlišná.

Česko v posledních letech zažilo renesanci fotovoltaiky i rostoucí tlak na energetickou soběstačnost a bezpečnost. Jednou z nejvýraznějších novinek je momentálně umožnění instalovat fotovoltaické elektrárny do výkonu 50 kilowattů bez licence a povolení, pokud výrobce jedná bez podnikatelského záměru.

To usnadní přístup k vlastní energii nejen rodinným domům, ale také například bytovým jednotkám v rámci SVJ. Stejně tak bude byrokratickým ulehčením reforma o řízení povolení stavby a stavebních úřadů. Nově fotovoltaickou elektrárnu mezi 50 kilowatty a 5 megawatty bude povolovat krajský úřad a větší elektrárny Dopravní a energetický stavební úřad.

• Tip: Nejlepší EPC projekt loni připravil Havířov. Ocenění míří i do Benešova nebo Olomouce

Sdílení elektřiny pak lze využít v bytových domech, mezi členy společenství, k dodávce ve skupině zákazníků a převedení přebytků do jiných budov.

„Ke sdílení není nutné zakládat energetické společenství. To je vhodné třeba na obecní nebo městské úrovni, ale pokud chci sdílet se svými sousedy nebo rodinou, nepotřebuji k tomu komunitní energetiku, stačí zaregistrovat odběrné místo,“ dodává Šikola.

Založení komunitních společenství umožnila novela energetického zákona známá jako Lex OZE 2, kterou koncem loňského roku schválil Senát. Konkrétní podmínky ale ještě stanoví vyhlášky a na mnohé z novinek si budeme muset ještě počkat pár let, Šikola doporučuje začít vše nicméně řešit již nyní. Byrokratické procesy i po zjednodušení zaberou i několik měsíců příprav.

Bez úspor nemá smysl vyrábět

Ještě před samotnou instalací vlastních zdrojů energie je ale podle Radima Kohoutka z DS Energy Consulting důležité zaměřit se na úsporná opatření.

• Mohlo by vás zajímat: Osvědčený recept na půdní erozi? Kaskáda tůní a remízky

„Více než 40 procent veškeré energie spotřebovává právě provoz budov. A pokud se povede energetickou náročnost budovy alespoň o pět, 10 nebo dokonce 15 procent snížit, jedná se o stovky až tisíce megawatthodin, které jsou úšetřeny a nemusí se vyrobit,“ komentuje Kohoutek.

Ačkoliv se situace již pomalu zlepšuje, stále je více než polovina budov v České republice v energeticky nevyhovujícím standardu. Pořád je tak veliký prostor ke zlepšení. Dotační programy pak energetickým opatřením pomáhají, vyšší zájem je ale až v posledních třech letech.

• Tip: Photon Energy zabodovala v Polsku. Prodej fotovoltaiky o výkonu 2,3 megawattu je teprve začátek

„Správným postupem je posoudit stav dané budovy, maximálně snížit její energetickou náročnost, následně provést bilanci a odhad spotřeby a až pak řešit energetické zdroje a výrobu energie,“ říká Kohoutek.

Všechna tato opatření přitom jsou součástí dlouhodobých strategií Evropské unie, jejíž cíle musí Česko plnit stejně jako další členské státy. Směrnice o energetické účinnosti vyžaduje, aby každý stát každoročně snižoval energetickou náročnost. V letošním roce se jedná o 1,3 procenta a do roku 2030 by se snížení mělo pohybovat nad 1,9 procenty ročně.

Řešením mohou být finanční EPC modely, které během několika měsíců zpracují aktuální stav budovy a doporučí seznam vhodných úsporných opatření.

Foto: Freepik